Vědec Suťagin se chce vrátit do Ruska

Londýn - Ruský vědec Igor Suťagin, kterého spolu se třemi dalšími údajnými americkými a britskými agenty nedávno Spojené státy vyměnily za desítku ruských špionů, se chce vrátit zpátky do Ruska. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Vědec je nyní v Británii, kde po špiónské výměně dostal povolení k pobytu.

Ruský vědec je sice na svobodě, má z toho ale smíšené pocity. Igor Suťagin je ven z ruského vězení necelé dva měsíce. Počátkem července byl ve Vídni součástí největší výměny špiónů mezi Ruskem a Spojenými státy za poslední roky. On sám trvá na tom, že nikdy agentem nebyl. „Ne, ne, samozřejmě že jsem nebyl špion, o tom nemůže být řeč. Každému, kdo se o můj případ zajímal blíže, to musí být jasné. Jsem schopný to dokázat,“ říká Igor Suťagin. Své jméno chce Suťagin obhájit doma v Rusku. Návrat domů ale může být pro něj riskantní. „Pro mě to celé ještě neskončilo. Konec nastane, až ruská vláda zruší svoje falešná obvinění, až se uvidím se svojí rodinou a až budu moct být doma – tam kde jsem se narodil,“ říká vědec. 

„Přes Archangelsk jsem putoval letadlem do Moskvy - do věznice Lefortovo. Tam jsem začal tušit, že se možná děje něco mimořádného, snad i pozitivního. Myslel jsem si, že budou možná několik našich kontroverzních případů údajné špionáže znovu projednávat a přehodnocovat,“ řekl Suťagin v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Nakonec mu ale došlo, že půjde o výměnu lidí a podle jeho slov „doslova zuřil“.  „Já jsem nestál o žádnou výměnu, ale o přehodnocení svého případu a zrušení nespravedlivého rozsudku. Chtěl jsem zvítězit doma, ne utéct,“ podotkl špión. Nakonec kvůli zodpovědnosti ke své rodině sepsal žádost, která obsahovala přiznání viny.

Igor Suťagin:

„Stát u otevřených dveří, vědět, že můžete po deseti letech vězení udělat jediný krok a jste skutečně na svobodě - a i přesto najít odvahu to neudělat je hrozně těžké. Jsou lidé, kteří to dokázali. Já ne.“


Suťaginovi nikdo neřekl, kolik lidí za kolik budou měnit. „Neřekli mi jména, počty, nic. Jenom to, že pokud odmítnu, padne celý plán. To bylo opravdu moc. Viděl jsem sebe, svoji rodinu a najednou k tomu všechny ty další lidi na jedné i druhé straně a říkal si: tohle prostě nemůžu podělat. Těžko se to vysvětluje, na to byste musel odsedět deset let ve vězení,“ prohlásil vědec. Letadlo, které odvezlo špióny z Vídně přistálo 9. července na britské vojenské základně Brize Norton. „Byl jsem pořád v šoku – jako by mě někdo vzal pytlem přes hlavu. Dali nás do hotelu, pořád jsem spal, volal domů a zase spal,“ popisoval situaci Suťagin.

Igor Suťagin byl před šesti lety v Rusku odsouzen k 15 letům vězení za špionáž. Američanům měl podle ruských soudů předat jaderné tajemství. V červenci vyměnilo Rusko Suťagina spolu s dalšími prozápadními špiony za ruské agenty zadržené ve Spojených státech. Suťagin v Rusku podepsal prezidentskou milost a fakticky tak uznal svou vinu. Dosud ale nemá prezidentskou milost v ruce, není proto jasné, zda by ho v Rusku po návratu znovu nezatkli. „Než se rozhodne k návratu, měl by si rozhodně zjistit, jestli na něj ruská prokuratura nevydala nový zatykač, jestli platí prezidentská milost a mnohé další věci,“ varuje odborník na tajné služby Nigel West.

IGOR SUŤAGIN

  • bývalý šéf sekce Ústavu strategických studií USA a Kanady Ruské akademie věd
  • zadržen v Rusku 27. října 1999, obviněn ze shromažďování údajů týkajících se vývoje výzbroje a jaderných ponorek a jejich předávání britské firmě napojené na americkou CIA
  • začátkem dubna 2004 odsouzen na 15 let
  • podle organizace Human Rights Watch se mu nedostalo spravedlivého soudu a mohl se stát obětí politicky motivovaného obvinění

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
před 14 mminutami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 3 hhodinami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
před 4 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 6 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 11 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami
Načítání...