Vědec Suťagin se chce vrátit do Ruska

Londýn - Ruský vědec Igor Suťagin, kterého spolu se třemi dalšími údajnými americkými a britskými agenty nedávno Spojené státy vyměnily za desítku ruských špionů, se chce vrátit zpátky do Ruska. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Vědec je nyní v Británii, kde po špiónské výměně dostal povolení k pobytu.

Ruský vědec je sice na svobodě, má z toho ale smíšené pocity. Igor Suťagin je ven z ruského vězení necelé dva měsíce. Počátkem července byl ve Vídni součástí největší výměny špiónů mezi Ruskem a Spojenými státy za poslední roky. On sám trvá na tom, že nikdy agentem nebyl. „Ne, ne, samozřejmě že jsem nebyl špion, o tom nemůže být řeč. Každému, kdo se o můj případ zajímal blíže, to musí být jasné. Jsem schopný to dokázat,“ říká Igor Suťagin. Své jméno chce Suťagin obhájit doma v Rusku. Návrat domů ale může být pro něj riskantní. „Pro mě to celé ještě neskončilo. Konec nastane, až ruská vláda zruší svoje falešná obvinění, až se uvidím se svojí rodinou a až budu moct být doma – tam kde jsem se narodil,“ říká vědec. 

„Přes Archangelsk jsem putoval letadlem do Moskvy - do věznice Lefortovo. Tam jsem začal tušit, že se možná děje něco mimořádného, snad i pozitivního. Myslel jsem si, že budou možná několik našich kontroverzních případů údajné špionáže znovu projednávat a přehodnocovat,“ řekl Suťagin v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Nakonec mu ale došlo, že půjde o výměnu lidí a podle jeho slov „doslova zuřil“.  „Já jsem nestál o žádnou výměnu, ale o přehodnocení svého případu a zrušení nespravedlivého rozsudku. Chtěl jsem zvítězit doma, ne utéct,“ podotkl špión. Nakonec kvůli zodpovědnosti ke své rodině sepsal žádost, která obsahovala přiznání viny.

Igor Suťagin:

„Stát u otevřených dveří, vědět, že můžete po deseti letech vězení udělat jediný krok a jste skutečně na svobodě - a i přesto najít odvahu to neudělat je hrozně těžké. Jsou lidé, kteří to dokázali. Já ne.“


Suťaginovi nikdo neřekl, kolik lidí za kolik budou měnit. „Neřekli mi jména, počty, nic. Jenom to, že pokud odmítnu, padne celý plán. To bylo opravdu moc. Viděl jsem sebe, svoji rodinu a najednou k tomu všechny ty další lidi na jedné i druhé straně a říkal si: tohle prostě nemůžu podělat. Těžko se to vysvětluje, na to byste musel odsedět deset let ve vězení,“ prohlásil vědec. Letadlo, které odvezlo špióny z Vídně přistálo 9. července na britské vojenské základně Brize Norton. „Byl jsem pořád v šoku – jako by mě někdo vzal pytlem přes hlavu. Dali nás do hotelu, pořád jsem spal, volal domů a zase spal,“ popisoval situaci Suťagin.

Igor Suťagin byl před šesti lety v Rusku odsouzen k 15 letům vězení za špionáž. Američanům měl podle ruských soudů předat jaderné tajemství. V červenci vyměnilo Rusko Suťagina spolu s dalšími prozápadními špiony za ruské agenty zadržené ve Spojených státech. Suťagin v Rusku podepsal prezidentskou milost a fakticky tak uznal svou vinu. Dosud ale nemá prezidentskou milost v ruce, není proto jasné, zda by ho v Rusku po návratu znovu nezatkli. „Než se rozhodne k návratu, měl by si rozhodně zjistit, jestli na něj ruská prokuratura nevydala nový zatykač, jestli platí prezidentská milost a mnohé další věci,“ varuje odborník na tajné služby Nigel West.

IGOR SUŤAGIN

  • bývalý šéf sekce Ústavu strategických studií USA a Kanady Ruské akademie věd
  • zadržen v Rusku 27. října 1999, obviněn ze shromažďování údajů týkajících se vývoje výzbroje a jaderných ponorek a jejich předávání britské firmě napojené na americkou CIA
  • začátkem dubna 2004 odsouzen na 15 let
  • podle organizace Human Rights Watch se mu nedostalo spravedlivého soudu a mohl se stát obětí politicky motivovaného obvinění

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 4 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 7 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 9 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 10 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 11 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...