Vědec Suťagin se chce vrátit do Ruska

Londýn - Ruský vědec Igor Suťagin, kterého spolu se třemi dalšími údajnými americkými a britskými agenty nedávno Spojené státy vyměnily za desítku ruských špionů, se chce vrátit zpátky do Ruska. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Vědec je nyní v Británii, kde po špiónské výměně dostal povolení k pobytu.

Ruský vědec je sice na svobodě, má z toho ale smíšené pocity. Igor Suťagin je ven z ruského vězení necelé dva měsíce. Počátkem července byl ve Vídni součástí největší výměny špiónů mezi Ruskem a Spojenými státy za poslední roky. On sám trvá na tom, že nikdy agentem nebyl. „Ne, ne, samozřejmě že jsem nebyl špion, o tom nemůže být řeč. Každému, kdo se o můj případ zajímal blíže, to musí být jasné. Jsem schopný to dokázat,“ říká Igor Suťagin. Své jméno chce Suťagin obhájit doma v Rusku. Návrat domů ale může být pro něj riskantní. „Pro mě to celé ještě neskončilo. Konec nastane, až ruská vláda zruší svoje falešná obvinění, až se uvidím se svojí rodinou a až budu moct být doma – tam kde jsem se narodil,“ říká vědec. 

„Přes Archangelsk jsem putoval letadlem do Moskvy - do věznice Lefortovo. Tam jsem začal tušit, že se možná děje něco mimořádného, snad i pozitivního. Myslel jsem si, že budou možná několik našich kontroverzních případů údajné špionáže znovu projednávat a přehodnocovat,“ řekl Suťagin v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Nakonec mu ale došlo, že půjde o výměnu lidí a podle jeho slov „doslova zuřil“.  „Já jsem nestál o žádnou výměnu, ale o přehodnocení svého případu a zrušení nespravedlivého rozsudku. Chtěl jsem zvítězit doma, ne utéct,“ podotkl špión. Nakonec kvůli zodpovědnosti ke své rodině sepsal žádost, která obsahovala přiznání viny.

Igor Suťagin:

„Stát u otevřených dveří, vědět, že můžete po deseti letech vězení udělat jediný krok a jste skutečně na svobodě - a i přesto najít odvahu to neudělat je hrozně těžké. Jsou lidé, kteří to dokázali. Já ne.“


Suťaginovi nikdo neřekl, kolik lidí za kolik budou měnit. „Neřekli mi jména, počty, nic. Jenom to, že pokud odmítnu, padne celý plán. To bylo opravdu moc. Viděl jsem sebe, svoji rodinu a najednou k tomu všechny ty další lidi na jedné i druhé straně a říkal si: tohle prostě nemůžu podělat. Těžko se to vysvětluje, na to byste musel odsedět deset let ve vězení,“ prohlásil vědec. Letadlo, které odvezlo špióny z Vídně přistálo 9. července na britské vojenské základně Brize Norton. „Byl jsem pořád v šoku – jako by mě někdo vzal pytlem přes hlavu. Dali nás do hotelu, pořád jsem spal, volal domů a zase spal,“ popisoval situaci Suťagin.

Igor Suťagin byl před šesti lety v Rusku odsouzen k 15 letům vězení za špionáž. Američanům měl podle ruských soudů předat jaderné tajemství. V červenci vyměnilo Rusko Suťagina spolu s dalšími prozápadními špiony za ruské agenty zadržené ve Spojených státech. Suťagin v Rusku podepsal prezidentskou milost a fakticky tak uznal svou vinu. Dosud ale nemá prezidentskou milost v ruce, není proto jasné, zda by ho v Rusku po návratu znovu nezatkli. „Než se rozhodne k návratu, měl by si rozhodně zjistit, jestli na něj ruská prokuratura nevydala nový zatykač, jestli platí prezidentská milost a mnohé další věci,“ varuje odborník na tajné služby Nigel West.

IGOR SUŤAGIN

  • bývalý šéf sekce Ústavu strategických studií USA a Kanady Ruské akademie věd
  • zadržen v Rusku 27. října 1999, obviněn ze shromažďování údajů týkajících se vývoje výzbroje a jaderných ponorek a jejich předávání britské firmě napojené na americkou CIA
  • začátkem dubna 2004 odsouzen na 15 let
  • podle organizace Human Rights Watch se mu nedostalo spravedlivého soudu a mohl se stát obětí politicky motivovaného obvinění

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské útoky zabily na jihu Libanonu místní novinářku, píše Reuters

Izraelské útoky na jižní Libanon zabily místní novinářku Amál Chalílovou a zranily fotografku Zajnab Faradžovou. Napsala to v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného libanonského vojenského činitele a noviny, pro které žurnalistka pracovala. Izraelská armáda se zatím k informaci o úmrtí novinářky nevyjádřila. Dříve podle Reuters uvedla, že má zprávy o dvou zraněných žurnalistkách.
01:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a Hizballáh se obviňují z porušování příměří

Izraelská armáda podnikla několik úderů na Libanon, informovala agentura AFP. Dva lidé podle AFP zemřeli po útoku na vozidlo u obce Tírí na jihu Libanonu, další oběť měl úder v libanonském údolí Bikáa. Teroristické hnutí Hizballáh naopak podle agentury Reuters provedlo dronový útok na izraelské jednotky poblíž jiholibanonského města Súr. Tvrdí, že útok byl reakcí na porušování příměří ze strany Izraele. Armáda židovského státu později sdělila, že dron zneškodnila.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina má na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, tvrdí Sybiha

Kyjev má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům. Na setkání s novináři to prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jak informují ukrajinská média včetně agentur Ukrinform či Interfax-Ukrajina. Moskva v současné době okupuje asi devatenáct procent ukrajinského území.
před 5 hhodinami

Írán hlásí zabavení lodí v Hormuzském průlivu

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Podle stanice BBC jde o dvě ze tří plavidel, na která během středy zaútočily. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 8 hhodinami

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
před 8 hhodinami

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 9 hhodinami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...