Praha - Čeští vědci mají k dispozici první snímky z družice GOCE, která z oběžné dráhy měří gravitační pole Země a pohyby oceánů. Pomohly jim možná odhalit dosud nepopsané krátery o průměru větším než 30 kilometrů, které vznikly po dopadu meteoritů na Zem. Na základě nových zjištění by útvary aspirující na označení „impaktní kráter“ měli prozkoumat geologové a geofyzici.
Většina kráterů vyhloubených meteority v povrchu Země byla v minulosti planety dokonale vymazána zvětráváním a erozí. V současnosti astronomové hovoří o 172 rozpoznatelných impaktních kráterech, které dokládají vliv dopadů kosmických těles na vývoj planety.
Satelit Evropské vesmírné agentury (ESA), jehož jméno je zkratkou označení Výzkumník gravitačního pole a cirkulace oceánu, odstartoval ze Země před deseti měsíci a na svoji dráhu se dostal po několikaměsíčním navádění na podzim. Nyní krouží ve velmi nízké oběžné dráze 260 kilometrů nad hladinou moře. Družice má za úkol zmapovat z vesmíru gravitační pole Země s nebývalou přesností, a umožnit tak vytvoření jeho globálního modelu. „Na své palubě nese unikátně citlivý přístroj na měření gravitačního zrychlení Země, s jehož pomocí lze odvodit celosvětový tíhový model Země přesností až na šest desetinných míst,“ sdělil Josef Šobra z České kosmické kanceláře.
V programu zemských průzkumníků (Earth Explorers) plánuje ESA vypustit do vesmíru celkem osm satelitů. Zatím tam jsou dva, loni byl po družici GOCE vypuštěn také satelit SMOS, který bude mít za úkol detailně zmapovat cirkulaci vody na Zemi, a přinést tak i nové poznatky o klimatických změnách. Letos v únoru by první dva satelity měl následovat třetí, nazvaný Cryosat-2, který bude mít za úkol zmapovat zalednění Země. V plánu je ještě vypuštění družic Aeolus (měření větru), Swarm (mapování magnetismu Země) a Earthcare (zkoumání tvorby a účinků mraků).
Naměřená data umožní vědcům lépe porozumět rozložení hmoty v zemském nitru, vlivu této hmoty na proudění světového oceánu a také nastavit celosvětově jednotný systém měření nadmořské výšky. Na jeho základě lze například porovnat výšku vln oceánu po celém světě.
Na studium dat z družice získal tříletý grant od Evropské kosmické agentury tým Astronomického ústavu Akademie věd vedený profesorem Jaroslavem Klokočníkem.
