Ve Stockholmu se jedná o Iráku, Málikí chce odpustit dluhy

Stockholm - Irácký premiér Núrí Málikí požádal mezinárodní společenství, aby jeho zemi odpustilo dluhy, převážně ještě z doby vlády Saddáma Husajna. Řekl to na úvod jednodenní konference OSN, která ve Švédském Stockholmu začala jednat o ekonomických a politických reformách v Iráku. Druhé Mezinárodní konference o míru, obnově a stabilitě Iráku se účastní zástupců 90 zemí a koná se za přísných bezpečnostních opatření. Mezi 500 delegáty jsou například generální tajemník OSN Pan Ki-mun nebo americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Očekává se, že účastníci poskytnou Iráku další hospodářskou pomoc. Pravděpodobně budou tlačit na vládu, aby usmířila sunnity, šíity a Kurdy. Irácká vláda si od jednodenního setkání slibuje zejména příslib další hospodářské pomoci a prominutí dluhů. V předložené zprávě zdůrazňuje, že jako země bohatá na ropu nečeká Irák od mezinárodního společenství peníze, nýbrž technickou pomoc, s níž by postavil na nohy svou ekonomiku po desetiletích válek a sankcí.

Přítomné delegace mají zejména posoudit výsledky prvního roku z pětiletého plánu rekonstrukce země (ICI), na němž se před rokem v egyptském Šarm aš-Šajchu dohodli účastníci první mezinárodní konference pro Irák. Vysocí představitelé více než 60 zemí a organizací tehdy přislíbili prominout Iráku část dluhů.

Zhruba 66,5 miliardy z celkové sumy 120,2 miliardy dolarů iráckého dluhu už bylo podle nejnovějších odhadů ministerstva zahraničí USA prominuto. Více než polovina zbývající dlužné částky připadá na arabské státy v Zálivu, především Saúdskou Arábii a Kuvajt, dále Spojené arabské emiráty a Katar. Kuvajtu kromě toho vyplácí Irák kompenzace za Saddámovu invazi z roku 1990, na tyto platby je povinen odvádět pět procent svých zisků z prodeje ropy. Podle irácké vlády dosáhne tato platba letos odhadem 3,5 miliardy dolarů. Podle ženevské komise OSN pro kompenzační platby se zbývá Iráku ještě zaplatit za Saddámovu invazi 28 miliard dolarů.

Bezpečnostní situace v Iráku se výrazně zlepšila. Americké vojenské velení tvrdí, že počet násilností je nejnižší za poslední čtyři roky. A k pokroku došlo i při rekonstrukci země nebo v obnově hospodářství. Generální tajemník OSN posledních 12 měsíců zhodnotil jako pozitivní. „Ve třech klíčových oblastech ICI - bezpečnostní, politické a hospodářské - bylo dosaženo významného pokroku,“ řekl Pan Ki-mun. „Kdybych měl popsat současnou situaci v Iráku jediným slovem, řekl bych 'naděje',“ dodal.


Na bezpečnost účastníků dohlíží 1700 uniformovaných policistů, žádné protesty se ale nečekají. Jak uvedl spolupracovník ČT Tomáš Sniegoň, konference by měla jednat i o iráckých uprchlících, kterých jen samotné Švédsko přijalo na 40 000.

Zatímco ve Stockholmu jedná mezinárodní konference o situaci v Iráku, zahynulo při útoku sebevražedného atentátníka na policejní výcvikové středisko ve městě Sindžár v severozápadním Iráku nejméně 16 lidí a dalších nejméně 30 bylo zraněno. Sindžár leží poblíž Mosulu nedaleko hranice se Sýrií.

  • Stockholmská konference o Iráku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/241/24046.jpg
  • Bezpečnostní opatření v ulicích Stockholmu během konference o Iráku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/241/24001.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, bude mít absolutní většinu

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 2 mminutami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 1 hhodinou

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii v Tuapse a dvě výsadkové lodě na Krymu

V ruském černomořském přístavu v Tuapse vypukl po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku požár, uvádějí ruské telegramové kanály. O dronovém útoku na přístav informují i místní úřady. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zároveň oznámila, že v noci na neděli na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu zasáhla dvě velké ruské výsadkové lodě a radar. Moskva v noci na pondělí a přes den pokračovala v náletech na ukrajinské civilisty, nejméně jednoho zabila. Poradce ukrajinského ministra obrany tvrdí, že zničila i jeho dům a jeho zranila.
12:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Slovensku začal proces v případu výbuchu plynu z roku 2019

Na Slovensku začalo hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu exploze plynu a následného požáru v obytném domě v Prešově. Při tragédii přišlo v roce 2019 o život osm lidí a dalších několik desítek bylo zraněno. Informovala o tom slovenská média.
před 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 6 hhodinami
Načítání...