Tokio - Pracovníci poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima 1 opět obnovili pokusy odčerpat radioaktivní vodu z turbogenerátorových budov reaktorových bloků jedna až tři. Jakmile bude voda vypumpována, mohou se rozběhnout práce na obnovení činnosti chladicích systémů. Z tohoto důvodu chtějí zástupci parlamentu zároveň rozšířit i tzv. ochrannou zónu a evakuovat tak desetitísíce lidí. Japonsko dnes také vyhlásilo nejvyšší pohotovost v boji s radioaktivním ohrožením, které podle premiéra Naota Kana uvrhlo zemi do nejvážnější krize po druhé světové válce.
Naoto Kan před rozpočtovým výborem Sněmovny poradců, horní komorou parlamentu, označil situaci v nukleárním zařízení za nevypočítatelnou. Již dříve bylo v půdě u elektrárny zjištěno vysoce toxické plutonium, které experti označují za jednu z nejnebezpečnějších látek vyskytujících se na Zemi. Elektrárenská společnost TEPCO, která poškozenou elektrárnu provozuje, tvrdí, že hodnoty radiace nejsou pro lidi nebezpečné. Firma rovněž oznámila, že s testováním zeminy chce nadále pokračovat.
„S ohledem na skutečnost, že voda, která unikla ven z elektrárny, je vysoce radioaktivní, můžeme říct, že je to důkaz, že palivové tyče se částečně roztavily – a to je velice vážná věc. Děláme, co je v našich silách, abychom další šíření radioaktivity zastavili a situaci zvládli,“ prohlásil mluvčí japonské vlády Jukio Edano.
Strach se šíří i do okolních zemí – úřady v Číně, Jižní Koreji i v USA zaznamenaly ve vzduchu radioaktivní částice. Thajsko zvýšilo kontrolu potravin dovážených z Japonska.
Sakae Muto, viceprezident TEPCO
„Plutonium je látka, která uniká při vysokých teplotách, takže pokud k úniku došlo, musí být jaderné palivo poškozené. Pokud poškození zasáhlo i ochranný obal reaktoru, je situace vážná.“
V japonských vládních kruzích se prý hovoří o zestátnění provozovatele poškozené elektrárny. Ministr pro národní strategii Koičiró Genba řekl, že je to jedna z možností. Důvodem těchto úvah je možné vyplácení vysokého odškodnění obětem katastrofy. Vládní mluvčí nicméně popřel, že by vládní instituce o takovém zestátnění uvažovaly.
Úřady mezitím pokračují v identifikaci obětí ničivého zemětřesení a následné přívalové vlny tsunami. Policie při zjišťování identit využívá mimo jiné internet. U asi 4 000 těl, které byly nalezeny v prefekturách Mijagi, Iwate a Fukušima, není jasné, o koho se jedná. Policisté proto na webu zveřejňují informace o oblečení obětí, o jejich výšce a osobních věcech.
Japonsko vyhlásilo nejvyšší pohotovost, hlášena nová série otřesů
Japonsko dnes vyhlásilo nejvyšší pohotovost v boji s radioaktivním ohrožením, které podle premiéra Naota Kana uvrhlo zemi do nejvážnější krize po druhé světové válce. Kan v parlamentním projevu prohlásil, že „od této chvíle bude vláda čelit krizi ve stavu nejvyšší pohotovosti“. Východně od poškozené elektrárny dnes seizmologové navíc zaznamenali další poměrně silné zemětřesení. Ohnisko otřesů o síle 6,4 stupně ale bylo poměrně hluboko pod mořským dnem, takže žádné škody hlášeny nebyly.
Parlament chce rozšířit ochrannou zónu
V parlamentu zesílilo volání po rozšíření ochranné zóny a evakuaci dalších desetitisíců lidí. Zatím své domovy muselo opustit na 70 000 lidí bydlících ve dvacetikilometrovém okruhu kolem poškozené elektrárny. Poslanci navrhují, aby se povinná evakuace vztahovala na okruh 30 kilometrů, tedy na dalších 130 000 lidí. Premiér Naoto Kan prohlásil, že se o rozšíření zóny
poradí s odborníky. Opozice jej viní, že v den havárie zdržel záchranné práce návštěvou elektrárny.
Zemětřesení a tsunami z 11. března si zatím vyžádaly více než 11 000 potvrzených obětí, ale dalších více než 17 000 lidí je nezvěstných. Zhruba 190 000 lidí je v nouzových ubytovnách. Někteří se už vracejí i do dvacetikilometrové zóny kolem poškozené elektrárny, ačkoli je před tím úřady důsledně varovaly.
Žáci v Išinomaki poprvé ve škole - zbyla jich třetina
Zatímco lidé v oblasti Fukušimy trápí nejistota, strašlivá jistota naopak ovládla základní školu Okawa v Išinomaki, 100 kilometrů severněji. Žáci se sešli poprvé od chvíle, kdy tsunami pohltilo školní budovu a většinu spolužáků. „Ze 108 mi jich zbylo 34. Právě měli slavit konec školního roku – místo oslav drží smutek. (…) Řekl jsem dnes dětem, že i když jejich přátelé chybí nebo jsou nezvěstní, měly by znovu začít pracovat – společně a jak nejlépe dovedou,“ říká ředitel školy Terujuki Kušiba.
