Ve Francii zatkli vojenského šéfa ETA

Madrid - Francouzská policie zatkla údajného vojenského šéfa baskické separatistické organizace ETA. Alejandra Zobarana Arriolu zadržela s dalšími třemi členy organizace nedaleko belgických hranic. ETA v lednu ohlásila trvalé a všeobecné příměří; boj separatistů za nezávislost na Španělsku stál od konce 60. let životy víc než 800 lidí.

Skupinka včetně Arrioly, zvaného Xarlas, padla do rukou policie v obci Willencourt asi 50 kilometrů severozápadně od města Amiens. Operace se uskutečnila ve spolupráci se španělskými úřady a byla řízena protiteroristickým centrem v Paříži. S Arriolou byl zatčen i šéf logistiky skupiny Mikel Oroz Torrea, přezdívaný Peru. Totožnost dalších dvou zadržených se zatím nepodařilo zjistit.

Jde o největší zásah proti ETA od 10. ledna, kdy skupina ohlásila „trvalé“ příměří, které však Madrid nepovažuje za dostatečné. Naposledy ETA spáchala atentát 9. srpna 2009. Třicetiletý Alejandro Zobaran se stal podle španělských úřadů novým vojenským šéfem ETA po zatčení Mikela Karrery Sarobeho v Bayonne na jihozápadě Francie loni v květnu.

ETA (Baskicko a jeho svoboda) je na seznamu teroristických organizací Evropské unie a Spojených států. Za více než 40 let boje za nezávislost Baskicka má prý na svědomí smrt nejméně 829 lidí. Organizace oslabená řadou zatčení vyhlásila loni na podzim příměří. Úřady však mají stále na paměti předchozí příměří ETA z roku 2006, které skončilo atentátem na madridském letišti, při němž zahynuli dva lidé, a oznámení ETA odmítají brát na vědomí. Požadují, aby se radikální separatisté nadobro a bezpodmínečně zřekli ozbrojeného boje.

Separatisté z ETA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
před 28 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...