Vatikán - Skandál s únikem tajných papežských dokumentů skončí před soudem. Tribunál ve Vatikánu se rozhodl z jejich krádeže obvinit bývalého komorníka Benedikta XVI. Paola Gabrieleho. Z podílu na krádeži viní taky dalšího zaměstnance papežského státu - počítačového odborníka, který měl Gabrielemu pomáhat. Dokumenty, které se letos přes italská média dostaly na veřejnost, ukazují na korupci a boj o moc v římskokatolické církvi. Přesné datum, kdy soud začne, zatím Vatikán nestanovil.
Gabriele při vyšetřování přiznal, že dokumenty vynášel ven a předával je novinářům. Prý to dělal proto, že v církvi všude kolem sebe viděl „zlo a korupci“ a chtěl na tyto nešvary upozornit, protože „papež o nich nebyl dostatečně informován“. „Byl jsem si jistý, že šok, který způsobím také za pomoci médií, bude zdravý a pomůže navést církev zpět na správnou cestu,“ cituje komorníka vyšetřovací protokol. Gabriele bude obžalován z krádeže dokumentů; přitížit mu může také to, že podle vyšetřovatelů z papežova bytu odnesl například i šek na 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun) nebo dárky, které papež obdržel. Pokud bude Gabriele uznán vinným, hrozí mu trest od jednoho roku do šesti let vězení. Papež se také může rozhodnout, že mu udělí milost.
Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi poprvé zveřejnil bližší podrobnosti týkající se široce medializované aféry. Kromě Gabrieleho, který v celém případě figuruje už od chvíle, kdy jeho zatčením koncem letošního května vyšla celá záležitost na světlo, se bude u soudu zodpovídat i možný komplic Claudio Sciarpelletti, který měl v papežském sídle na starosti informační technologie. Podle Lombardiho ale byla jeho role v případu jen okrajová. „V žádném případě se nedá hovořit o komplicovi, byl to známý, který mohl Gabrielemu pomáhat,“ popsal Lombardi roli programátora Sciarpellettiho Lombardi. Vatikán zároveň oznámil, že obžalobou dvou mužů vyšetřování celé aféry nekončí. Není tedy vyloučeno, že u soudu skončí ještě někdo další.
Aféra Vatileaks, jak ji média okamžitě pojmenovala, naplno propukla letos v květnu. Tehdy byl zatčen Gabriele, který byl považován za velmi loajálního papežova sluhu. Komorník skončil ve vazbě, z níž byl koncem července propuštěn do domácího vězení. Už dlouho před jeho zadržením ale italská média otiskovala důvěrné papežské dokumenty a dopisy, které mimo jiné svědčily o mocenských šarvátkách mezi církevními hodnostáři a o možné korupci.
Odborníci na dění ve Vatikánu spekulují o tom, že komorník mohl být pouze pěšákem ve vyšší hře církevních hodnostářů o moc a o vliv na bohaté vatikánské banky. Například deník La Repubblica napsal, že do celé věci jsou zapojení i vysocí představitelé církve, kteří se v papežově zájmu snaží upozornit na korupci a nekalé praktiky. Kampaň je údajně zaměřena na druhého muže Vatikánu, kardinála Tarcisia Bertoneho.
Aféra je jakousi ozvěnou skandálu, který otřásal Vatikánem a Itálií na konci 70. let. Tehdy se provalily plány zednářské lóže P2. Ta připravovala státní převrat v Itálii a v ní vedle finančních špiček a tajných služeb byli také zástupci svatého stolce. Tehdy také vyšlo najevo, že přes vatikánskou banku Banco Ambrosiano pere špinavé peníze mafie. Finančníka Roberta Calviho, nazývaného Bankéř boží, později našli oběšeného pod londýnským mostem. Také během současné aféry se Vatikán snažil bránit hradbou mlčení. Po sérii pedofilních skandálů z posledních let je ale pod mimořádným mediálním tlakem.
