Vallsova vláda dostala důvěru, má hlavně snížit daně

Paříž – Francouzský parlament vyjádřil důvěru nové vládě v čele s premiérem Manuelem Vallsem. Podpořilo ji 306 z 577 poslanců Národního shromáždění. Valls před hlasováním přednesl základní body programu své vlády. Patří mezi ně snížení daní firmám výměnou za zřizování nových pracovních míst. Kabinet podle něj provede reformy v rámci takzvaného paktu zodpovědnosti.

Nová vláda je výsledkem obměny kabinetu po těžké porážce socialistů v nedávných místních volbách. V nich socialisté přišli o kontrolu nad 155 velkými městy. Valls sestavil vládu před necelým týdnem poté, co podal demisi dosavadní premiér Jean-Marc Ayrault. Valls měl v Ayraultově vládě funkci ministra vnitra.

Valls řekl, že jeho kabinet zahájí „novou fázi“ v pětiletém funkčním období socialistického prezidenta Francoise Hollanda, jehož mandát vyprší v roce 2017. „Budeme dál podporovat ekonomiku po celé pětileté období (parlamentu) s úsporami 50 miliard eur (1,4 bilionu korun) v průběhu tří let,“ prohlásil Valls, když žádal o vyslovení důvěry. „Nechci ale zničit růst, jinak se deficit nesníží,“ dodal.

Manuel Valls, nový francouzský premiér

„Naše úsilí o snížení schodku, strukturální reformy, konkurenceschopnost podniků, mzdové náklady, nesmí být smeteno silným eurem. Evropská centrální banka má měnovou politiku, která je méně expanzivní než u jejího amerického, britského a japonského protějšku. A je to v eurozóně, kde je hospodářské oživení nejméně silné. Chci tento problém řešit, což je i prioritou voleb do Evropského parlamentu.“

Nová vláda chce pokračovat ve snižování nákladů práce o 30 miliard eur (823 miliardy korun) až do roku 2016. „Pokud jde o minimální mzdu, daň ze mzdy placená společnostmi (…) bude zcela odstraněna do 1. ledna 2015,“ slíbil Valls. „Pracovníci s nízkými příjmy se dočkají snížení mzdových nákladů od 1. ledna,“ dodal.

Zátěž padesátimiliardových rozpočtových úspor si podle nového premiéra státní instituce rozdělí rovnoměrně. Samotný stát musí ušetřit 19 miliard, zdravotní pojišťovny deset miliard a deset miliard obce.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 51 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...