Kábul - Hornatý terén Afghánistánu spolu s odhodláním jeho obyvatel byl v uplynulých staletích vždy tvrdým vojenským oříškem pro útočníky. Ať šlo o Brity, Sověty či nyní mezinárodní koaliční síly v čele s Američany. Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě al-Káida z 11. září 2001, které si vyžádaly životy téměř 3000 lidí. Afghánské vládnoucí islamistické radikální hnutí Taliban vedené mullou Muhammadem Umarem navíc odmítlo Američanům vydat vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina, který za útoky stál. První nálet na afghánskou metropoli Kábul uskutečnily USA s Velkou Británií 7. října 2001 v 18:27 SELČ. Bombardování podpořila Rada bezpečnosti OSN následující den.
Cílem operace Trvalá svoboda bylo svrhnout Taliban, nastolit demokraticky zvolenou vládu a především zničit teroristickou síť al-Káida a jejího šéfa bin Ládina. Stejnojmennou protiteroristickou operaci vedli Američani též v dalších zemích. Na základě rezoluce OSN z 20. prosince 2001 byly do Afghánistánu vyslány Mezinárodní síly pro podporu bezpečnosti (ISAF), od roku 2003 spadají pod velení Severoatlantické aliance (NATO).
Taliban sice v prosinci 2001 kapituloval před náporem zahraničních spojeneckých sil a jednotek protitalibanské domácí opozice Severního spojenectví, jeho bojovníci se ale nevzdali. V závětří pákistánských kmenových území se spolu s džihádisty přeskupili a v půlce desetiletí udeřili s novou silou. Vlastní je jim dokonalá znalost prostředí a partyzánský způsob boje, kterému se naučili v dobách sovětské okupace. Zastrašování a neúprosná likvidace těch, kteří nedostáli puristickému výkladu islámu, je pak hlavní metodou, kterou rozsévají nejistotu mezi 30 miliony obyvatel.
Počet ozbrojených konfliktů v Afghánistánu byl v roce 2010 nejvyšší od roku 2001 a na denním pořádku jsou zprávy o stále nových obětech bojů a atentátů. Nejstřízlivější odhady hovoří o 11 tisících zabitých civilistech, přesná čísla ale neexistují a budou pravděpodobně několikanásobně vyšší. Zahynulo 2750 zahraničních vojáků (z toho 1800 Američanů) a 10 až 30 tisíc fundamentalistických bojovníků.
Válčí se i na území sousedního Pákistánu, kam jsou naváděny „neviditelné“ letouny, jež mají zneškodnit ukrývající se ozbrojence al-Káidy a Talibanu.
Mezinárodní koaliční síly přes počáteční (kapitulace Talibanu, zničení většiny základen al-Káidy) i nedávné bojové úspěchy (zabití bin Ládina v květnu 2011) přešlapují na místě. Od července 2011 předávají odpovědnost za bezpečnost země tamním bezpečnostním silám, celý proces by měl skončit v roce 2014. Situaci však komplikuje zkorumpovaný a slabý státní aparát v čele s prezidentem Hamídem Karzáím.
Pořádek se ale do země vrací pomalu, a to i přes přítomnost 130 tisíc vojáků z 50 zemí. Domů se nevrátilo přes 2750 z nich včetně čtyř Čechů.
