V Ženevě spustili obří urychlovač částic

Ženeva  - Nedaleko Ženevy byl dnes spuštěn ve zkušebním provozu obří urychlovač jaderných částic LHC. Smyslem experimentu je nasimulovat podmínky, za kterých vznikal vesmír. Urychlovač vybudovala za téměř tři miliardy eur (asi 74 miliard Kč) Evropská laboratoř jaderného výzkumu CERN u Ženevy. Na projektu se podíleli i čeští vědci.

LHC - Large Hadron Collider je největším urychlovačem částic na světě. Podle odborníků CERN je dokonce vůbec největším zařízením vybudovaným lidmi. Jeho hlavní součástí je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel, který je umístěn 50 až 175 metrů pod zemí a po celé délce se chladí na teplotu kapalného helia. Tok částic v něm bude řídit a urychlovat soustava přibližně 9600 supravodivých magnetů různých druhů a vlastností.

Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky protonů a iontů rychlostí 299 792 kilometrů za sekundu, což je téměř rychlost světla. Při jejichž vzájemném střetu vznikne sprška nových částic, které právě vědce zajímají. Mohly by tak vzniknout podmínky, které existovaly jen několik zlomků vteřiny po vzniku vesmíru. To by v další perspektivě pomohlo objasnit, jak vznikl vesmír. „S takto výkonným urychlovačem vlastně provádíme archeologii vesmíru. Kolize částic nám pomohou pochopit fyzikální principy Velkého třesku,“ popsala význam urychlovače fyzička Felicitas Paussová.

Milénium (zdroj: ČT24)

Přístroj by také v budoucnu mohl přispět k získání zcela nových zdrojů energie. „Obří zařízení je určeno zejména k základnímu výzkumu, jehož přirozeností je, že v nejbližší době - letech nebo i desetiletích, nemůžeme čekat praktický účinek,“ řekl vedoucí Oddělení experiment 1 - CERN Václav Vrba. Dodal však, že k užitku se vědci vždy dobrali.

Projekt má ale i rozhodné odpůrce. Skupina občanů EU se žalobou u soudů snažila dosáhnout zákazu spuštění LHC, protože se obává, že zařízení by mohlo vyprodukovat malé „černé díry“, které by následně pohltily a zničily celou zeměkouli. Renomovaní vědci však obavy považují za nereálné. „Příroda takové srážky hodně rychlých částic dělat umí, jsou to částice přilétající z kosmického záření,“ připomněl Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky.

Na přípravě urychlovače se podílelo více než 10 tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa včetně Česka. Více informací o práci českých vědců pracujících na projektu LHC je k dispozici na stránkách skupiny odborníků Czech National Team. Od českých firem pocházejí i některé součásti LHC. Členem mezinárodní vědecké organizace CERN je Česko od svého vzniku v roce 1993.

Projekt urychlovače propaguje i nevšední popularizační klip na serveru youtube. Získané údaje z přístroje budou zpracovávat desítky tisíc počítačů a za jediný rok zaplní sto tisíc dvouvrstvých disků DVD.

Obří urychlovač jaderných částic (LHC)

LHC je umístěn 50 až 175 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí, nedaleko Ženevy. Jde o 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel vybavený soustavou asi 9600 velkých magnetů, které řídí a urychlují tok částic. Bezmála tři desítky kilometrů dlouhý okruh obletí za jedinou sekundu jedenácttisíckrát. LHC dokáže urychlit pohyb částic tak, že dosahují téměř rychlosti světla. Při jejich srážkách vznikne teplo, které sto tisíckrát překoná teplotu v jádru Slunce. Na kratičký okamžik tak vzniknou podmínky, které existovaly těsně po předpokládaném vzniku vesmíru.

LHC může přispět nejen k objasnění vzniku vesmíru, ale také blíže popsat povahu hmoty a získat nové poznatky o prozatím tajemné temné hmotě a temné energii, které podle vědců tvoří 96 procent našeho vesmíru. Může také například podat důkaz o existenci hypotetické částice zvané Higgsův boson, která jako jediná ze standardního modelu elementárních částic ještě nebyla pozorována.  V budoucnost by LHC mohl přispět kupříkladu k získání nových zdrojů energie.

Další informace lze nalézt na webových stránkách organizace CERN. Experiment lze rovněž sledovat v přímém přenosu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropské země se připravují na nový kurz USA

Evropští státníci pozorně sledují vyjádření i kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. V oblasti bezpečnosti zatím reagují jednoznačně pozitivně. Odlišné pohledy mají například na klimatickou politiku.
před 4 hhodinami

Kyjev usiluje o schůzky s Trumpem, Rusko mezitím dál tlačí u Pokrovsku

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolupracuje s Washingtonem na plánování společné schůzky s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj v pondělí Trumpovi pogratuloval ke druhému mandátu a označil jeho návrat do Bílého domu za „příležitost k dosažení spravedlivého míru“. Ruská invazní armáda přitom dál postupuje k strategickému ukrajinskému městu Pokrovsku. Na místě natáčela tamní zpravodajka ČT Darja Stomatová.
před 5 hhodinami

Požár hotelu v tureckých horách má více než sedmdesát obětí

Požár v hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka, který tam vypukl v úterý nad ránem, si vyžádal 76 obětí, oznámil turecký ministra vnitra Ali Yerlikaya. Kolem padesáti dalších osob utrpělo zranění. V hotelu bylo přes dvě stě lidí. Policie následně zatkla čtyři osoby včetně majitele hotelu, píše agentura AFP s odkazem na ministra spravedlnosti Yılmaze Tunce. Prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil na středu státní smutek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdůležitější Trumpův krok je milost pro útočníky na Kapitol, míní politolog

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Slovenská opozice kvůli utajenému režimu schůze stáhla návrh na odvolání vlády

Slovenská sněmovna v úterý předčasně a bez hlasování ukončila jednání o návrhu odvolat vládu Roberta Fica (Smer). Opozice kvůli utajenému režimu schůze návrh odvolala. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka předtím návrh na schůzi vysvětloval slovy, že vláda prý nezlepšila kvalitu života obyvatel a její politici připustili možnost odchodu Slovenska z EU. Fico naopak tvrdí, že opozice kritizuje nedostatky, ke kterým sama přispěla. Neveřejnost rozpravy opozice už dříve během dne označila za ostudu, která nemá obdoby v historii slovenské sněmovny. Opozice chce vyvolat nové jednání o odvolání vlády, to ale Fico odmítá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fico označil kroky Trumpa za inspirativní, Orbán se už považuje za součást hlavního proudu

Slovenský premiér Robert Fico má za inspirativní kroky staronového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Řekl to na tiskové konferenci po schůzce s maďarským kolegou Viktorem Orbánem. Podle Orbána se s nástupem Trumpovy administrativy stává politika Budapešti součástí hlavního proudu a už není okrajová.
před 10 hhodinami

Média: Trump testuje limity, začíná období nejistoty

Americký prezident Donald Trump začal ihned po návratu do Bílého domu testovat limity svého úřadu, když podepsal řadu dekretů, které byly okamžitě napadeny u soudů a podle expertů mohou být za hranicemi jeho pravomocí, píší některá americká média. Kritika v tisku zaznívá na pondělní milosti oznámené Trumpem i jeho předchůdcem Joem Bidenem. Evropská média v reakci na inauguraci a první kroky šéfa Bílého domu v úřadu píší, že s Trumpem začíná období nejistoty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...