V Tchien-ťinu pátrají po přeživších a po příčinách tragédie

Alespoň jedna dobrá zpráva přišla z čínského Tchien-ťinu, kde si ve středu dvě mohutné exploze vyžádaly nejméně 50 mrtvých a sedm stovek zraněných. Záchranářům se podařilo najít živého hasiče, který byl na místě výbuchů uvězněn 32 hodin. Po možných přeživších a po příčinách tragédie nadále pátrají stovky záchranářů a armádních expertů.

Bilance neštěstí patrně zatím není konečná - nejen kvůli neupřesněnému počtu pohřešovaných, ale i proto, že 71 zraněných je ve vážném stavu. Mezi oběťmi je 21 hasičů, kteří jako první zasahovali na místě neštěstí v přístavním městě. Přes deset hasičů se stále pohřešuje. Hasič, kterého se dnes podařilo záchranářům najít, byl převezen do nemocnice s poraněními obličeje, hrudníku a nohou.

Chemici se kromě příčiny exploze snaží zjistit, zda nebylo okolí skladu kontaminováno životu nebezpečnými plyny, které by mohly ohrozit například zasahující hasiče. Společnost vlastnící sklad, kde k explozím došlo, měla v minulosti problémy s porušením bezpečnostních předpisů. Kvůli tragédii Peking nařídil celostátní kontrolu skladů chemikálií.

Více než 3500 obyvatel z okolí bylo evakuováno a strávilo noc na pátek v nouzových obydlích. Nad místem výbuchu stále stoupají sloupy kouře z ohně hořícího mezi zničenými skladišti a rozdrcenými přepravními kontejnery, tisícovkami spálených automobilů a přístavními budovami, z nichž zbyly jen obvodové zdi.

Skladiště, které explodovalo, bylo určeno k ukládání nebezpečných a toxických chemikálií. V době výbuchů v něm podle policie byl převážně dusičnan amonný, dusičnan draselný a karbid vápenatý. Odborníci na bezpečnost chemických látek uvedli, že karbid vápenatý reaguje s vodou a vzniká acetylén (ethyn) - vysoce výbušný plyn.

K výbuchu tak mohlo dojít ve chvíli, kdy hasiči pokropili vodou karbid vápenatý; podle agentury Nová Čína začalo ve skladišti hořet několik kontejnerů, které se hasiči vydali uhasit, a poté došlo k explozím.

Místní úřady skeptickou veřejnost ujistily, že při explozích nedošlo ke znečištění ovzduší. Jejich obavy ale nevyvrátily. Mnoho místních obyvatel dnes vyrazilo do ulic s filtrující ochrannou maskou. „Běžně masku nenosím, ale úplně nedůvěřuji tomu, co vláda říká,“ uvedla jedna z místních žen, která vyšla ven spolu se svou šestiměsíční dcerou.

Přístav Tchien-ťin, který je desátý největší na světě, leží asi 150 kilometrů jihovýchodně od metropole Pekingu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 15 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 27 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...