V Rusku se konaly místní volby, policie zadržela přes 800 demonstrantů proti reformě důchodů

Rusové šli v neděli k urnám v místních volbách. Kromě gubernátorů vybírali také místní parlamenty či starostu Moskvy, kterým by se podle prvních odhadů měl stát opět Sergej Sobjanin. V řadě měst se také konaly protesty zaměřené hlavně proti důchodové reformě. Podle občanskoprávního portálu OVD-Info policie zadržela dohromady více než osm set demonstrantů a některé z nich bila obušky. K protestu pod heslem „Dožít do penze“ vyzval opoziční předák Alexej Navalnyj. On sám ale sedí ve vězení kvůli jiné protestní akci.

Protesty se konaly ve víc než osmdesáti městech. Úřady v padesáti devíti městech protesty zakázaly, jen ve dvanácti byly povolené. Podle OVD-Info policie na protestech v devatenácti městech zadržela 839 lidí, mezi nimi i některé nejbližší spolupracovníky opozičního předáka Alexeje Navalného. Nejvíce lidí bylo zadrženo v Petrohradu, a to 354.

Dalších 129 bylo zadrženo v Jekatěrinburgu, kde byl podle zpráv v médiích zatčen i bývalý starosta této milionové metropole na Urale, kritik Kremlu Jevgenij Rojzman. Ten jako jediný opoziční politik ve vysoké funkci řídil chod čtvrtého největšího ruského města od roku 2013, v květnu ale rezignoval na protest proti zrušení přímých voleb starosty.

36 lidí bylo zadrženo v Moskvě, kde podle policie demonstrovalo asi dva tisíce lidí, pozorovatelé ale vycházejí z mnohem vyššího počtu.  Někteří demonstranti prý skandovali slogany jako „Rusko bude svobodné“ či „Putin je zloděj“.

Podle důchodové reformy má od příštího roku postupně stoupat věk, ve kterém mohou Rusové a Rusky odcházet do penze. V roce 2036 pak tento věk má u žen být 60 let (oproti současným 55) a u mužů 65 (oproti současným 60). Původně měly ženy podle plánu odcházet do důchodu v 63 letech, ruský prezident Vladimir Putin ale reformu zmírnil.

Rusové se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dožívají 66 let, Rusky 77, a tak by si penzi zejména mnoho mužů v důsledku reformy nemělo šanci užít.

Lidé se k volbám nehrnuli

Zároveň se v mnoha ruských regionech konaly místní volby. Regionální volby nebyly v celé Ruské federaci, týkaly se 25 z 85 oblastí, krajů, okruhů či republik, kde se týkaly gubernátorů či místních parlamentů. 

Konaly se také volby moskevského starosty. Znovuzvolení dosavadního držitele této funkce, Kremlu věrného Sergeje Sobjanina, je nicméně považováno za jisté. To také potvrzují první odhady výsledků po uzavření volebních místností ve 21:00 SELČ. Volby doprovázela nízká účast, například právě v Moskvě dosáhla odpoledne pouhých 17,8 procenta.

Sergej Sobjanin
Zdroj: Reuters/Sergei Karpukhin

Sobjanin stojí v čele metropole od roku 2010. Mezi lety 2005 a 2008 byl vedoucím kanceláře prezidenta Putina. Na rozdíl od minulých voleb před pěti lety proti němu nekandiduje Alexej Navalnyj, který tehdy získal více než čtvrtinu hlasů. Navalnyj je nyní ve vězení, na konci srpna byl odsouzen ke 30 dnům za nepovolenou demonstraci. 

Navalného video stáhli

Přesto se ve volební den upnula pozornost i k němu. Na videoserveru YouTube se totiž objevila Navalného výzva k demonstracím proti vládě. Jeho poradce Leonid Volkov v sobotu oznámil, že společnost Google, které YouTube patří, video stáhla.

Krok zdůvodnila firma tím, že ji o to požádaly státní orgány s tím, že video porušuje zákonem daný zákaz politické reklamy těsně před volbami. „Zabýváme se veškerými opodstatněnými stížnostmi státních orgánů. Také od inzerentů požadujeme, aby konali v souladu s místními zákony a našimi pravidly ohledně reklamy,“ sdělila ruská pobočka Googlu agentuře Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledáním úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...