Praha/Moskva – Česká republika uvolnila ze svého rozpočtu 50 milionů korun, ke kterým se přidají další peníze od mecenášů, jež budou použity na opravu několika legionářských pomníků v Rusku a na Ukrajině. Zbýt by mělo i na stavbu nových. Práce už začaly, konec projektu se shoduje se stým výročím začátku první světové války - tedy s rokem 2014.
Projekt se týká např. pomníku legionářů v Nižním Tagilu na Urale. V roce 1918 tu československé legie porazily přesilu jednotek Rudé armády. Po více než 90 letech tu teď stojí nový památník, po Jekatěrinburgu od loňska už druhý.
„Není nic důležitějšího, než když voják padne pro svoji vlast, aby byl náležitě uctěn,“ zdůrazňuje místopředseda Československé obce legionářské Jindřich Sitta.
Čechoslováci úspěšně bojovali proti ohromné přesile
První čestnou stráž u pomníku držely Kluby vojenské historie symbolicky napůl z Čech a napůl z Ruska. „Aby útočníci byli úspěšní, má jich být třikrát víc než obránců. V bojích o Nižní Tagil to bylo obráceně. Obránců bylo víc než Čechoslováků a ti přesto zvítězili,“ popisuje bitvu Aleksandr Kručinin z klubu vojenské historie Horní štít v Jekatěrinburgu.
Celkem 60 tisíc československých legionářů bojovalo v občanské válce hlavně proti bolševikům. Drželi celou - několik tisíc kilometrů dlouhou - transsibiřskou magistrálu od Uralu až po Vladivostok. Jako jediní tehdy dokázali porážet Rudou armádu.
„Hlavně stará generace vnímá legionáře jako nepřátele, jako protivníky. Přibývají ale lidé, kteří už to vidí jinak,“ dodává Kručinin.
Přes 50 nových pomníků
Legie navíc blokovaly na Sibiři jeden milion zajatých německých vojáků. Ti tak nemohli v roce 1918 posílit ofenzivu Němců na západě. Byl to jeden z klíčových momentů, kterým Dohoda získala převahu nad Centrálními mocnostmi a který přispěl k ukončení 1. světové války," popisuje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu v Praze.
V Rusku a na Ukrajině zatím mají českoslovenští legionáři pouze 7 památníků. V roce 2014 jich má být v obou zemích celkem 60.
