V Polsku sílí hlas nenávisti vůči migrantům

Postupující davy uprchlíků začínají silně rezonovat také v Polsku – zemi, která v rámci „odmítavého“ spojenectví států V4 dosud vystupovala spíše opatrně. Premiérka Ewa Kopaczová sice tento týden připustila možnost přijmout více běžěnců – chce ale důkaz, že nepůjde o čistě ekonomické migranty. I ona totiž ve své zemi sleduje vzrůstající vlnu nenávisti – včetně výzev k opatřením, která patří do nejtemnějších epizod dějin Evropy.

V ulicích polských měst jsou v těchto dnech k vidění demonstrace příznivců i odpůrců polské pomoci migrantů. Hlas těch druhých je přitom slyšet stále hlasitěji, na což upozorňují i tamní média. Většině účastníků nacionálně laděných demonstrací vadí kromě ekonomických důvodů i muslimské vyznání většiny migrantů.

Opozice místo přijímání navrhuje, aby se Polsko zapojilo „bezpečně“ a poslalo finanční pomoc. Předseda strany Právo a spravedlnost (PiS), expremiér Jaroslaw Kaczyński varoval, že pokud Polsko přijme migranty, může to mít negativní vliv na každodenní život v zemi. „Nejdříve výrazně vzroste počet cizinců, pak nebudou dodržovat naše zákony a naše zvyky a později (nám) budou v různých oblastech života vnucovat svoje požadavky,“ varoval Kaczyński.

Demonstrace odpůrců migrantů
Zdroj: Reuters

Vyhrocenější vlna nenávisti však zasáhla polský internet. Deník Gazeta Wyborcza upozornil na veřejné pobídky k likvidaci uprchlíků. V jednom z nich například uživatel otevřeně vyzýval ke zplynování běženců v bývalém nacistickém koncentračním táboře Osvětim. „Víme, že to nejsou běžní fašisté, kteří organizují protesty proti uprchlíkům. Jsou to lidé, kteří se nebojí zveřejňovat plné jméno, dobře vydělávají, mají rodiny,“ varuje novinář polského listu Piotr Stasinski.

Nálady v Polsku ale nejsou vůči uprchlíkům jen nepřátelské. Země je rozdělená napůl a do ulic vyrážejí i lidé volající po toleranci. Solidaritu s uprchlíky vyjádřil třeba exprezident Lech Walesa. „Je potřeba se rozdělit o poslední kousek chleba. Jsme přece lidé,“ řekl na začátku září.

Příznivci uprchlické pomoci
Zdroj: ČTK/AP

Současná předsedkyně polské vlády Kopaczová ze středo-pravicové Občanské platformy už dříve přislíbila, že její země je ochotná přijmout dvě tisícovky uprchlíků. Nicméně tváří v tvář současné krizi dala najevo, že by jich mohlo být více.

Naše severní sousedy však uprchlická krize zatím příliš nezasáhla. Během srpna a září byly podniknuty jen ojedinělé pokusy propašovat skupiny migrantů přes Polsko. O žádném prudkém nárůstu počtu případů nelegálního překročení hranic podle polského ministerstva vnitra nelze hovořit. Mluvčí resortu také ujistila, že polští policisté úzce spolupracují s kolegy z Česka, Litvy a Slovenska.

7 minut
Migrace štěpí polskou společnost
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19AktualizovánoPrávě teď

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 19 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 38 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 50 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...