Paříž - Čtyři členové francouzského hnutí odporu proti nacismu, dvě ženy a dva muži, se tento týden dočkali největší francouzské posmrtné pocty. Prezident Francois Hollande nechal jejich ostatky uložit do Pantheonu, na místo, kam Francie pohřbívá největší postavy své historie. Za 224 let existence Pantheon dosud přijal ostatky pouhých 72 lidí.
Pierre Brossolette, Jean Zay, Germaine Tillion a Geneviève de Gaulle - to jsou jména těch, jimž se dostalo nejvyšší posmrtné pocty spočinout v pařížském Pantheonu. Pierra Brossoletta, sjednotitele hnutí odporu a klíčového De Gaullova muže, nacisté mučili dva a půl dne. Nic neprozradil a v nestřežené chvíli vyskočil spoutaný z pátého patra sídla gestapa. Jeana Zaye, reformátora školství, zavraždila kolaborantská milice. Germaine Tillionová i De Gaullova neteř Geneviève přežily nacismus i deportaci a ještě dlouhá desetiletí bojovaly za lidská práva.
Přesah odkazu čtyř odbojářů do dnešních dní připomněl prezident Hollande ve zjevné souvislosti s lednovými pařížskými atentáty proti časopisu Charlie Hebdo a židovskému lahůdkářství. „Sedmdesát let poté se tyto zášti objevují znovu. Mají jiné tváře za jiných okolností, ale slova a úmysly jsou stejné. Berou si za cíl nevinné lidi, novináře, židy a policisty,“ pronesl francouzský prezident Francois Hollande.
Rakve s ostatky doprovázely jen skupinky studentů ze škol nesoucích jména čtyř hrdinů hnutí odporu. „Položili životy za to, abychom my dnes mohli být svobodní, aby ženy a muži mohli žít pohromadě a nekončili v táborech za to, že jsou židé, černoši nebo homosexuálové. Takže ano, je to důležité,“ říká studentka Shiraz Minassianová. Možnost vstoupit se všemi poctami do útrob Pantheonu je mimořádně vzácná. Od Napoleonových dob ji dostalo jen něco přes třicet osobností francouzské historie.
Neoklasicistní Pantheon měl původně sloužit jako kostel krále Ludvíka XV., dnes je z něj však mauzoleum, kde jsou pohřbeni francouzští nejvýznamnější umělci, myslitelé a vědci jako Rousseau, Hugo, Zola, Voltaire, vynálezce slepeckého písma Louis Braille či Marie Curie-Skłodowska.
Výběr osobností, které mají spočinout v Pantheonu, je výhradní právo hlavy státu. Pro prezidenty je to tudíž i možnost ukázat, jak francouzskou historii čtou právě oni. Poslední obřad v Pantheonu zdvojnásobil počet žen. Až dosud tu ležely pouze dvě. Z toho jedna jen proto, že si její manžel přál být pohřbený s ní. Francois Hollande chtěl svým výběrem potvrdit své postoje. Rovnoměrné zastoupení mužů a žen totiž prosazuje i na jiných úrovních, než je oslavování velkých postav francouzské historie. Přesto se ozvaly i kritiky, podle kterých třeba opomenul zařadit do svého výběru některého z komunistických odbojářů.
