Řezno - Německo čelí sílícímu skandálu ohledně údajných manipulací s pořadím pacientů čekajících na transplantaci orgánů. Nejprve se tato podezření objevila na univerzitní klinice v dolnosaském Göttingenu, nyní i na klinice v bavorském Řezně. Důvěra v transplantační medicínu v Německu je nyní narušena, i když všechny tyto případy spojuje osoba jednoho lékaře; pravděpodobně ale nejednal sám. Všechna podezření přitom odmítá. Podle ředitele Koordinačního střediska transplantací Pavla Březovského by se v České republice nic podobného stát nemělo.
Bývalý vrchní lékař univerzitní kliniky v Göttingenu je podezřelý, že zde falšoval záznamy pacientů, aby rychleji dostali náhradní orgány. Podle vyšetřovatelů manipuloval s údaji minimálně v 25 případech a nejméně jednou inkasoval vysokou odměnu. Pětačtyřicetiletý chirurg původně pracoval na klinice v Řezně, kde nyní prokuratura vyšetřuje podezřelé okolnosti transplantace jater v dalších 23 případech z let 2004 až 2006. Na tomto pracovišti byl již v minulosti vyšetřován poté, když v roce 2005 játra určená pro řezenskou kliniku odvezl do Jordánska, aby je tam transplantoval jedné ženě. Vyšetřování ale bylo později zastaveno a nemělo pro lékaře žádné následky.
Další případy v celé kauze nejsou vyloučeny, a dokonce se na nich mohlo podílet více lidí. To potvrzují zjištění listu Süddeutsche Zeitung, podle něhož i po odchodu podezřelého chirurga z řezenské kliniky výrazně stoupl počet transplantací na bavorském pracovišti, a to ze 48 v roce 2008 na 69 o rok později. Podle odborníků je to neobvykle vysoký nárůst. Za působení dotyčného lékaře vzrostl počet transplantací v Řezně z původních deseti na zhruba 50 ročně.
Wolfgang Heubisch, bavorský ministr pro vědu, výzkum a umění:
„Je to lidská katastrofa. Nezodpovědně se tu zacházelo s šancí na život.“
Bavorská ministryně spravedlnosti Beate Merková (CSU) však ještě před zveřejněním nových zjištění zdůraznila, že se jedná pouze o jednotlivé případy, a apelovala na veřejnost, aby transplantační medicínu v Německu paušálně neodsuzovala. Pro navrácení důvěry požaduje tvrdší tresty pro případné manipulátory.
Státní zastupitelství v Braunschweigu začalo činnost podezřelého vrchního lékaře prošetřovat v červnu, kdy vyšlo najevo, že upřednostnil ruského pacienta čekajícího na transplantaci jater, na kterou v Německu neměl ani nárok. Chirurg za to údajně obdržel blíže neupřesněnou vysokou finanční částku. Státní zastupitelství oba nyní vyšetřuje i kvůli podezření z úplatkářství.
Po odhalení tohoto případu göttingenská klinika svého tehdejšího šéfa transplantačního oddělení propustila. Podle vyjádření mluvčího nemocnice chirurg všechna podezření odmítá. Německá média spekulují, že po odhalení skandálu odešel do zahraničí.
V ČR podobný případ zaznamenán nebyl
Jak v rozhovoru pro ČT24 uvedl ředitel Koordinačního střediska transplantací Pavel Březovský, v České republice žádný takový případ zaznamenán nebyl. Problémy s transplantacemi byly kdysi v Ostravě, ale nešlo tehdy o machinaci s čekacími listinami na orgány, ale o to, zda byla dostatečně stanovena mozková smrt u některých pacientů. Případ vyšetřovala i poslanecká komise a na základě toho byl v roce 2002 přijat transplantační zákon, který zcela jasně definuje mozkovou smrt u potenciálního dárce.
V ČR na rozdíl od Německa existuje koordinační středisko transplantací, které je zcela nezávislé na čekacích listinách vedených společně jednotlivými transplantačními centry, vysvětlil Březovský. Existuje tedy jedna čekací listina, do níž přispívají všechna transplantační centra, a výběr podle zákona provádí nezávislé středisko, které určuje, kam se jednotlivé orgány dostanou. Výběr provádí počítač, protože kritérií, která se při něm musí zohlednit, je asi 100 až 112. Dárcovská nemocnice ani transplantační centrum tento výběr nemohou ovlivnit.
V Německu je podle Březovského situace jiná. Není zde jediné centrum, ale několik pověřených organizací pro každou funkcionalitu – pro výběr orgánů, jejich převoz, odběry a podobně. Čekací doby na orgány jsou v ČR stabilizované – na játra, srdce nebo plíce je čekací doba zhruba roční, čekací doba na ledviny je oproti Německu zhruba třetinová.
