V Německu může podle úřadů kdykoliv dojít k teroristickému útoku

V Německu může i v budoucnu kdykoliv dojít k teroristickému útoku. Ve své zprávě za loňský rok to uvedla německá kontrarozvědka. V zemi nyní Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) registruje 774 osob, od nichž může pocházet teroristické nebezpečí.

Loni se v Německu stal jeden teroristický útok, při němž v Hamburku mladý Palestinec nožem jednoho člověka zabil a dalších šest zranil. Dalším pokusům o útok se úřadům podařilo zabránit. Letošní vývoj, kdy se podařilo odhalit například muže, který připravoval bombu s vysoce jedovatým ricinem, podle ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) dokládá, že nebezpečí nepolevuje.

„Islamistický terorismus představuje nadále vysoké ohrožení pro spolkovou republiku,“ zdůraznil také šéf BfV Hans-Georg Maassen, který varoval i před navrátilci z území takzvaného Islámského státu. „Budeme dělat vše pro to, aby nedošlo k útokům, ale nemůžu dát žádnou záruku,“ podotkl.

Německá kontrarozvědka varovala i před pokračujícími pokusy zahraničních mocností nabourat se do vládních počítačových sítí. Podle BfV za nimi stojí především Rusko, Čína a Írán.

Zdrojem nebezpečí jsou pravicoví a levicoví extremisté, ale i radikální islamisté

Přetrvávající nebezpečí se dá sledovat třeba na počtu osob, které úřady považují za potenciální útočníky. Zatímco v červnu 2016 jich bylo kolem 500, nyní jich je 774. Nadále stoupá také počet salafistů, tedy radikálních islamistů. Před dvěma lety jich úřady registrovaly 9700, loni už 10 800.

Výrazným zdrojem ohrožení jsou podle BfV nadále pravicoví i levicoví extremisté. Úřad loni registroval 12 700 pravicových extremistů ochotných použít násilí (v roce 2016 jich bylo 12 100) a devět tisíc k násilí připravených levicových radikálů (v roce 2016 jich bylo 8500). V obou případech jde o zatím rekordní počty.

Čísla za rok 2016 loni překonal také počet trestných činů ze strany extrémní levice. BfV jich zaznamenal 6393, oproti 5230 z předloňského roku. Výrazně stoupl především počet násilných útoků levice na policii. Zatímco předloni se jich odehrálo 687, loni jich bylo 1135, což představuje nárůst o 65 procent. Za značnou část z něj byly zodpovědné násilné demonstrace během summitu skupiny G20 v Hamburku, které Seehofer znovu tvrdě odsoudil.

Počet trestných činů, za nimiž stáli pravicoví radikálové, sice klesl ze 22 471 na 19 467, ale i tak zůstává na vysoké úrovni. Přes 770 těchto činů bylo násilných a směřovalo proti cizincům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 31 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 59 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...