V Mali došlo ke státnímu převratu, kontrolu převzali vojáci

Bamako - Vojáci v Mali obsadili prezidentský palác, zatkli údajně několik ministrů a ohlásili státní převrat. Učinili tak dnes ráno, když jejich zástupci vystoupili v televizi s prohlášením, že „ukončili nekompetentní režim“ v Bamaku. Ohlásili zároveň „rozpuštění institucí a zastavení platnosti ústavy“. Vyhlásili rovněž zákaz vycházení s platností ode dneška. Prezident Amadou Toumani Touré přitom ještě krátce předtím ujišťoval, že nejde o převrat, ale jen o vojenskou vzpouru na dvou základnách.

„Kontrolujeme prezidentský palác,“ prohlásil jeden z vojáků bez uvedení svého jména. Další dodal, že bylo zatčeno několik představitelů režimu prezidenta Tourého. Konkrétně jmenoval ministra zahraničí Soumeyloua Maigu a ministra teritoriální správy Kafougounu Koného. BBC s odvoláním na vládní zdroje uvedla, že prezidenta Tourého odvedla jeho ochranka na „bezpečné místo“. Zástupci vzbouřených vojáků tvrdí, že v prezidentském paláci Tourého neobjevili.

Mluvčí vojáků Amadou Konare:

"Ode dneška 22. března byla přijata následující opatření: Ústava je pozastavena a všechny instituce republiky se až do odvolání rozpouštějí - včetně vlády, která bude utvořena po dohodě se všemi národními zástupci.“ 

Vzbouření vojáci obsadili ve středu odpoledne budovu státní televize a rozhlasu (ORTM) a přerušili vysílání. V té době armáda popírala zprávy o údajném puči a také prezident země Amadou Toumani Touré na Twitteru ujišťoval, že nejde o převrat. Státní televize po několikahodinovém odmlčení obnovila vysílání, když se na obrazovce kolem půlnoci objevilo avizo brzkého vystoupení nejmenovaného armádního činitele.

Teprve po pěti hodinách podmalovaných jen maliskou hudbou se na obrazovce objevila skupina armádních vzbouřenců, z nichž jeden vydal prohlášení. Nápis v dolní části obrazovky identifikoval řečníka jako poručíka Amadoua Konarého, který byl prezentován jako mluvčí Národního výboru pro obnovu demokracie a státu.  

Vzbouření vojáci v metropoli na počátku své akce tvrdili, že takto chtějí vyvinout tlak na vládu, aby vyslyšela jejich požadavky. Mladí příslušníci armády jsou totiž nespokojení s tím, že vláda není schopná vyřešit konflikt na severu země s povstaleckými kmeny Tuarégů. Vojáci se kromě hlavního města Bamaka vzbouřili také na základně ve strategickém městě Gao na severu země. Během povstání zajali několik vyšších důstojníků, které stále zadržují.

Tuarégové nyní oznámili, že hodlají nepokojů v Bamaku využít k posílení svých pozic. „Situace nám umožní využít chaos k tomu, abychom obsadili větší část země,“ řekl Reuters zástupce povstaleckých bojovníků.

Zahraničí státní převrat kritizuje. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé vyzval k obnovení ústavního pořádku. Zároveň oznámil, že Paříž zastaví veškerou bezpečnostní spolupráci s Mali a zachová pouze potravinovou pomoc pro obyvatelstvo. Africká unie uvedla, že vzpoura „znamená pro Mali významný krok zpět“. Bílý dům vyjádřil solidaritu vládě prezidenta Tourého.

Nepokoje provázejí Mali od ledna   

Konflikt mezi pravidelnou armádou a povstalci se na severu Mali opět rozhořel v polovině ledna. Za tu dobu před boji uteklo podle OSN více než 172 000 lidí, přes 90 000 z nich uprchlo za hranice, především do Mauritánie, Burkina Fasa a do Nigeru.   

Tuarégové tradičně stojí v opozici proti centrální vládě a dlouhodobě usilují o nezávislost. Tuarégové jsou silně arabizovanou berberskou skupinou oproti většinovému africkému obyvatelstvu, a to nejen v Mali, ale i v zemích, jako je Niger, Čad a Súdán. Dalším důvodem jejich rebelie je hospodářská situace, neboť obývají jedny z nejchudších oblastí Mali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 58 mminutami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 2 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 3 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 10 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 12 hhodinami
Načítání...