Budapešť - V Maďarsku byl dnes vyhlášen zákon o občanství, který od příštího roku umožní získat zahraničním Maďarům občanství na základě maďarského původu a znalosti maďarštiny. Zájemci budou moci žádat o maďarskou státní příslušnost od ledna 2011. Zákon zostřil vztahy se Slovenskem. Bratislava odpověděla vlastní novelou, která má budoucí držitele dvojího občanství připravit o státní příslušnost slovenskou. Na více než pětimilionovém Slovensku žije asi půl milionu etnických Maďarů.
Vyhlášení je proces, kdy se norma dostane do sbírky zákonů nebo jiného věstníku právních předpisů. Účinnosti zákony většinou nabývají až po určité lhůtě od vyhlášení. Maďarská vláda očekává, že za první rok požádá o občanství 250 až 400 tisíc etnických Maďarů. Jejich žádosti bude zpracovávat nový úřad, který má začít pracovat 15. října. Zaměstná asi 200 lidí.
Maďarsko tento týden oznámilo, že v souvislosti s novým zákonem spustí od října informační kampaň. Ta má zahraniční Maďary seznámit se zjednodušeným postupem pro získání občanství. Součástí informační osvěty budou tiskové konference i speciální web se všemi potřebnými formuláři.
Kontroverzní normu schválil maďarský parlament drtivou většinou v květnu. O několik hodin později slovenští poslanci přijali vlastní novelu, která má držitele dvojího občanství připravit o slovenské. Nová slovenská premiérka Iveta Radičová chce slovenský odvetný zákon změnit.
Za hranicemi žije asi 5 milionů Maďarů
Mimo desetimilionové Maďarsko žije asi pět milionů etnických Maďarů. Nejvíce jich obývá západní a střední Rumunsko, jih Slovenska a srbskou provincii Vojvodinu. V Rumunsku tvoří osm procent z dvaadvacetimilionové populace, což z nich dělá největší národnostní menšinu v Evropě.
Početné menšiny Maďarů v v sousedních zemích jsou výsledkem Trianonské mírové smlouvy z roku 1920. Ta po první světové válce nově určila hranice zemí ve střední Evropě - včetně Českoslovesnka. Někdejší Uhersko tak přišlo o rozsáhlá území a mnozí Maďaři smlouvu považují za historickou křivdu.
