Při bombovém útoku na policejní výcvikové středisko v severolibyjském Zlitánu zahynulo nejméně 65 lidí. Agentura AFP uvedla, že nálož byla nastražena v cisterně na vodu, se kterou přijel sebevražedný atentátník. K atentátu se dosud nikdo nepřihlásil. Útok se odehrál také v Egyptě, kde ozbrojení muži začali střílet u hotelu v Gíze ve chvíli, kdy u něj stál autobus s turisty. Oběti nejsou hlášeny.
V Libyi desítky mrtvých po bombovém útoku, v Egyptě útočníci stříleli na hotel
3 minuty
Horizont: Libyjské nepokoje
- Libye je v chaotickém stavu i více než sedm let po skončení občanské války. Kromě dvou konkurenčních vlád – tu na východě podporuje Haftar, zatímco druhá sídlí v hlavním městě Tripolisu a má podporu OSN – se o moc přetahuje řada bojůvek, roli hrají také bojovníci napojení na Islámský stát (IS). Nestabilitě předcházela dlouhá vláda Muammara Kaddáfího, kterého v roce 2011 svrhlo povstání podpořené nálety koalice západních zemí. Kaddáfí byl 20. října 2011 zabit v severolibyjské Syrtě. Po jeho smrti v zemi nastala jistá stabilizace, konaly se volby a byla kupříkladu obnovena těžba i export ropy.
- Za zahájení druhé občanské války v zemi je považováno datum 16. května 2014, kdy si střety znepřátelených milic v Benghází na východě země vyžádaly 80 mrtvých (střetly se tam jednotky bývalého povstaleckého generála Chalífy Haftara s islamisty). Střety poté eskalovaly zejména v červenci 2014. Zemi si následně rozdělilo několik sil. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže sídlí od března 2016 v Tripolisu. Převzala vládu od dříve neuznávané islamistické vlády Chalífy Ghvíla, původem zejména z milice Fadžr Libya (Libyjský úsvit). Příslušnou dohodu pomáhala vyjednat OSN.
- Rozvrácená Libye je přitom hlavní branou na cestě do Evropy pro migranty ze států jako Nigérie, Mali či Súdán. Podle organizace Amnesty International jsou libyjská pobřežní stráž i místní úřad pro boj s nelegální migrací zodpovědné za „hrubé porušování lidských práv“. S těmito úřady přitom na potlačení migrace spolupracují členské země EU, zejména Itálie. Zadržovací centra pro uprchlíky v Libyi označila OSN už dříve za nelidská, a to například kvůli zneužívání, ke kterému v nich dochází, i kvůli nedostatku základní hygieny, lékařské péče a jídla.
- Obě hlavní znesvářené strany přitom mají podporu ze zahraničí. Francie, stejně jako sousední Egypt nebo Spojené arabské emiráty (SAE), podle médií spíše podporuje Haftara a jeho Libyjskou národní armádu (LNA). Ten má podle nich lepší předpoklady jako voják stabilizovat zemi. Naopak římská vláda spolupracuje se Sarradžovou vládou a snaží se omezit příliv migrantů do Itálie. Stabilizace Libye je důležitá mimo jiné proto, aby z ní do Evropy přestaly proudit s pomocí pašeráků tisíce migrantů z Afriky a Blízkého východu.
- Haftar a Sarrádž spolu opakovaně jednali, ovšem přes různé proklamace se zatím prakticky na ničem důležitém nedohodli. Například v květnu 2017 po setkání v metropoli SAE oznámili, že začnou spolupracovat na vyvedení Libye z krize, o dva měsíce později dokonce v Paříži oficiálně domluvili příměří a možnost vyhlásit v zemi volby. Ke hmatatelnému výsledku ale nevedly ani rozhovory v říjnu 2017 v Tunisku o sdílení moci nebo plán politické stabilizace Libye představený Radou bezpečnosti OSN, který počítal s volbami do léta 2018.
- Bez konkrétní dohody skončila také dvoudenní mezinárodní konference o budoucnosti Libye, která se konala loni v listopadu v sicilském Palermu. Po půl roce se na ní opět sešli Haftar a Sarrádž a podle diplomatických zdrojů vyjádřili naděje ohledně uspořádání voleb v roce 2019. Zatím naposledy spolu oba libyjští vůdci jednali letos v únoru pod záštitou OSN v SAE, v krátkém prohlášení Podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL) tehdy stálo, že se Sarrádž s Haftarem shodli, že je nezbytné ukončit přechodné období, a to volbami a sjednocením.
- Místo toho polní maršál Chalífa Haftar zahájil začátkem dubna tažení na Tripolis. Jeho armáda podnikla nálet na předměstí libyjské metropole, kde sídlí Sarrádžova vláda. Její mluvčí naopak ohlásil rozsáhlou protiofenzivu s cílem „vyčistit všechna města od agresorů a nelegitimních sil“.
K explozi na severu Libye došlo ve chvíli, kdy se u střediska začali shromažďovat rekruti. Atentát je jedním z nekrvavějších od doby, co v zemi zavládl chaos po svržení režimu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011.
Mezi oběťmi útoku na severu Libye jsou údajně i civilisté. Zranění jsou převáženi do okolních nemocnic. Nemocnice v Misurátě, která se nachází asi 60 kilometrů od Zlitánu, vyzvala obyvatele, aby darovali krev. Mnoho lidí zranily střepiny.
Zlitán, který leží na pobřeží Středozemního moře, spadá podle agentury AFP do oblasti kontrolované samozvanou vládou se sídlem v Tripolisu.
Střelba před hotelem v Egyptě je bez obětí
Naopak bez obětí se obešla střelba před hotelem v Egyptě. Skupina mužů zaútočila u hotelu Tři pyramidy v egyptské Gíze ve chvíli, kdy před ním stál autobus přistavený pro turisty. Jeden z útočníků použil podle egyptských sdělovacích prostředků vzduchovku, ale nikomu se nic nestalo. Přední část hotelu a také autobus jsou lehce poškozeny. Zatímco policie tvrdí, že útočníci mířili na turisty, ministerstvo vnitra se domnívá, že terčem byli policisté.
Egyptská policie před hotelem po útoku
K hotelu přišlo 15 lidí a začali na policejní stanoviště házet světlice. List Al-Ahrám napsal, že útočníci patřili k zakázané skupině Muslimské bratrstvo. Tito stoupenci svrženého prezidenta Muhammada Mursího údajně právě v této části města pořádají často protestní akce.
Izraelská vláda oznámila, že autobus byl před hotelem přistaven pro skupinu arabských Izraelců. Policisté na místě jednoho z útočníků zatkli a vyslýchají ho. Motiv útoku není znám. Hotel stojí na ulici nedaleko pyramid. „Nejdříve házeli světlice na hotel a pak na autobus. Začali střílet vzduchovkou a chtěli hodit zápalnou lahev do autobusu,“ řekl jeden izraelský turista, který byl svědkem incidentu.
Útočníci pak podle něj zahájili palbu z klasických zbraní. „Začali na hotel pálit ostré střely,“ řekl. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí řekl, že v době útoku byl autobus prázdný a nikdo z Izraelců nebyl zraněn.
Egypt se od roku 2011 potýká s násilím islámských radikálů, kteří ale útočí nejčastěji na Sinajském poloostrově. Vlivem špatných bezpečnostních podmínek a také loňského teroristického útoku na ruské letadlo země přišla o tisíce turistů.
