V kyrgyzských volbách zřejmě zvítězil současný prezident Bakijev

Biškek - Ve čtvrtečních prezidentských volbách ve středoasijském Kyrgyzstánu se ziskem 87 procent hlasů zvítězil stávající prezident Kurmanbek Bakijev. Hned za ním je se 7,3 procenta hlavní opoziční kandidát Almazbek Atambajev, o zbývající hlasy se podělili další čtyři kandidáti. Sečteny byly zatím dvě třetiny hlasovacích lístků. Opozice ale výsledky neuznává, žádá nové volby a hrozí demonstracemi. Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která na hlasování dohlížela, nesplnily volby mezinárodní standardy.

Podle předběžných údajů volební komise se voleb zúčastnilo přes 79 procent z 2,7 milionu oprávněných voličů. Pro uznání platnosti voleb stačí padesátiprocentní účast. Nejaktivnější volební účast byla v jižních oblastech země, nejhorší tradičně v hlavním městě Biškeku.

Jen několik hodin po otevření volebních místností dva z šesti kandidátů na post hlavy státu, mezi nimi jediný vážný protikandidát současného prezidenta Almazbek Atambajev, oznámili, že kvůli masovým volebním podvodům svoji kandidaturu stahují.

2 minuty
Reportáž Bohumila Vostala
Zdroj: ČT24

Podle opozice je hlasování zfalšované

Opozice už v průběhu voleb označila hlasování za zfalšované a žádá vypsání nových voleb. Poukázala na manipulování s hlasovacími lístky a na zastrašování pozorovatelů Atambajevovy strany ve volebních místnostech. Do ulic severokyrgyzského města Balykčy vyrazil asi tisícový dav demonstrantů, který rozehnala policie obušky a střelbou do vzduchu. Nikdo nebyl zraněn.

Centrální volební komise oznámila, že hlasování je platné. Neuznala ani stažení kandidatury bývalého premiéra Almazbeka Atambajeva a nezávislého kandidáta Ženišbeka Nazaralijeva. Jejich odstoupení od voleb označila za nezákonné a upozornila, že stáhnout kandidaturu lze nejméně tři dny před začátkem hlasování.

„Opozice vyhrála volby, ale volební komise chce po zfalšování výsledků dát vítězství jinému kandidátovi,“ řekl Atambajev před svými stoupenci. „Zítra nebudeme mít prezidenta, legitimního prezidenta. My tohoto prezidenta neuznáme,“ řekl Atambajev a dodal, že bez demonstrací nebude možné tuto situaci vyřešit. Opozice podle něj do dvou až tří dnů shromáždí kopie volebních protokolů, prostuduje je a potom začne jednat.

Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která na hlasování dohlížela, nesplnily volby mezinárodní standardy. Voliči údajně hlasovali několikrát, urny se přeplňovaly a sčítání provázely nejasnosti. Volební komise kritiku odmítá. Opozice chystá další demonstrace. I proto je 5 000 policistů ve stavu pohotovosti. Prezident totiž varoval, že v Kyrgyzstánu zajistí pořádek.

Bakijev převzal úřad prezidenta po autoritářském Askaru Akajevovi v roce 2005, který této středoasijské republice vládl téměř 15 let. Akajev po zfalšovaných parlamentních volbách, které vyvolaly násilné protesty, uprchl do Ruska, kde se vzdal funkce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...