V Kyjevě začala „poziční válka“, radikálové obléhají vládní budovy

Kyjev - Demonstrace v centru Kyjeva se dál vyhrocují. Od nedělního podvečera protesty naplno přebírá radikální část opozice. Jen nedělní srážky radikálních protivládních demonstrantů s policií si vyžádaly více než 100 zraněných. Podle kyjevských médií se teď situace změnila v „poziční válku“. Bílý dům už vyzval k okamžitému ukončení násilných střetů. Pohrozil i možnými sankcemi. Krizi má řešit komise vytvořená prezidentem Viktorem Janukovyčem. Opozice ale jednat bez přítomnosti prezidenta nechce. Dál požaduje, aby vedení země odstoupilo a volá po okamžitých parlamentních i prezidentských volbách.

Nedělních demonstrací v centru Kyjeva se zúčastnilo až 200 tisíc opozičních aktivistů. Několik stovek radikálů začalo útočit na policisty, kteří stáli v kordonech na cestě k sídlu parlamentu. Radikálové, mnohdy v přilbách a v plynových maskách, útočili holemi, kameny a petardami. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly. Opoziční předák a šéf strany UDAR Vitalij Kličko se je snažil přesvědčit, aby s útoky na policisty přestali, sám byl ale napaden. 

Mezi stovkou zraněných jsou i novináři

Ukrajinské úřady už zveřejnily oficiální bilanci víkendových nepokojů: zraněno bylo celkem víc než 200 osob. K ošetření do nemocnice se odebralo 103 účastníků protestů. Ministerstvo vnitra naproti tomu uvedlo, že ošetření potřebovalo okolo stovky policistů a 61 zůstalo v nemocnici. Podle zprávy ministerstva vnitra ošetřili lékaři několik zlomenin a otřesů mozku. Řada lidí měla dýchací potíže po zásahu slzným plynem. Zraněno bylo i pět novinářů. 

Útočníci zničili čtyři policejní autobusy a dvě další policejní vozidla. Za účast v masových nepokojích bylo zadrženo dvacet lidí, které policie umístila do vyšetřovací vazby. Mezi zatčenými je údajně i štáb rozhlasové stanice Rádio Svoboda.

Ohnisko nepokojů se podle agentury Unian nachází v sousedství arény kyjevského fotbalového klubu Dynamo. Skupiny mladíků za doprovodu bubnů házejí na policisty kamení a lahve se zápalnou směsí. Policie odpovídá ohlušujícími granáty a střelbou gumovými projektily. Na nedalekém Náměstí nezávislosti se mezitím shromáždilo asi tisíc lidí k improvizované ranní modlitbě. 

Napjatá situace podle listu Ukrajinska pravda panuje i v západoukrajinském Lvově. Několik desítek automobilů tam blokuje kasárna ministerstva vnitra ve snaze zabránit policejním posilám, aby se vydaly do Kyjeva. Policisté zatím proti blokádě objektu nezakročili. 

Jednání se zatím pro odpor opozice nekoná

Ukrajinský prezident Janukovyč po nedělních ostrých pouličních střetech slíbil, že vytvoří komisi, v níž zástupci prezidenta, vlády a opozice budou hledat řešení současné politické krize. Svůj slib splnil: předsedou je šéf Bezpečnostní rady Andrij Kljujev a členy ministryně spravedlnosti Olena Lukašová a prezidentův poradce Andrij Portnov.

Opozice ale s komisí odmítá jednat, protože právě Kljujev je podle ní odpovědný za násilný postup policie proti demonstrantům. „Jednání se musí účastnit Janukovyč, jinak rozhovory nemají smysl. Pokud se neuskuteční skutečně vážné rozhovory, je eskalace násilí nevyhnutelná,“ prohlásil Kličko. Janukovyč ale podle prezidentské kanceláře s účastí na jednání komise nepočítá.

Kličko dnes také vyzval všechny Ukrajince, aby přijeli do hlavního města podpořit boj za budoucnost země. „Sedněte do aut a autobusů. Je vás tady třeba, aby zvítězila Ukrajina, a ne Janukovyč,“ prohlásil. Podporu protestujícím, kteří se střetli s policií, dnes vyjádřila vězněná opoziční vůdkyně Julija Tymošenková. „Braňte Ukrajinu a ničeho se nebojte,“ vyzvala je v prohlášení, které podle agentury AFP přečetla mluvčí političky Marina Soroková. „Neexistuje žádný jiný způsob, jak se lid může vypořádat s mafií,“ dodala.

Ultimátní požadavky opozice

  • Okamžité parlamentní a prezidentské volby, demise vlády a jmenování přechodného kabinetu.
  • Potrestání ministra vnitra Vitalije Zacharčenka.
  • Zrušení nedávno schválených zákonů, které opozice považuje za omezení svobody slova a shromažďování.

Podle redaktora ČRo Plus Libora Dvořáka je ale naděje, že případná jednání budou úspěšná. „Ukazuje se, že Janukovyč není tak radikální člověk jako třeba Vladimir Putin. Vypadá to, že mírně ustupuje,“ poznamenal Dvořák. Už včera se prezident sešel s Kličkem. „Alternativou k předčasným volbám je jen tvrdé potření demonstrací na základě zákonů, které začaly po podpisu Janukovyče platit tuto sobotu,“ míní Dvořák. Podle něj je hlavním problémem opozice to, že nemá jednoho jasného lídra.

USA hrozí sankcemi, EU se nelíbí omezující zákony

Spojené státy už začaly v souvislosti s tvrdými střety hrozit sankcemi. „Velmi nás zneklidňuje dnešní (nedělní) násilí v ulicích Kyjeva a vyzýváme všechny strany k okamžitému zmírnění situace,“ uvedla v neděli večer místního času v prohlášení mluvčí Rady národní bezpečnosti amerického prezidenta Caitlin Haydenová. „Zvýšení napětí na Ukrajině je přímým důsledkem neschopnosti vlády přiznat legitimní požadavky svých obyvatel. Spojené státy v reakci na použití násilí (v Kyjevě) dál zvažují dodatečná opatření, a to včetně sankcí,“ dodala.

Ministři zahraničí Evropské unie zase vyzvali ukrajinské úřady, aby do souladu s evropskými a mezinárodními závazky své země uvedli zákony z minulého týdne. Ty omezují svobodu shromažďování a slova. Podle závěrů bruselského jednání šéfů evropských diplomacií byly zákony přijaty za pochybných procedurálních okolností a „výrazně omezí“ základní práva ukrajinských občanů. Zákony přijal koncem minulého týdne ukrajinský parlament přesto, že opoziční strany jeho jednání blokovaly. A Janukovyč je v pátek podepsal přes jasná odmítavá vyjádření představitelů EU.

Demonstranti v Kyjevě napadli i Vitalije Klyčka
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Vše začalo odmítnutím asociační dohody s EU

Ukrajinská veřejnost i politika je hluboce rozdělena od chvíle, kdy prezident Janukovyč loni v listopadu odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a dal přednost těsnější spolupráci s Ruskem. Protesty v ulicích Kyjeva od té doby neutichají. Opozice je odhodlána případně zůstat na náměstí Majdan až do března roku 2015. Právě v tomto měsíci by se měly v řádném termínu konat prezidentské volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 6 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 15 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 42 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...