V Kosovu se konaly parlamentní a místní volby

Priština - Voliči v separatistické jihosrbské provincii Kosovo dnes v napjatém ovzduší volili svoje zástupce do 120 členného parlamentu a do obecních zastupitelstev. Albánci, kteří tvoří většinové obyvatelstvo, doufají, že nový zákonodárný sbor brzo odhlasuje nezávislost provincie. Brzký vznik státu dnes znovu slíbil Hashim Thaçi, předák Demokratické strany Kosova, jíž předvolební průzkumy připisovaly nejvíce hlasů. Proti nezávislosti je ale rozhodně místní stotisícová srbská menšina, která vesměs dnešní hlasování ignorovala.

V odpoledních hodinách se volební účast podle ústřední volební komise pohybovala kolem 30 procent a očekávalo se, že do večera se dostaví zhruba polovina z celkem půldruhého milionu voličů. Předběžné výsledky mají být oznámeny 19. listopadu.

Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se hlasovalo bez vážnějších incidentů. Jen v předvečer voleb někdo vhodil benzínovou bombu do domu srbského kandidáta do kosovského parlamentu, který se rozhodl bojkotovat výzvu Bělehradu a hlasování se účastnit.

Napětí bylo zřejmě nejhmatatelnější na severu Kosova, obývaném převážně Srby. V etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici, v jejíž severní části žije 40.000 Srbů a v jižní 80.000 Albánců, byla v srbské čtvrti otevřena jediná volební místnost, a to v albánském butiku. Další pak v mobilní buňce otevřela správa OSN, vyzývající místní Srby k účasti na hlasování.

Všech 25 politických stran a uskupení, které se voleb v Kosovu účastnilo, má na budoucí vývoj provincie podobný názor a chce usilovat o nezávislost na Srbsku.

„Hlasovala jsem pro bezpečnější budoucnost, ale zázraky nečekám. Ráda bych se dočkala nezávislosti, i když si nemohu být jista, že se tak stane,“ řekla agentuře AP studentka Dea Mulaová. „Je jedno, koho jsem volil. Hlasoval jsem pro nezávislost, kterou si přejí všichni,“ řekl AFP nezaměstnaný učitel Nerxhivan Dauti. „Mé hlasování je důležité, aby předvedlo mezinárodnímu společenství, že jsme na nezávislost připraveni,“ prohlásil pekař Hamze Krasniqi.

Předáci soupeřících stran sice slibují nezávislost provincie, ale dosavadní, téměř dvouletá jednání s Bělehradem byla bezvýsledná. Další pokus, podniknutý tentokráte zprostředkovateli z Ruska, USA a Evropské unie, má skončit předložením závěrečné zprávy 10. prosince.

Z předvolebních průzkumů vyplývá, že z dnešních voleb zřejmě nevzejde jasný vítěz, a země se tak zřejmě dočká další koaliční vlády. Nejvíce hlasů může čekat Demokratická strana Kosova (PDK) Thaçiho. Pokud by toto uskupení skutečně zvítězilo, znamenalo by to první volební porážku pro dosud nejsilnější kosovoalbánskou stranu, Demokratický svaz Kosova (DSK), kterou po loňské smrti jejího tehdejšího předsedy Ibrahima Rugovy zmítají vnitrostranické spory.

Předvolební kampaň v Kosovu se točila především kolem otázky budoucího statusu této provincie. Všechny strany jsou ale vzácně jednotné v názoru, že budoucí vláda by mohla nezávislost vyhlásit ještě v tomto roce bez ohledu na to, k jakému závěru v prosinci dospějí jednání mezinárodní „trojky“ (USA, EU, Rusko) se zástupci Srbska a kosovských Albánců.

Jednostranné vyhlášení nezávislosti by však hrozilo ztrátou podpory Západu, další odklady zase vyčerpáním trpělivosti a dalším výbuchem násilností.

Oblast Kosova, kde 90 procent obyvatel tvoří etničtí Albánci, je formálně součástí Srbska, od roku 1999 ji však spravuje mezinárodní společenství.

Obyvatelé Kosova od roku 1999 volili už potřetí; pokaždé místní Srbové na důraznou radu Bělehradu hlasování ignorovali, i když je jim a dalším menšinám v místním parlamentu vyhrazeno dvacet křesel.

Volby provázela zesílená bezpečnostní opatření. Přibližně 16.000 vojáků NATO, kteří bdí nad klidem v provincii v rámci operace KFOR od ukončení konfliktu mezi Srbskem a albánskými povstalci, bylo posíleno pro tuto příležitost o dalších 500 mužů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 2 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 4 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 7 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 7 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 9 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...