V Kosovu se konaly parlamentní a místní volby

Priština - Voliči v separatistické jihosrbské provincii Kosovo dnes v napjatém ovzduší volili svoje zástupce do 120 členného parlamentu a do obecních zastupitelstev. Albánci, kteří tvoří většinové obyvatelstvo, doufají, že nový zákonodárný sbor brzo odhlasuje nezávislost provincie. Brzký vznik státu dnes znovu slíbil Hashim Thaçi, předák Demokratické strany Kosova, jíž předvolební průzkumy připisovaly nejvíce hlasů. Proti nezávislosti je ale rozhodně místní stotisícová srbská menšina, která vesměs dnešní hlasování ignorovala.

V odpoledních hodinách se volební účast podle ústřední volební komise pohybovala kolem 30 procent a očekávalo se, že do večera se dostaví zhruba polovina z celkem půldruhého milionu voličů. Předběžné výsledky mají být oznámeny 19. listopadu.

Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se hlasovalo bez vážnějších incidentů. Jen v předvečer voleb někdo vhodil benzínovou bombu do domu srbského kandidáta do kosovského parlamentu, který se rozhodl bojkotovat výzvu Bělehradu a hlasování se účastnit.

Napětí bylo zřejmě nejhmatatelnější na severu Kosova, obývaném převážně Srby. V etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici, v jejíž severní části žije 40.000 Srbů a v jižní 80.000 Albánců, byla v srbské čtvrti otevřena jediná volební místnost, a to v albánském butiku. Další pak v mobilní buňce otevřela správa OSN, vyzývající místní Srby k účasti na hlasování.

Všech 25 politických stran a uskupení, které se voleb v Kosovu účastnilo, má na budoucí vývoj provincie podobný názor a chce usilovat o nezávislost na Srbsku.

„Hlasovala jsem pro bezpečnější budoucnost, ale zázraky nečekám. Ráda bych se dočkala nezávislosti, i když si nemohu být jista, že se tak stane,“ řekla agentuře AP studentka Dea Mulaová. „Je jedno, koho jsem volil. Hlasoval jsem pro nezávislost, kterou si přejí všichni,“ řekl AFP nezaměstnaný učitel Nerxhivan Dauti. „Mé hlasování je důležité, aby předvedlo mezinárodnímu společenství, že jsme na nezávislost připraveni,“ prohlásil pekař Hamze Krasniqi.

Předáci soupeřících stran sice slibují nezávislost provincie, ale dosavadní, téměř dvouletá jednání s Bělehradem byla bezvýsledná. Další pokus, podniknutý tentokráte zprostředkovateli z Ruska, USA a Evropské unie, má skončit předložením závěrečné zprávy 10. prosince.

Z předvolebních průzkumů vyplývá, že z dnešních voleb zřejmě nevzejde jasný vítěz, a země se tak zřejmě dočká další koaliční vlády. Nejvíce hlasů může čekat Demokratická strana Kosova (PDK) Thaçiho. Pokud by toto uskupení skutečně zvítězilo, znamenalo by to první volební porážku pro dosud nejsilnější kosovoalbánskou stranu, Demokratický svaz Kosova (DSK), kterou po loňské smrti jejího tehdejšího předsedy Ibrahima Rugovy zmítají vnitrostranické spory.

Předvolební kampaň v Kosovu se točila především kolem otázky budoucího statusu této provincie. Všechny strany jsou ale vzácně jednotné v názoru, že budoucí vláda by mohla nezávislost vyhlásit ještě v tomto roce bez ohledu na to, k jakému závěru v prosinci dospějí jednání mezinárodní „trojky“ (USA, EU, Rusko) se zástupci Srbska a kosovských Albánců.

Jednostranné vyhlášení nezávislosti by však hrozilo ztrátou podpory Západu, další odklady zase vyčerpáním trpělivosti a dalším výbuchem násilností.

Oblast Kosova, kde 90 procent obyvatel tvoří etničtí Albánci, je formálně součástí Srbska, od roku 1999 ji však spravuje mezinárodní společenství.

Obyvatelé Kosova od roku 1999 volili už potřetí; pokaždé místní Srbové na důraznou radu Bělehradu hlasování ignorovali, i když je jim a dalším menšinám v místním parlamentu vyhrazeno dvacet křesel.

Volby provázela zesílená bezpečnostní opatření. Přibližně 16.000 vojáků NATO, kteří bdí nad klidem v provincii v rámci operace KFOR od ukončení konfliktu mezi Srbskem a albánskými povstalci, bylo posíleno pro tuto příležitost o dalších 500 mužů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 10 mminutami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu.
10:37Aktualizovánopřed 44 mminutami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 1 hhodinou

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 1 hhodinou

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 2 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 3 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pro Magyara bude těžké naplnit sliby, říká Petříček. Dle Kotena se může stát kopií Orbána

„Péter Magyar možná v budoucnu může být určitou kopií Viktora Orbána, i když na některé věci může mít jiné názory,“ prohlásil v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle bývalého ministra zahraničí a současného poradce prezidenta Petra Pavla Tomáše Petříčka je otázkou, jak předseda vítězné strany Tisza dostojí velkým očekáváním. Debaty moderované Terezou Řezníčkovou se účastnili také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
před 6 hhodinami
Načítání...