Italské město Ventimiglia leží na italské riviéře v těsné blízkosti hranic s Francií. Míří tam uprchlíci, kteří chtějí Paříž požádat o azyl. V průmyslové zóně proto vzniknul mužský uprchlický tábor podle mnohých připomínající ten u francouzského přístavního města Calais. Ve Ventimiglii natáčel zpravodaj ČT Petr Zavadil.
V italské Ventimiglii uvízly stovky uprchlíků. Chtějí do Francie pro azyl
Zavadil: Podmínky ve Ventimiglii jsou lepší než v Calais (zdroj: ČT24)
Před několika měsíci se Idrissa Sukuna rozhodl, že uteče před konfliktem v rodném Kongu. Čtyřicetiletý truhlář mluví velmi dobře francouzsky a právě ve Francii chce požádat o azyl. Hranici ještě přejít nezkoušel. „Mluvím francouzsky, mám tam bratry, mám tam sestřenice. Proto chci jít do Francie,“ vysvětlil uprchlík.
Idrissovi příbuzní zatím netuší, že je na cestě za nimi. Chce se jim ohlásit, až bude mít zažádáno o azyl, aby to nevypadalo, že prosí o pomoc. Nejdřív ale musí překonat hranici a ta je v poslední době ostře střežená. Policisté a vojáci na obou stranách kontrolují skoro každé auto. Přesto to běženci stále znovu zkoušejí.
Hranice s Francií. Uprchlíci z Ventimiglie chtějí za ni
„Chtěl bych se dostat do Francie nebo jinam do Evropy, abych mohl žít v míru, bez války a najít si práci,“ doufá uprchlík z Libye Ehab Antar, který do tábora ve Ventimiglii přišel před několika dny. Podobně jako řada dalších čeká na ošetření. Většina migrantů má z pěší cesty přes Itálii zničené nohy.
Ve Ventimiglii všechny příchozí nejprve zaregistrují a poté jim vydají lístek, který jim umožní vstup do tábora a využívání jeho služeb. Červený kříž uprchlíkům denně uvaří kolem osmi set porcí jídla, čeká se na ně v dlouhých frontách.
V táboře byly postaveny buňky pro 360 lidí, aby všichni mohli spát pod střechou. V poslední době ale do Ventimiglie každý den přichází zhruba sto uprchlíků a většina z nich proto spí pod širým nebem. I tak je pro ně tábor velkou úlevou.
Někteří uprchlíci nakonec proniknou na francouzskou stranu hranic, ale tam je velmi záhy zadrží francouzské úřady, které je posílají zpátky. Italská policie je potom posadí do autobusů a rozváží do jiných center ve zbytku Itálie. Nicméně za čtyři až pět dní ti samí lidé do Ventimiglie znovu dorazí, protože v Itálii zkrátka zůstat nechtějí.
Ženy a děti zůstávají v kostele
Před dvěma měsíci měli uprchlíci jediné záchytné místo v nedalekém kostele, kde se o ně starala katolická charita. Plné bylo nádvoří před kostelem i místo pod mostem naproti kostelu. Uprchlíků zde bylo přes tisíc.
Místní si stěžovali a po několika měsících byl pro uprchlíky zbudován tábor. V kostele nyní zůstávají jen ženy a rodiny s dětmi. Je jich tam však stále více než stovka.
Podle Petra Zavadila, který natáčel v Itálii i ve Francii, je situace ve Ventimiglii o poznání lepší než ve francouzském Calais. „Hygienické podmínky v italském táboře jsou mnohem, mnohem lepší,“ porovnal zpravodaj ČT. Je to podle něj dáno především tím, že v italském táboře je zatím méně lidí, než ve francouzské „džungli“.