Dillí - Nevládní organizace v Indii zveřejnily alarmující statistiku: v zemi se ročně ztratí až sto tisíc dětí. Trend je navíc rostoucí. Unesené děti nejčastěji končí jako otroci nebo prostitutky. Podle rodičů je na vině hlavně nezájem úřadů.
Podle neziskových organizací se během jediné hodiny ztratí 11 dětí; čtyři z nich se již nikdy nenajdou. Nic pěkného je nečeká. „Nucená práce a žebrání, dál to může být dětská prostituce nebo využití dětí, zejména dívek, k účelům pornografie,“ říká k tomu Kailash Satyarthi, zakladatel organizace Hnutí na záchranu dětství.
Mizí hlavně děti z chudých rodin, překupníci loví ve slumech a na vesnicích. Buď dítě rovnou unesou, nebo rodičům naslibují, že jejich potomkovi zajistí vzdělání. Jenže se už nikdy neozvou.
Na alarmující stav upozornila zpráva organizace Hnutí na záchranu dětství. Autoři posbírali údaje z vládních i nevládních zdrojů. Nestačili sice pokrýt celou Indii, i tak za roky 2008 a 2009 napočítali 117 480 zmizelých dětí.
Policisté tvrdí, že konají, co je v jejich silách. „Policie v Dillí podnikla několik kroků k tomu, aby zmizelé děti vystopovala. Vyvěsili jsme nástěnku s pohřešovanými osobami v každé služebně,“ říká mluvčí policie v Dillí Ranjan Bhagat.
„Na policii řekli, že mám hledat syna sám“
Zoufalí rodiče ale svědčí o opaku. V zemi neexistuje právní definice pohřešovaného dítěte, ani zavedené postupy, jak případy řešit. „Šel jsem na policii čtyřikrát, ale pokaždé mě odbyli, poslali mě pryč s tím, že teď nemohou ohlášení přijmout. Řekli, že mám nejdřív hledat syna sám,“ vypovídá podle zprávy Hnutí na záchranu dětství jeden ze zoufalých rodičů.
Pohřešovaných dětí je podle autorů zprávy v Indii daleko více, než se dostane do oficiálních statistik. Problémy přiznává také jeden ze soudců nejvyššího soudu. Navrhuje propojit soudy a policii jednotlivých indických států a též spolupracovat s nevládními organizacemi.
