V GRU se po zpackaných akcích chystají čistky, píše web podporovaný nepřítelem Kremlu

2 minuty
Server Bellingcat odhalil identitu druhého agenta GRU
Zdroj: ČT24

Série skandálů kolem ruských tajných agentů působících v zahraničí může v brzké době skončit čistkou ve vojenské rozvědce GRU. Píší o tom některá ruská média v souvislosti s možným odhalením totožnosti druhého údajného ruského agenta, který se v březnu na jihu Anglie podílel na pokusu otrávit armádním jedem bývalého ruského špiona Sergeje Skripala.

Spekulace o ohrožených postech vysokých důstojníků GRU se většinou opírají o nepotvrzené informace serveru MBCh-Media, který financuje nepřítel Kremlu a bývalý ruský oligarcha Michail Chodorkovskij.

Jeho web napsal, že v sobotu se v centrále ruského ministerstva obrany konala porada věnovaná skandálům pracovníků GRU v Nizozemsku, USA, Británii nebo Černé Hoře. Agenti vojenské rozvědky si tam podle jejích účastníků počínali krajně neodpovědně a nedodržovali elementární zásady utajení.

Sedm členů ruské GRU, po kterých FBI pátrá v souvislosti s kybernetickými útoky
Zdroj: Reuters

Už v září si podle MBCh-Media prezident Vladimir Putin, sám bývalý agent kontrarozvědky KGB a později šéf její nástupnické organizace FSB, povolal náčelníka GRU Igora Korobova. Ten prý si po návratu domů stěžoval na nevolnost.

Nizozemci odhalili ruské špiony díky odposlechům

obrázek
Zdroj: ČT24

Viník odpovědný za skandální vyhoštění čtyř údajných ruských agentů z Nizozemska, kde se podle tamních úřadů pokoušeli proniknout do počítačové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), se podle MBCh-Media už našel. Je jím prý druhý tajemník ruského velvyslanectví v Haagu Konstantin Bachtin, který hackerský útok na OPCW koordinoval. Nizozemská kontrarozvědka odposlouchávala jeho telefon a přípravy k tajné operaci sledovala od samého počátku.

Bachtin je údajně přítelem Anatolije Čepigy, agenta GRU, který se podle britských úřadů pod krycím jménem Ruslan Boširov pokusil v březnu v Salisbury otrávit Skripala. Totožnost druhého traviče odhalila v pondělí investigativní skupina Bellingcat. Byl jím prý Alexandr Miškin, lékař ve službách GRU, který do Británie přijel pod krycím jménem Alexandr Petrov.

Miškin i Čepiga byli vyznamenáni titulem Hrdina Ruska, tvrdí Bellingcat. O vyznamenání prý rozhodl zvláštním dekretem prezident Vladimir Putin.

Miškin ho podle lidí ze svého okolí dostal za „činnost vztahující se k okupaci Krymu nebo ke svrženému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovičovi“, uvádí Bellingcat. Janukovyč byl na Putinův pokyn během protivládních bouří v Kyjevě v roce 2014 tajně přepraven na Ruskem kontrolovaný Krym.

3 minuty
Podezřelým v kauze Skripal je lékař ruské GRU, tvrdí investigativci
Zdroj: ČT24

Vyznamenání, stejně jako jeho kolega Čepiga, dostal Miškin v listopadu 2014. Krátce nato se, opět stejně jako Čepiga, přestěhoval do bytu v moskevském mrakodrapu za 350 tisíc dolarů (téměř osm milionů korun). Byt nekoupil, byl mu podle oficiálních záznamů přidělen.

Hlavní výzvědná služba (GRU) je největší ruskou výzvědnou službou, jejím civilním protějškem je méně známá a operačně i personálně podstatně menší Služba vnější rozvědky (SVR).

GRU má podle agentury Reuters agenty po celém světě. Spadají přímo pod náčelníka generálního štábu a ruského ministra obrany. Informace o svých aktivitách GRU nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím.

GRU byla založena v roce 1918 pod názvem Registrační direktorát. Bolševický vůdce Vladimir Iljič Lenin trval na její úplné nezávislosti na ostatních tajných službách. O vytvoření vojenské špionážní agentury se zasadil Lev Trockij.

GRU se údajně výrazně angažovala nejen při okupaci Krymu v roce 2014 a proruské vzpouře v ukrajinském Donbasu, ale i na syrském bojišti, kde v září 2015 zahájila ruská armáda letecké útoky proti islamistům a syrské opozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO Ukrajině nikdy neslíbilo členství, prohlásil Rutte

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Mnichově vjelo auto do lidí, třicet zranilo

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
před 2 hhodinami

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Vydal by se i na linii bojů, aby ho našel,“ ukázal dokument Táta hledá syna

Příběh otce, který se v ruské válce proti Ukrajině snaží nalézt svého syna, ukrajinského vojáka, přináší dokument Táta hledá syna. Natočili ho zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger. ČT24 ho odvysílala v rámci 90′ ČT24.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsících bojů se před 80 lety podařilo osvobodit Budapešť

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.
před 3 hhodinami

Paříž hostila konferenci o budoucnosti Sýrie

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.
před 4 hhodinami

Robert F. Kennedy mladší se stane ministrem zdravotnictví USA

Robert F. Kennedy stane v čele amerického ministerstva zdravotnictví. Tohoto kandidáta prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek potvrdil do funkce Senát.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...