Série skandálů kolem ruských tajných agentů působících v zahraničí může v brzké době skončit čistkou ve vojenské rozvědce GRU. Píší o tom některá ruská média v souvislosti s možným odhalením totožnosti druhého údajného ruského agenta, který se v březnu na jihu Anglie podílel na pokusu otrávit armádním jedem bývalého ruského špiona Sergeje Skripala.
V GRU se po zpackaných akcích chystají čistky, píše web podporovaný nepřítelem Kremlu
Spekulace o ohrožených postech vysokých důstojníků GRU se většinou opírají o nepotvrzené informace serveru MBCh-Media, který financuje nepřítel Kremlu a bývalý ruský oligarcha Michail Chodorkovskij.
Jeho web napsal, že v sobotu se v centrále ruského ministerstva obrany konala porada věnovaná skandálům pracovníků GRU v Nizozemsku, USA, Británii nebo Černé Hoře. Agenti vojenské rozvědky si tam podle jejích účastníků počínali krajně neodpovědně a nedodržovali elementární zásady utajení.
Už v září si podle MBCh-Media prezident Vladimir Putin, sám bývalý agent kontrarozvědky KGB a později šéf její nástupnické organizace FSB, povolal náčelníka GRU Igora Korobova. Ten prý si po návratu domů stěžoval na nevolnost.
Nizozemci odhalili ruské špiony díky odposlechům
Viník odpovědný za skandální vyhoštění čtyř údajných ruských agentů z Nizozemska, kde se podle tamních úřadů pokoušeli proniknout do počítačové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), se podle MBCh-Media už našel. Je jím prý druhý tajemník ruského velvyslanectví v Haagu Konstantin Bachtin, který hackerský útok na OPCW koordinoval. Nizozemská kontrarozvědka odposlouchávala jeho telefon a přípravy k tajné operaci sledovala od samého počátku.
Bachtin je údajně přítelem Anatolije Čepigy, agenta GRU, který se podle britských úřadů pod krycím jménem Ruslan Boširov pokusil v březnu v Salisbury otrávit Skripala. Totožnost druhého traviče odhalila v pondělí investigativní skupina Bellingcat. Byl jím prý Alexandr Miškin, lékař ve službách GRU, který do Británie přijel pod krycím jménem Alexandr Petrov.
Miškin i Čepiga byli vyznamenáni titulem Hrdina Ruska, tvrdí Bellingcat. O vyznamenání prý rozhodl zvláštním dekretem prezident Vladimir Putin.
Miškin ho podle lidí ze svého okolí dostal za „činnost vztahující se k okupaci Krymu nebo ke svrženému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovičovi“, uvádí Bellingcat. Janukovyč byl na Putinův pokyn během protivládních bouří v Kyjevě v roce 2014 tajně přepraven na Ruskem kontrolovaný Krym.
Vyznamenání, stejně jako jeho kolega Čepiga, dostal Miškin v listopadu 2014. Krátce nato se, opět stejně jako Čepiga, přestěhoval do bytu v moskevském mrakodrapu za 350 tisíc dolarů (téměř osm milionů korun). Byt nekoupil, byl mu podle oficiálních záznamů přidělen.
Hlavní výzvědná služba (GRU) je největší ruskou výzvědnou službou, jejím civilním protějškem je méně známá a operačně i personálně podstatně menší Služba vnější rozvědky (SVR).
GRU má podle agentury Reuters agenty po celém světě. Spadají přímo pod náčelníka generálního štábu a ruského ministra obrany. Informace o svých aktivitách GRU nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím.
GRU byla založena v roce 1918 pod názvem Registrační direktorát. Bolševický vůdce Vladimir Iljič Lenin trval na její úplné nezávislosti na ostatních tajných službách. O vytvoření vojenské špionážní agentury se zasadil Lev Trockij.
GRU se údajně výrazně angažovala nejen při okupaci Krymu v roce 2014 a proruské vzpouře v ukrajinském Donbasu, ale i na syrském bojišti, kde v září 2015 zahájila ruská armáda letecké útoky proti islamistům a syrské opozici.