Za poslední rok významně ubylo lidí prchajících do Evropy před válkou. Většina těch, kteří připlouvají k evropským břehům, jsou ekonomičtí migranti ze západní Afriky. Mezi příchozími je velké zastoupení migrantů z Gambie, malé země na břehu Atlantiku, kam míří ročně desetitisíce turistů z Evropy. Většina Gambijců odchází do Evropy proto, že sní o lepším životě a vysokém výdělku. V gambijské vesnici Njaba Kunda natáčela Markéta Kutilová.
„V Gambii nám zůstanou ženy, které se nebudou mít za koho provdat“
15 minut
Reportéři ČT: Ve vesnici Njaba Kunda na severu natáčela Markéta Kutilová
Můj syn odjel do Senegalu a pak do Tripolisu. Pět let o něm už nevím. Každý den upeču 30 baget. Z jejich prodeje mám dolar denně.
„Z naší vesnice už odešlo do Evropy 860 lidí,“ stěžuje si starosta Alhagie Jagne, jehož syn mu volal během natáčení reportáže, že se právě dostal do Německa, do Frankfurtu – ilegálně. Jagne se snaží svého syna přesvědčit, aby se vrátil.
„Zůstanou tu ženy, které se nebudou mít za koho provdat. Důsledky jsou vážné. Zaprvé ztrácíme lidské zdroje a energii mladých lidí. To znamená, že tím budeme velmi trpět,“ konstatuje místní obyvatel.
„Není zde jediná rodina, ze které by někdo neodešel. Někteří jsou už v Itálii nebo v Německu. A jiní jsou ještě v Libyi,“ říká Mousa Touray. Cesta do Evropy stojí uprchlíky často všechny peníze, které mají. Rodiny se zadlužují, aby mohly poslat některého svého člena splnit si „evropský sen“.
Realita však bývá drsná. „Můj syn se utopil cestou. Zprávu nám poslal agent-pašerák. Poslali jsme mu do Libye dva tisíce dolarů. Teď máme dluhy. Je to tragédie,“ popisuje situaci matka zesnulého uprchlíka Annie Jaudová.
Strastiplná cesta přes pásmo Sahelu skončila v Libyi
Za poslední tři roky připlulo k evropským břehům 31 tisíc Gambijců. Za dolar denně žije v Gambii 46 procent obyvatel. Je to jedna z nejchudších zemí Afriky. Lidé proto do Evropy odcházejí s představou lepší práce a vysokých platů.
Někteří cestu nepřežijí, jiné ilegální migranty vrátí Mezinárodní organizace pro migraci. „Odjel jsem do Senegalu a pak do Mali. Odtud jsem pokračoval do Nigeru. Z nigerského Agadezu jsme pak odjeli do Libye. Nebylo tam pro nás dost jídla a pití, málem jsme zemřeli. Zachránili nás lidi z OSN a odvezli nás zpět do Gambie. Zničili tak moje plány. Nechtěl jsem se vrátit. Chtěl jsem odjet do Evropy, pracovat a vydělávat peníze. Aby ze mě moji rodiče měli radost. Když jsem se vrátil, tak byli nešťastní, protože do toho vložili mnoho peněz a přišli o ně. Tady mám plat 150 euro,“ říká učitel na místní střední škole Mass Kurang.
Mnozí z navrátilců se snaží své spoluobčany od náročné, drahé a nebezpečné cesty odrazovat. Svěřenecký fond pro Afriku tu financuje projekty, které mají oslabit uprchlickou vlnu. Fond podporuje vzdělávání a vytváření pracovních míst i rozvoj podnikání. Na boj s pašeráky a zastavení ilegální migrace z Afriky letos Evropská unie vyčlenila 10 miliard korun. Česká republika přispěje částkou zhruba 100 milionů korun.
„Školíme mladé, učíme je. Získávají granty na podnikání. EU nám pomáhá zde zůstat a to je dobře. Máme vše, zemědělství a řeku Gambii,“ vysvětluje šéf organizace Mladí proti ilegální migraci Mustafa Sallah, který si sám cestu zažil a byl rád, že přežil.
Životy většiny Gambijců závisí na zemědělství. Trh však zaplavují levné potraviny z Číny a Asie. A místní farmáři mají problém jim konkurovat.
