Bagdád/Washington – Nálety na pozice povstalců a tvrdými boji pokračuje v Tikrítu střet mezi iráckou armádou a příslušníky radikálního hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), resp. nově pouze Islámský stát (IS). V Iráku se rýsovala i další bitva – politická. Poprvé se totiž sešel parlament zvolený koncem dubna. K volbě ústavních činitelů ale nedošlo a dočasný předseda Mahdí Hafíd shromáždění rozpustil jako neusnášeníschopné. V křesle tak zůstává premiér Núrí Málikí. Ofenzíva radikálů oživila obavy z rozpadu země. Kurdská autonomní oblast Iráku chystá uspořádat za několik měsíců referendum o své nezávislosti.
Boje v Tikrítu, které vypukly v polovině minulého týdne, pokračují bez výsledku – zatímco v pátek vládní síly ovládly část města kolem univerzitního kampusu či stadionu, v pondělí rebelové obsadili části vojenské základny Speicher na severu města, navzdory tomu, že byli pod neustálým útokem z vojenských vrtulníků.
Ve městě, které obsadili stoupenci ISIL v první polovině června, a pro armádu by jeho opětovné dobytí znamenalo velkou morální vzpruhu, však ve velkém umírají lidé. OSN oznámila, že v Iráku během června přišlo o život 2 417 lidí, z toho je 1 531 civilistů a 886 členů iráckých bezpečnostních složek. Dalších 2 287 lidí utrpělo zranění. „Děsivé množství mrtvých civilistů během jediného měsíce naznačuje, že je nutné zajistit ochranu civilistů,“ zdůraznil zástupce kanceláře generálního tajmeníka OSN Nikolaj Mladenov. V bilanci přitom nejsou zahrnuty oběti z provincie Anbár, kterou z velké části kontrolují militanti.
Irácký parlament se sešel – a zase rozešel
Poprvé od dubnových voleb se sešel irácký parlament, ale nakonec poslanci zase odešli, protože dočasný předseda Mahdí Hafíd prohlásil sněm za neusnášení schopný. Zprvu totiž sice dorazilo 255 z 328 zvolených poslanců, po přestávce, kdy se měli poradit o volbě nového předsedy parlamentu, se však vrátilo pouze 75. „Nemáme dostatečné kvorum a rovněž se nedokážeme dohodnout na jménu předsedy parlamentu,“ shrnul výsledek první schůze Mahdí Hafíd, který poslancům prozatím předsedá díky tomu, že je z nich nejstarší.
Poslanci mají kromě svého předsedy zvolit také prezidenta a premiéra. Nejistá tak zůstává pozice dosavadního ministerského předsedy Núrího Málikího. Jeho strana sice volby vyhrála, po porážkách armády v severním Iráku ale přibylo Málikího kritiků. Sunnité a Kurdové, jejichž podporu Málíkí také potřebuje, mu kromě postupu vůči sunnitské menšině, jež potom měla umožnit snadný postup sunnitské ISIL na severu země, vyčítají také usurpování moci pro svůj klan.
Bagdádí vyzval všechny muslimy k účasti ve svaté válce
Vůdce organizace Islámský stát abú Bakr Bagdádí vyzval muslimy na celém světě, aby se během posvátného měsíce ramadánu připojili k džihádu, tedy ke svaté válce proti nevěřícím. Zvuková nahrávka zveřejněná na internetu je prvním poselstvím Bagdádího od okamžiku, kdy organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) na severu Iráku a Sýrie vyhlásila chalífát. V jeho čele stojí právě Bagdádí.
„Není nic lepšího v tomto požehnaném měsíci nebo v kterémkoli jiném než džihád ve stopách božích, tak se chopte této šance a bojujte svatou válku za Alláhovu víru,“ řekl Bagdádí na nahrávce. Samozvaný nástupce proroka Mohameda také vyzval všechny muslimy, aby emigrovali do jím vedeného Islámského státu. Pomoci budovat „domov islámu“ je pro ně prý povinností.
Podle předsedy Orientálního ústavu Akademie věd Ondřeje Beránka nelze Málikího vládu považovat za demokratickou a spravedlivou. „Núrí al Málikí si v posledních letech centralizoval moc. Armádní složky podléhají přímo jeho dozoru, neexistuje nezávislý ministr obrany. Stejně tak nejvyšší soud není nezávislý, vydal řadu rozhodnutí, která byla přímo na objednávku vlády,“ shrnul Ondřej Beránek.
Podle Nikolaje Mladenova je ale nutné, aby špičky irácké politiky co nejúže spolupracovaly. Představitel OSN se obává, že IS může Irák rozložit. „Je zásadní, aby národní vůdci spolupracovali a zamezili pokusům zničit sociální strukturu irácké společnosti,“ řekl Mladenov.
Do Iráku míří 300 amerických vojáků
Ačkoli západní státy včetně USA zatím nechtějí do bojů v Iráku vstoupit, postupně přicestuje do země na 300 amerických vojáků. Barack Obama zdůraznil, že nejsou určeni k boji. „Tyto jednotky jsou určeny k ochraně amerických občanů a majetku, pokud to bude nutné, a jsou vybaveny pro boj,“ citoval portál itv.com z Obamova dopisu Kongresu. Vojáci by měli střežit americkou ambasádu v Bagdádu, městské mezinárodní letiště a také bezpečnost amerických občanů v Iráku.
Prvních 200 vojáků dorazilo již v neděli a pondělí, další přijedou v příštích dnech. Nasazení zahrnuje podle mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho „i vrtulníky a bezpilotní vzdušné prostředky, které posílí bezpečnost letiště i cesty k němu vedoucí“. Vojáci posílí 300člennou skupinu amerických poradců, kteří již v Iráku jsou a pomáhají trénovat irácké bezpečnostní složky.
V době, kdy ofenzíva radikálů v Iráku oživila obavy z rozpadu země, kurdský prezident Masúd Barzání oznámil záměr uspořádat za několik měsíců referendum o své nezávislosti. Irák se nachází v tragické situaci a podle Barzáního už „je fakticky rozdělený“. Kurdové prý mají právo na samostatnost. „Uspořádáme v Kurdistánu referendum. Budeme respektovat rozhodnutí našeho lidu. Doufáme, že jiní budou jednat stejně,“ řekl Barzání. Dodal, že přesný termín bude stanoven, až princip referenda schválí parlament a vytvoří se nezávislá volební komise.
