V čele Afghánistánu zřejmě stane bývalý šéf státní kasy Ghaní

Kábul - Podle předběžných výsledků afghánských voleb se prezidentem stane exministr financí Ašraf Ghaní. Získal 56 procent hlasů. Jeho soupeř, bývalý šéf diplomacie Abdulláh Abdulláh, oslovil přes 43 procent voličů. Oba kandidáti se ale navzájem obviňují z podvodů a falšování voleb. Abdulláhův mluvčí už označil výsledek voleb za nepřijatelný. Podle šéfa volební komise se konečný výsledek ještě může značně lišit.

Nahrávám video
Afghánským prezidentem zřejmě bude ekonom Ghaní
Zdroj: ČT24

Zveřejnění předběžných výsledků hlasování bylo kvůli obviněním několikrát odloženo. Předseda volební komise Júsaf Núristání upozornil, že po přezkoumání hlasů se ještě výsledky mohou výrazně změnit. „Oznámení předběžných výsledků neznamená, že kandidát, který je v čele, je vítězem, a je možné, že výsledek bude jiný poté, co prošetříme stížnosti,“ řekl Núristání novinářům.
  
Komise podle něj obdržela z Abdulláhova tábora žádosti o přepočítání hlasů ve více než 7 000 volebních místností kvůli podezřením z podvodů. „Nikdo nepochybuje o tom, že v afghánských volbách došlo k podvodu. Byl to chaos a organizovaný podvod. Do něho byla zapojena i nezávislá volební komise,“ tvrdí Abdulláh.

Ašraf Ghaní pochází z vážené paštunské rodiny, pracoval pro Světovou banku a je uznávaným ekonomem. Podporuje ho největší národnostní menšina - Paštunové. Abdulláha naopak volili hlavně Tádžikové. V prvním kole dokonce zvítězil.

Ašraf Ghaní
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Rahmat Gul

Hlavní téma? Co s americkými vojáky

Nového prezidenta čeká řada naléhavých rozhodnutí. Měl by například podepsat dohodu o setrvání amerického kontingentu po plánovaném stažení vojsk. „Musíme sloužit lidu, naším závazkem je obrana národních zájmů a suverénního Afghánistánu, ne osobních zájmů,“ říká pravděpodobný nový prezident.

Konečný oficiální výsledek voleb má být oznámen 22. července. Nový prezident
bude uveden do úřadu 2. srpna.

Od svržení Talibanu s pomocí americké invaze v roce 2001 vládl zemi více než 12 let Hamíd Karzaj, nejprve jako prozatímní hlava státu a poté jako řádně zvolený prezident ve volbách v letech 2004 a 2009.

Profil Ašrafa Ghaního

  • Narodil se v roce 1949 v afghánské provincii Lógare. Původem je Paštun.
  • Vystudoval Americkou univerzitu v libanonském Bejrútu a antropologii na Kábulské univerzitě. Po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979 odjel do USA, kde získal doktorát z antropologie na Columbijské univerzitě. V letech 1983 až 1991 přednášel na Univerzitě Johnse Hopkinse.
  • V roce 1991 se stal zaměstnancem Světové banky a pracoval na projektech v Číně, Indii a Rusku.
  • Do Afghánistánu se vrátil v roce 2001 a od ledna 2002 pracoval jako poradce prezidenta Hamída Karzaje. V této funkci spolupracoval s mezinárodními organizacemi, byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a afghánskou prozatímní vládou. Mezinárodní organizace podrobil kritice kvůli vysokým částkám, které nabízejí za práci, a tak diskriminují místní orgány.
  • V letech 2004 až 2008 působil jako ministr financí v Karzajově vládě. V roce 2006 se o něm uvažovalo jako o možném nástupci generálního tajemníka OSN Kofiho Annana.
  • Kandidoval již v prezidentských volbách v roce 2009, kdy se ziskem tří procent hlasů skončil na čtvrtém místě.
  • Více znám je v zahraničí než ve své vlasti. Platí za mezinárodně uznávaného ekonoma s pověstí temperamentního technokrata. Je předsedou komise, která má na starosti přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi z rukou mezinárodní koalice.
  • Prestižní americký časopis Foreign Policy ho v roce 2010 zařadil do seznamu stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa.
  • Jeho manželka pochází z Libanonu a podle některých médií není muslimka. Mluvčí Ghaního prezidentské kampaně to však odmítl jako čirou spekulaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení, mezi jiným vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Text přečetl moderátor státní televize. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť, kontejnerová loď severně od Spojených arabských emirátů či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 mminutou

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 17 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 22 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení z íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle armády měli přesunout na sever od řeky Zahrani.
04:15Aktualizovánopřed 43 mminutami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 47 mminutami

Rusové zabíjeli v Černihivu, útočili i na Záporoží. Ukrajina zasáhla ropný sklad

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na čtvrtek patnáctiletá dívka, její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Rusko udeřilo také na město Záporoží a jeho okolí, kde naváděné letecké pumy zranily nejméně třináct lidí, včetně dvou dětí, píše Kyiv Independent.
před 4 hhodinami

Za útok na koncertní sál uložil ruský soud doživotí patnácti lidem

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotní tresty dostalo i jedenáct dalších lidí. Odsouzení jsou lidé původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.
10:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.
před 4 hhodinami
Načítání...