V areálu někdejšího židovského ghetta u jezera Balaton na jihozápadě Maďarska byla ukrytá jedinečná sbírka zlatých a stříbrných mincí a šperků. Cennosti nejspíš schoval někdo na jaře 1944 před deportací do Osvětimi v naději, že si je po válce vyzvedne. Sbírku teď vystavuje Balatonské muzeum a snaží se najít příbuzné původních majitelů.
Vše bylo uložené v pěti skleněných nádobách ve sklepě domu v maďarském městě Keszthely až do letošního února, kdy se v domě odčerpávala spodní voda. Tehdy se poklad našel, nálezci chtěli zůstat v anonymitě.
Sbírka obsahovala skoro tři tisíce mincí, polovina pochází z doby starověkého osídlení Maďarska Římany. „Jsou tu i starší mince. Například zlatý statér Alexandra Velikého, to je nejstarší mince. Alexandr Veliký vládl ve 4. století před Kristem,“ uvedla historička Balatonského muzea Gabriella Haászová.
„Šperky a mince jsme museli nejdřív ošetřit. Dalším krokem je výzkum. Musíme u všech, kus po kusu, určit jejich stáří,“ podotkl ředitel muzea Bálint Havasi.
Muzeum doufá, že se někdo z příbuzných přihlásí
V nádobách byly ale i další cennosti, například odznak se jménem Ferenc Pollák, prsten s jeho iniciály nebo medailony z března 1902, kdy se Pollákova dcera zasnoubila s lékařem Samuelem Rosenbergem.
„Byli bychom rádi, kdyby se našel někdo z potomků rodiny Rosenbergových a prokázal, že má na toto dědictví nárok,“ uvedl představitel místní židovské obce Gábor Rejtő. Před válkou žilo v Keszthely asi 900 židů. Z vyhlazovacích táborů se jich vrátilo jen sedm desítek. Dnes má zdejší židovská komunita třicet členů. Scházejí se ve stejné synagoze, kterou před válkou navštěvovali i Pollákovi a Rosenbergovi. Dodnes je připomíná pamětní deska.
Podle ředitele muzea už se několik lidí z různých částí světa muzeu ozvalo. O tom, komu nakonec poklad nevyčíslitelné hodnoty připadne, rozhodnou úřady.
