V Bulharsku zvítězil proevropský Borisov. Vytvořit koalici nebude lehké

Předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrála středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova. Po sečtení téměř všech odevzdaných lístků (98,5 procenta) to potvrdila volební komise.

GERB získala necelých 33 procent hlasů, bude ale potřebovat koaličního partnera. Druhé je uskupení levicových stran pod vedením socialistů s 27 procenty.

Vítězství naznačovaly už výsledky průzkumu mezi voliči zveřejněné po uzavření volebních místností. Borisov v reakci na ně prohlásil, že jeho strana má povinnost sestavit vládu, protože je to vůle lidu a protože GERB toto předčasné hlasování vyvolal. Po loňském vítězství nezávislého prezidentského kandidáta podporovaného socialisty Rumena Radeva, který porazil proevropskou rivalku Cecku Cačevovou, totiž Borisovova vláda odstoupila. 

Borisovovo proevropské hnutí dosud vyhrálo všechny parlamentní volby od roku 2009, kdy se v zemi naposledy konalo hlasování v řádném termínu. Nynější volby byly od roku 2009 v pořadí třetí předčasné.

Strana GERB je výrazně prozápadní a podporuje sankce proti Rusku, které s Bulharskem spojují historické vazby. Socialisté vedení Kornelijí Ninovovou naopak se sankcemi nesouhlasí a slibují, že v případě vítězství zlepší vztahy s Moskvou.

V parlamentu zasedne pět stran

Hranici čtyř procent hlasů pro vstup do 240členného Lidového shromáždění zdolaly ve shodě s předvolebními průzkumy ještě další tři strany. Třetí skončila s devíti procenty nacionalistická aliance Jednotní vlastenci.

Status nejsilnější strany zastupující početnou tureckou menšinu obhájilo na čtvrtém místě taktéž s devíti procenty hlasů Hnutí za práva a svobody (DPS), protože se nenaplnily obavy ze strany DOST, podporované Ankarou, jež získala jen tři procenta hlasů.

Pátou formací, která vstoupí do zákonodárného sboru, pak je liberální strana Vůle, jejímž vůdcem je podnikatel Veselin Mareški. Podpořila ji čtyři procenta hlasujících.  

Podle pozorovatelů nebude pro GERB (předběžně 96 mandátů) vytvoření vládní koalice snadné. Šéfka socialistů (předběžně 79 mandátů) Kornelija Ninovová zopakovala, že takzvaná velká koalice s vítěznou stranou nepřipadá v úvahu, je připravena pokusit se o vytvoření vlády sama, kdyby Borisov v koaličním vyjednávání neuspěl.

Sám Borisov zase dal najevo, že se mu nechce do vlády s DPS. Partnerem by mu mohl být Mareški se svou Vůlí. Zda se dohodne s nacionalisty, není jisté, ale jeho předchozí menšinová vláda měla jejich „tichou“ podporu.

Bojko Borisov se stal premiérem v červenci 2009, když jeho konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) drtivě zvítězila v parlamentních volbách. V únoru 2013 ale jeho vláda podala demisi kvůli masovým protestům proti vysokým cenám elektřiny, jejichž terčem se stala i bulharská pobočka české energetické firmy ČEZ.

Úřednická vláda následně dovedla zemi ke květnovým předčasným volbám, ve kterých opět zvítězila GERB. Borisov ale odmítl pověření prezidenta Rosena Plevnelieva, aby sestavil vládu, a hlava státu pak dala mandát k vytvoření kabinetu druhým socialistům, kteří vytvořili technokratický kabinet v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským. „Slíbili jsme voličům, že nebudeme vstupovat do bezcharakterních koalic,“ zdůvodnil tehdy Borisov své rozhodnutí.

Socialisté ale v květnu 2014 neuspěli ve volbách do Evropského parlamentu a vláda se následně v červenci rozpadla. K předčasným volbám zemi dovedla přechodná vláda v čele s uznávaným univerzitním profesorem a bývalým socialistickým poslancem Georgim Bliznaškim. Borisovem vedená strana GERB v říjnu 2014 opět vyhrála a její předseda se vrátil do vlády, kterou vytvořil s pravicovým Reformním blokem a sociálnědemokratickou stranou Alternativa pro bulharskou obnovu (ABV), kabinet pak podpořila ještě nacionalistická Vlastenecká fronta.

Loni v listopadu ale Borisov rezignoval kvůli výsledkům prezidentských voleb, které vyhrál někdejší velitel bulharského letectva Rumen Radev. Ten si vysloužil nálepku proruského politika; hájil nicméně euroatlantickou orientaci Bulharska. Podle některých komentářů dali Bulhaři zvolením Radeva najevo svou nespokojenost s Borisovovou vládou. Nejčastěji jim vadila jeho údajná neschopnost bojovat s korupcí. K nynějším předčasným volbám dovedla zemi dočasná vláda vedená bývalým předsedou parlamentu Ognjanem Gerdžikovem.

Bojko Borisov se narodil 13. června 1959 v městečku Bankja, které leží na západě Bulharska. Vystudoval Vyšší odbornou školu ministerstva vnitra se specializací protipožární technika a bezpečnost, kde získal i doktorát. Poté několik let přednášel na další odborné škole ministerstva vnitra.

V 80. letech začal pracovat na ministerstvu vnitra, byl členem hasičského záchranného sboru. Po pádu komunismu si založil bezpečnostní agenturu IPON-1, která se mimo jiné věnovala ochraně známých osobností. K jejím klientům se postupně zařadili například bývalý komunistický vládce Bulharska Todor Živkov nebo bývalý bulharský car a bývalý premiér Simeon Sakskoburggotski.

V roce 2001 se na ministerstvo vnitra vrátil a z pozice státního tajemníka se stal velitelem policie. Velkou popularitu si získal tím, že osobně vedl zásahy proti pašerákům drog a zločineckým gangům, které přepadávaly auta na silnicích. Tvrdě kritizoval i skandály kolem spojení politiků a soudců s organizovaným zločinem a několikrát chtěl z funkce odstoupit kvůli pomalým soudům a nedostatečné legislativě.

V roce 2005 Borisov kandidoval v parlamentních volbách za Národní hnutí Simeon II. (NDS II.). Mandátu se ale záhy vzdal, aby se mohl plně věnovat práci na ministerstvu. V září 2005 ale funkci policejního velitele opustil na protest proti návrhu restrukturalizace ministerstva.

V listopadu 2005 byl zvolen starostou hlavního města Sofie a v březnu 2006 byla zaregistrována strana GERB, která si za hlavní cíl určila boj s korupcí. V roce 2007 se GERB stal vítězem historicky prvních voleb do Evropského parlamentu v Bulharsku a strana vyhrála evropské volby i v roce 2009.

Borisov byl jednou ženatý a má jednu dceru. Po rozvodu žil s bankéřkou Cvetelinou Borislavovou.

Před lety byl krátce trenérem bulharské reprezentace v karate a hrál také fotbal.

Bojko Borisov
Zdroj: ČTK/AP/Frank Augstein

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 6 mminutami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo, aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 11 mminutami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 55 mminutami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 5 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 9 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 14 hhodinami
Načítání...