V Bulharsku zvítězil proevropský Borisov. Vytvořit koalici nebude lehké

Předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrála středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova. Po sečtení téměř všech odevzdaných lístků (98,5 procenta) to potvrdila volební komise.

GERB získala necelých 33 procent hlasů, bude ale potřebovat koaličního partnera. Druhé je uskupení levicových stran pod vedením socialistů s 27 procenty.

Vítězství naznačovaly už výsledky průzkumu mezi voliči zveřejněné po uzavření volebních místností. Borisov v reakci na ně prohlásil, že jeho strana má povinnost sestavit vládu, protože je to vůle lidu a protože GERB toto předčasné hlasování vyvolal. Po loňském vítězství nezávislého prezidentského kandidáta podporovaného socialisty Rumena Radeva, který porazil proevropskou rivalku Cecku Cačevovou, totiž Borisovova vláda odstoupila. 

Borisovovo proevropské hnutí dosud vyhrálo všechny parlamentní volby od roku 2009, kdy se v zemi naposledy konalo hlasování v řádném termínu. Nynější volby byly od roku 2009 v pořadí třetí předčasné.

Strana GERB je výrazně prozápadní a podporuje sankce proti Rusku, které s Bulharskem spojují historické vazby. Socialisté vedení Kornelijí Ninovovou naopak se sankcemi nesouhlasí a slibují, že v případě vítězství zlepší vztahy s Moskvou.

V parlamentu zasedne pět stran

Hranici čtyř procent hlasů pro vstup do 240členného Lidového shromáždění zdolaly ve shodě s předvolebními průzkumy ještě další tři strany. Třetí skončila s devíti procenty nacionalistická aliance Jednotní vlastenci.

Status nejsilnější strany zastupující početnou tureckou menšinu obhájilo na čtvrtém místě taktéž s devíti procenty hlasů Hnutí za práva a svobody (DPS), protože se nenaplnily obavy ze strany DOST, podporované Ankarou, jež získala jen tři procenta hlasů.

Pátou formací, která vstoupí do zákonodárného sboru, pak je liberální strana Vůle, jejímž vůdcem je podnikatel Veselin Mareški. Podpořila ji čtyři procenta hlasujících.  

Podle pozorovatelů nebude pro GERB (předběžně 96 mandátů) vytvoření vládní koalice snadné. Šéfka socialistů (předběžně 79 mandátů) Kornelija Ninovová zopakovala, že takzvaná velká koalice s vítěznou stranou nepřipadá v úvahu, je připravena pokusit se o vytvoření vlády sama, kdyby Borisov v koaličním vyjednávání neuspěl.

Sám Borisov zase dal najevo, že se mu nechce do vlády s DPS. Partnerem by mu mohl být Mareški se svou Vůlí. Zda se dohodne s nacionalisty, není jisté, ale jeho předchozí menšinová vláda měla jejich „tichou“ podporu.

Bojko Borisov se stal premiérem v červenci 2009, když jeho konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) drtivě zvítězila v parlamentních volbách. V únoru 2013 ale jeho vláda podala demisi kvůli masovým protestům proti vysokým cenám elektřiny, jejichž terčem se stala i bulharská pobočka české energetické firmy ČEZ.

Úřednická vláda následně dovedla zemi ke květnovým předčasným volbám, ve kterých opět zvítězila GERB. Borisov ale odmítl pověření prezidenta Rosena Plevnelieva, aby sestavil vládu, a hlava státu pak dala mandát k vytvoření kabinetu druhým socialistům, kteří vytvořili technokratický kabinet v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským. „Slíbili jsme voličům, že nebudeme vstupovat do bezcharakterních koalic,“ zdůvodnil tehdy Borisov své rozhodnutí.

Socialisté ale v květnu 2014 neuspěli ve volbách do Evropského parlamentu a vláda se následně v červenci rozpadla. K předčasným volbám zemi dovedla přechodná vláda v čele s uznávaným univerzitním profesorem a bývalým socialistickým poslancem Georgim Bliznaškim. Borisovem vedená strana GERB v říjnu 2014 opět vyhrála a její předseda se vrátil do vlády, kterou vytvořil s pravicovým Reformním blokem a sociálnědemokratickou stranou Alternativa pro bulharskou obnovu (ABV), kabinet pak podpořila ještě nacionalistická Vlastenecká fronta.

Loni v listopadu ale Borisov rezignoval kvůli výsledkům prezidentských voleb, které vyhrál někdejší velitel bulharského letectva Rumen Radev. Ten si vysloužil nálepku proruského politika; hájil nicméně euroatlantickou orientaci Bulharska. Podle některých komentářů dali Bulhaři zvolením Radeva najevo svou nespokojenost s Borisovovou vládou. Nejčastěji jim vadila jeho údajná neschopnost bojovat s korupcí. K nynějším předčasným volbám dovedla zemi dočasná vláda vedená bývalým předsedou parlamentu Ognjanem Gerdžikovem.

Bojko Borisov se narodil 13. června 1959 v městečku Bankja, které leží na západě Bulharska. Vystudoval Vyšší odbornou školu ministerstva vnitra se specializací protipožární technika a bezpečnost, kde získal i doktorát. Poté několik let přednášel na další odborné škole ministerstva vnitra.

V 80. letech začal pracovat na ministerstvu vnitra, byl členem hasičského záchranného sboru. Po pádu komunismu si založil bezpečnostní agenturu IPON-1, která se mimo jiné věnovala ochraně známých osobností. K jejím klientům se postupně zařadili například bývalý komunistický vládce Bulharska Todor Živkov nebo bývalý bulharský car a bývalý premiér Simeon Sakskoburggotski.

V roce 2001 se na ministerstvo vnitra vrátil a z pozice státního tajemníka se stal velitelem policie. Velkou popularitu si získal tím, že osobně vedl zásahy proti pašerákům drog a zločineckým gangům, které přepadávaly auta na silnicích. Tvrdě kritizoval i skandály kolem spojení politiků a soudců s organizovaným zločinem a několikrát chtěl z funkce odstoupit kvůli pomalým soudům a nedostatečné legislativě.

V roce 2005 Borisov kandidoval v parlamentních volbách za Národní hnutí Simeon II. (NDS II.). Mandátu se ale záhy vzdal, aby se mohl plně věnovat práci na ministerstvu. V září 2005 ale funkci policejního velitele opustil na protest proti návrhu restrukturalizace ministerstva.

V listopadu 2005 byl zvolen starostou hlavního města Sofie a v březnu 2006 byla zaregistrována strana GERB, která si za hlavní cíl určila boj s korupcí. V roce 2007 se GERB stal vítězem historicky prvních voleb do Evropského parlamentu v Bulharsku a strana vyhrála evropské volby i v roce 2009.

Borisov byl jednou ženatý a má jednu dceru. Po rozvodu žil s bankéřkou Cvetelinou Borislavovou.

Před lety byl krátce trenérem bulharské reprezentace v karate a hrál také fotbal.

Bojko Borisov
Zdroj: ČTK/AP/Frank Augstein

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 1 hhodinou

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 2 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 4 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 4 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 6 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...