V Bulharsku to opět vře, premiér hospitalizován

Sofia - Desítky tisíc Bulharů znovu protestují. Demonstranti tentokrát využili státní svátek k několika pochodům namířeným proti současné politické situaci. Před pár týdny lidé vyšli do ulic i kvůli vysokým cenám za elektřinu. V reakci na masivní nepokoje pak rezignoval kabinet Bojka Borisova. Nevládní organizace a demonstranti ale v protestech nepolevili ani po jeho odstoupení a chtějí mimo jiné i změnu volebního systému.

Nejvíce protestujících se podle bulharských médií sešlo v přímořském letovisku Varna, a to až 50 tisíc. V dalších městech, včetně metropole Sofie, protestují další tisíce. Bulharům se nelíbí vysoké životní náklady a chování politiků. Organizátoři přitom vyzývají k tichým protestům, protože země slaví státní svátek a připomíná si výročí osvobození od vlády Osmanské říše. 

Daniel Damjanov, demonstrant

„Když srovnám svůj malý příjem s vysokými cenami v Bulharsku, tak nemáme nic společného se zbytkem Evropy. Naše příjmy, ceny, soudní systém… zkrátka nic.“

Současným cílem občanských sdružení je prosazení nového volebního zákona, který by podle nich měl vstoupit v platnost ještě před předčasnými volbami plánovanými na 12. května. Parlament by neměl být rozpuštěn dříve, než návrh nového zákona projedná, tvrdí organizátoři protestů.

Bulharský prezident Rosen Plevneliev vyzval k zachování právního státu, aby Bulharsko zůstalo důvěryhodné pro své kolegy v Severoatlantické alianci i v Evropské unii. „Musíme být důstojným členem atlantické a evropské rodiny,“ prohlásil u příležitosti oslav státního svátku.

Šest let po připojení k EU Bulhaři stále silně zaostávají za ostatními členy společenství. Právní systém země je předmětem zvláštního sledování a Bulhaři nejsou členy takzvaného schengenského prostoru, v rámci kterého mohou obyvatelé členských zemí cestovat bez pasu. Bulharsko má sice jeden z nejnižších dluhů v rámci EU, avšak obyvatelům to nepřináší příliš velkou výhodu kvůli rozšířené korupci, kartelům a nízkým mzdám, které jsou méně než poloviční ve srovnání s unijním průměrem.

Bulharsko má nejlevnější elektřinu v EU. Prudký nárůst cen od loňského července kvůli liberalizaci energetického trhu však způsobil lidem problémy, protože za chladné zimy musí více topit a mají problémy s placením účtů za elektřinu. To vše odstartovalo vlnu protestů proti místním poskytovatelům energie, mezi které patří rakouská společnost EVN a české firmy ČEZ a Energo-Pro.

Bulharský tisk: V dceřinné společnosti ČEZ se perou špinavé peníze

Český deník E15 uvedl, že v bulharských dceřiných společnostech ČEZ vlastní podíl bulharská skupina TIM, kterou bulharští novináři označují za kriminální organizaci zabývající se mimo jiné praním špinavých peněz. Skupině TIM patří 25 procent CEZ Elektro a pět procent CEZ Distribution; podíly koupila loni od bulharského státu. „Prodej minoritních podílů ve společnostech CEZ Elektro a CEZ Distribution řídila bulharská privatizační agentura, na jejíž činnost nemá ČEZ žádný vliv,“ řekla k tomu mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová. Skupina ČEZ má v obou společnostech dvoutřetinový podíl. 

Provozovatel bulharské elektrické sítě ESO dnes oznámil, že nařídil omezení výroby ve třech velkých elektrárnách na uhlí v zemi kvůli poklesu poptávky v zemi i v zahraničí. Celkem bude odstaveno šest bloků elektráren, které se na celkové produkci elektřiny v Bulharsku podílejí 40 procenty. Dodávky z bloků by měly být obnoveny poté, co se znovu zvýší spotřeba elektřiny a vývoz se dostane na svoji obvyklou úroveň. Odstavení bloků by nemělo ovlivnit ceny elektřiny.

Premiér byl hospitalizován kvůli vysokému tlaku

Tisková agentura Focus informovala, že odstupující premiér Bojko Borisov byl dnes po poledni hospitalizován kvůli vysokému tlaku, nevolnosti a celkové slabosti. Borisov byl kvůli tlaku v nemocnici již před týdnem. Z nemocnice byl propuštěn ve čtvrtek odpoledne, aby se mohl v pátek zúčastnit jednání vlády, které bylo kvůli jeho zdravotnímu stavu předtím dvakrát posunuto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit od února.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...