V Británii znovu prošetří Litviněnkovu smrt, tentokrát veřejně

Londýn – Britská vláda dala najevo, že plánuje nové, veřejné vyšetřování smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Ten zemřel v roce 2006 zřejmě na následky otravy radioaktivním poloniem. Tehdy panovalo obecné podezření, že za smrt Litviněnka je odpovědná Moskva. Zpráva o novém vyšetřování přichází v době, kdy kvůli ukrajinské krizi roste napětí mezi Velkou Británií a Ruskou federací. Až dosud britská vláda veřejné vyšetření Litviněnkovy smrti odmítala.

Rozhodnutí kabinetu premiéra Davida Camerona oznámila ministryně vnitra Theresa Mayová. Znamená to, že vyšetřovatelé se mohou znovu zabývat mimo jiné možnou úlohou ruského státu v násilné smrti bývalého špiona. Předchozí šetření se přitom nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska, neboť britská vláda s tím nesouhlasila.

Veřejné vyšetřování už dříve požadoval jak britský koroner Robert Owen, tak vdova po Alexandru Litviněnkovi Marina. Ta podle BBC prohlásila, že pocítila „úlevu a potěšení“ nad současným oznámením. Prý doufá, že „pravda nakonec zvítězí“. Litviněnkova rodina je přesvědčena, že pracoval pro britskou tajnou službu MI6 a byl zavražděn na rozkaz Kremlu.

Plánované veřejné vyšetřování Litviněnkovy smrti povede údajně znovu Robert Owen. V roce 2006 prohlásil, že důkazy o podílu Ruska na vraždě agenta existují.

Marina Litviněnková
Zdroj: ČTK/AP/Matt Dunham

Litviněnko, kterému bylo v době úmrtí 43 let, pracoval pro sovětskou tajnou službu KGB. Později z Ruska utekl a stal se kritikem Kremlu. Zemřel 23. listopadu 2006, asi tři týdny poté, co na schůzce s dalšími ruskými agenty v jednom londýnském hotelu vypil čaj údajně otrávený izotopem polonia 210. Podle britské policie je hlavním podezřelým jeden z těchto agentů, Andrej Lugovoj. Moskva to ovšem popírá a Lugovoje odmítá vydat.

Světová média se pozastavují nad tím, že zpráva o novém vyšetřování Litviněnkovy smrti přichází právě v době, kdy se ochlazují vztahy mezi Londýnem a Moskvou v důsledku ukrajinské krize. K zatím největšímu vyostření těchto vztahů došlo po sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou minulý týden. Šéf britské vlády obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z toho, že vyzbrojuje proruské separatisty, a vyslovil se pro přísnější hospodářské sankce vůči Rusku. Podle západních zemí to byli právě proruští separatisté, kdo nesou zodpovědnost za tragédii, při níž zemřelo téměř 300 lidí. Moskva i separatisté to však odmítají (čtěte víc).

Nahrávám video
Horizont: Británie znovu otevře případ Litviněnko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajincům se v některých oblastech daří postupovat, píší média

Ukrajinské armádě se minulý týden dařilo na některých úsecích fronty postupovat. Web Kyiv Post s odvoláním na armádní zdroje uvedl, že obránci dokázali osvobodit jedenáct vesnic. O postupu ukrajinských sil informovala i agentura AFP. Někteří analytici se domnívají, že za vojenskými úspěchy Kyjeva stojí především problémy s internetovým systémem Starlink, které v únoru zaznamenala ruská armáda.
před 38 mminutami

Brutální vražda pravicového aktivisty v Lyonu otřásá Francií

Francouzskou společností a politikou se dál šíří otřesy po násilné smrti 23letého muže v Lyonu. Krajně pravicového aktivistu Quentina Deranqueho surově zabila skupina krajně levicových útočníků, podle prokuratury ho napadlo nejméně šest maskovaných lidí. Vyšetřovatelé už čtvrtým dnem marně pátrají po vinících, vyslechli patnáct svědků, nikoho ale zatím neobvinili. Deranque se zapojil do ultrakonzervativních kruhů před dvěma roky. Minulý čtvrtek pomáhal organizovat protest proti levicové europoslankyni Rimě Hassanové, který svolala antiimigrační feministická skupina Némésis. Prezident Francie Emmanuel Macron vyzývá společnost k uklidnění situace.
před 1 hhodinou

Protesty ultraortodoxních židů proti odvodům zvyšují napětí v Izraeli

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.
před 2 hhodinami

Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
před 4 hhodinami

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 5 hhodinami

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 7 hhodinami

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 10 hhodinami
Načítání...