Oslí mléko má už od starověku pověst nápoje blahodárného pro zdraví a pleť. V dnešní Albánii zažívá nový boom, byť z jiných důvodů. Uprostřed koronavirové krize se po něm lidé shánějí kvůli množství vitamínů a celkové podpoře imunity.
V Albánii roste poptávka po oslím mléce. Kvůli pandemii koronaviru
Osel domácí je celosvětově oblíbený mezi zemědělci jako užitkové zvíře k nošení břemen. Albánci na něj ale nedají dopustit i kvůli jinému produktu, který chov oslů od pradávna provází – mléku.
„Přišla jsem (si pro mléko) sem na farmu, abych pomohla svým rodičům, kteří zrovna prodělali covid,“ vysvětluje studentka Klea Ymeri návštěvu jedné z albánských mléčných farem.
V chudé balkánské zemi, kde se průměrný plat pohybuje v přepočtu kolem deseti tisíc korun, stojí litr oslího mléka přes třináct set korun. I přesto si ho ale tamní obyvatelé dopřávají, v současnosti navíc častěji než dřív.
„Poptávka po oslím mléku prudce stoupla hlavně v posledních měsících s rostoucím počtem nemocných s koronavirem,“ potvrzuje i šéf farmy Elton Kikia.
Kleopatra se v něm koupala, Albánci jím léčí dýchací obtíže
Legendy o blahodárných účincích oslího mléka pocházejí až ze starověkého Egypta. Kleopatra si v něm údajně dopřávala každodenní koupel, o prospěšnosti pro zdraví psal i Hippokratés. Mléko oslic má množstvím laktózy blíž k mateřskému mléku než kravské, ovčí či kozí. Kromě toho obsahuje méně tuku.
Albánci ho spojují přímo s pozitivním efektem na dýchací soustavu. „Může léčit kašel, zánět průdušek, astma a podporuje imunitu,“ tvrdí Kikia.
Majitelé oslích farem zdůrazňují, že vyšší cena za jejich výrobek odpovídá kromě jiného i náročnějšímu způsobu jeho získávání. „Abyste mohli dojit, musíte být pozorní, oslice vám musí důvěřovat. Nesmíte být prudcí, bít ji nebo ji stresovat, ale hladit a lechtat,“ popisuje dojička Xheje Karajová.
Z albánských vesnic navíc lidé postupně míří do měst a počty chovaných oslů se stále zmenšují i kvůli automatizaci v zemědělství. Mléčné farmy jsou tak zároveň způsobem, jak jejich populaci udržet.