Praha – Němci ocení významného českého biochemika Jiřího Frimla, objevitele funkcí rostlinného hormonu. Badatel, který se ve svých sedmatřiceti letech může pochlubit téměř stovkou vědeckých prací, popsal vnitřní mechanismus, jímž rostliny reagují na změnu vnějších podmínek. Podle Frimla tyto změny zkoumal již v 19. století Charles Darwin, ovšem až nyní dokážou vědci jeho poznatky zkoumat podrobněji. Za 13 let trvající vědeckou práci nyní Friml získá prestižní Körberovu cena určenou evropským vědcům. Ocenění je spojeno s finanční odměnou ve výši 750.000 eur (asi 18,5 milionu korun), Friml jej převezme 7. září na hamburské radnici.
„To hlavní, na co jsme přišli, bylo, že rostlinný hormon auxin funguje jako univerzální spouštěč různých vývojových procesů v rostlině,“ popsal Friml, který nyní působí na univerzitě v Belgii. Jeho tým zjistil, že auxin se koncentruje v buňkách rostliny těsně před tím, než u ní má nastat nějaká vývojová změna, například než začnou růst listy nebo se větvit kořeny. Když se například strom v lese ocitne ve stínu, auxin nastartuje procesy, díky nimž začne rostlina růst a drát se ke světlu.
Friml je již druhý oceněný Čech
Körberova cena je podle něj dosud nejvyšším oceněním jeho práce, ačkoliv už za své bádání obdržel třeba medaili Otto Hahna nebo Leibnizovu cenu. „V rámci Evropy je to asi po Nobelově ceně jedna z nejprestižnějších vědeckých cen,“ uvedl.
Ocenění se uděluje vynikajícím evropským vědcům, jejichž výsledky bádání jsou uplatnitelné v praxi a mají mezinárodní dopad. Podle stránek Körberovy nadace je přitom Friml teprve druhý Čech, který toto prestižní ocenění získal. V roce 1995 byla cena udělena Jiřímu Wannerovi z Vysoké školy chemicko-technologické za práci o použití genových sond a mikrosond v ochraně životního prostředí.
Friml: Snaha zlikvidovat Akademii je kontraproduktivní
„Zdá se mi ta určitá periodická snaha zlikvidovat Akademii věd jako hodně kontraproduktivní, protože ústavy Akademie věd jsou bezesporu mezinárodně nejuznávanější ústavy v České republice,“ reagoval badatel na otázku, jak hodnotí podporu vědy a vývoje v České republice. Myšlenka financování vědy podle výsledků je podle něj správná, v Česku však prý o nastavení tohoto systému rozhodují nekompetentní lidé.
Molekulární biolog Jiří Friml (1973) vystudoval biochemii na Masarykově univerzitě v Brně. Poté začal badatelsky působit v kolínském Institutu Maxe Placka, odkud se v roce 2001 přesunul na univerzitu v Tübingenu. Od roku 2007 je profesorem na katedře systémové biologie rostlin na univerzitě v belgickém Gentu. V Česku působí v Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně jako vědecký, výzkumný a vývojový pracovník. Několikrát publikoval v prestižních vědeckých časopisech, jako třeba Nature, Science a Cell.
