USA vyškrtly KLDR ze seznamu zemí podporujících terorismus

Washington - Spojené státy oznámily dočasné vyškrtnutí Severní Koreje ze seznamu zemí podporujících terorismus. Prezident George Bush o tom rozhodl poté, co Pchjongjang přislíbil, že umožní kontrolu svých jaderných aktivit. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. Washington tak chce přimět Severní Koreu k zastavení jejího jaderného programu. KLDR se na seznamu ocitla kvůli údajnému podílu na atentátu na jihokorejský dopravní letoun, v jehož troskách v roce 1987 zahynulo 115 lidí.

Rozhodnutí bylo přijato po intenzivních konzultacích mezi zeměmi účastnícími se jednání o sporném severokorejském jaderném programu. Vedle obou korejských států a USA jsou to Rusko, Japonsko a Čína. Vymazání KLDR ze seznamu Pchjongjangu mimo jiné umožní žádat o půjčky u mezinárodních institucí.

Vyřazení KLDR z černé listiny má podporu celé americké vlády včetně prezidenta George Bushe, ale mohlo by narazit na odpor v americkém Kongresu. KLDR se na seznamu ocitla kvůli údajnému podílu na atentátu na jihokorejské letadlo, v jehož troskách v roce 1987 zahynulo 115 lidí. Na seznamu jsou nyní jen Kuba, Írán, Súdán a Sýrie.

KLDR otevře jaderná zařízení mezinárodním inspektorům

Severní Korea přistoupila na to, že otevře svá jaderná zařízení mezinárodním inspektorům a přizná Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) významnou roli při ověřování svých aktivit v jaderné oblasti.

KLDR je podobně jako Írán a předtím Irák podezřívána, že cílem jejího jaderného programu je získat jadernou zbraň. Ve čtvrtek zakázala inspektorům MAAE přístup do svého jaderného komplexu v Jongbjonu. Pchjongjang už před dvěma týdny nechal odstranit monitorovací kamery a pečeti MAAE z reaktoru v Jongbjonu a informoval inspektory, že se chystá vrátit do něj nukleární materiál. Inspektoři nicméně dosud mohli působit v ostatních částech jaderného komplexu.

KLDR, která se v rámci šestistranné dohody s USA, Čínou, Ruskem, Japonskem a Jižní Koreou v únoru 2007 zavázala ukončit svůj jaderný program výměnou za energetickou a potravinovou pomoc, letos v červnu demonstrativně odstřelila chladicí věž reaktoru v Jongbjonu. V září ale začala s obnovou zařízení vyrábějícího plutonium, které je nutné pro sestrojení jaderné bomby. Svůj krok zdůvodnila tím, že USA nesplnily závazek ze šestistranných jednání a nevyškrtly ji ze svého seznamu zemí podporujících terorismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 54 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...