USA a Turecko chtějí zřídit bezpečnostní zónu v Sýrii. Damašek to odmítá

Nahrávám video

Turecko a Spojené státy se dohodly, že otevřou v Turecku společné operační centrum, které bude koordinovat ustavení bezpečnostní zóny v severní Sýrii. Obě strany o tom jednaly několik dní v Ankaře. Podle tureckého ministerstva obrany má zóna fungovat jako koridor a pomoci bezpečnému návratu syrských uprchlíků do vlasti. Zároveň ale z hraničního území vytlačí ozbrojené kurdské oddíly. Damašek dohodu chápe jako agresi.

Syrští uprchlíci jsou zřejmě o krok blíž návratu do vlasti. Pomoct by jim měla nová bezpečnostní zóna na severu země, kterou by měli kontrolovat Američané společně s Turky. Turecko chce podle agentury AP společně s USA získat pod svou kontrolu pohraniční pás území východně od řeky Eufrat v šířce až 30 kilometrů.

„Rozhodli jsme, že s Američany vytvoříme společné operační centrum. Zahájíme tak proces vzniku bezpečností zóny,“ informoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Podle představ Ankary na něm nebudou působit aktuálně přítomné ozbrojené milice syrských Kurdů (YPG). Ačkoli jde o spojence USA, které Kurdy podporovaly v boji proti Islámskému státu, Turecko tyto milice řadí k teroristům a spojencům zakázané Strany kurdských pracujících.

Turecko o ustavení této zóny usiluje už dlouho a hrozilo ofenzivou do oblasti kontrolované oddíly YPG. Syrští Kurdové upozorňují, že v severovýchodní Sýrii, která je domovem Kurdů, mohou stále působit spící buňky islámských radikálů, před čímž varují i poslední zprávy amerického ministerstva obrany.

Spojené státy sice dál vyjadřují podporu kurdským jednotkám, zatím jim ale nezaručily ochranu před možným tureckým útokem. „Chceme politické řešení a dialog. Jestli se ale vyčerpá regionální a mezinárodní dialog, pak budeme čelit vážné vojenské konfrontaci,“ obává se poradce kurdské samosprávy v severní Sýrii Badran Jia Kurd. 

Damašek: Jde o útok na naši svrchovanost

Damašek vytvoření společného operačního centra za účelem spravování území na hranici s Tureckem vnímá jako otevřený útok na syrskou svrchovanost a celistvost státu. S odvoláním na sdělení syrské vlády o tom informovala agentura Reuters.

Zdroj z tamního ministerstva zahraničí citovaný syrskou státní agenturou SANA dohodu označil za „nebezpečnou eskalaci ohrožující mír a stabilitu v oblasti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 55 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...