Bratislava - Obohacený uran, který ve středu na východním Slovensku zabavila policie, byl použitelný pro výrobu takzvané špinavé bomby a pro teroristické útoky v různých podobách. Novinářům to dnes řekl policejní viceprezident Michal Kopčík. Policie neupřesnila, kdo měl být kupcem obohaceného uranu.
Uran zabavený na Slovensku mohli zneužít teroristé
slovenskoPodle Kopčíka 481,4 gramu uranu chtěli tři pašeráci, Ukrajinec a dva Maďaři, které policie zatkla, prodat za 3500 amerických dolarů za gram, čili za více než 30 milionů Kč. Lidé, kteří měli uran koupit, však policie nezadržela, protože se prodej neuskutečnil. Přesto se však policie rozhodla zasáhnout a zatknout prodejce - podle Kopčíka nechtěla riskovat, že nebezpečný materiál ztratí z dohledu. „Celá akce začala v srpnu, kdy slovenská policie zachytila informaci, že ve Filakovu je nabízený na prodej radioaktivní materiál,“ poznamenal.
„Tento uran je o to nebezpečnější, že je v práškové formě. Podle prvotních zjištění ho lze použít k výrobě špinavé bomby v různých formách pro různé teroristické útoky,“ řekl Kopčík. Předběžně se podle něj zjistilo, že uran pocházel ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Britský jaderný expert John Large agentuře Reuters řekl, že na Ukrajině, kde se za sovětských dob uran zpracovával a dosud zde zůstalo množství jaderného odpadu, je uran docela běžné zboží a kontrola nad ním bývá velmi nedbalá.
Generální prokuratura ve středu informovala o zabavení kilogramu radioaktivní látky, avšak podle Kopčíka byl v této váze započten i obal.
Policie zabavila uran ve spolupráci s maďarskou policií ve středu odpoledne na hraničním přechodu Pribeník-Lácacséke. Podle agentury AFP šlo o uran 235, používaný v jaderných reaktorech a jaderných hlavicích, a uran 238.
V České republice zadrželi policisté téměř tříkilogramovou zásilku uranu v roce 1994. Odborníci ho klasifikovali jako štěpný a takzvaný zbraňový uran, který se mimo jiné používá jako rozbuška pro zážeh termonukleární části jaderné hlavice rakety. Sedm členů skupiny pašeráků, kteří se uran tehdy snažili prodat, bylo odsouzeno v roce 1998. Jádro skupiny tvořil ruský občan Alexandr Ščerbinin, podnikatel a bývalý důstojník československé armády Zdeněk Čech a bývalý jaderný fyzik Jaroslav Vágner.
O prodej tří kilogramů radioaktivního materiálu se také pokusili dva Slováci v Brně v roce 2003. Po expertize se ale ukázalo, že šlo o ochuzený a přírodní uran, který v žádném případě nelze využít pro výrobu zbraní.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) bylo od 90. let zaznamenáno na 1250 případů pašování a nelegálního obchodování s radioaktivními materiály. Zmiňovaný případ z Česka z roku 1994 byl podle MAAE historicky druhým největším konfiskátem vysoce obohaceného uranu. V témže roce 1994 bylo 2,97 kilogramu téže látky zabaveno v Petrohradu.
Uran vyskytující se v přírodě je směsí tří typů či izotopů, U 234, U 235 a U 238. Při obohacování vzrůstá podíl izotopu 235, čímž se látka stává daleko radioaktivnější. Za použitelný jako zbraň je uran pokládán, obsahuje-li nejméně 85 procent izotopu 235. Je-li obohacen na 97,5 procenta, je asi 75krát radioaktivnější než v přirozeném stavu.
Loni se ve světě vytěžilo skoro 40.000 tun uranu. Více než polovina připadla na doly v Kanadě, Austrálii a Kazachstánu. K velkým producentům se ještě počítá Rusko, Namibie a Niger.
Juraj Václav ze slovenského úřadu jaderného dozoru ČTK řekl, že ze zabaveného uranu by se nedala vyrobit klasická jaderná bomba, ale jen „špinavá bomba“. Její případné účinky si však netroufl odhadnout.
V případě „špinavé bomby“ by byl radioaktivní materiál „pouze“ rozmetán do okolí při explozi běžné trhaviny. Tímto způsobem lze podle odborníků značné území zamořit a učinit na určitou dobu nepoužitelným pro život.
