Unie rozhoduje o sankcích, Merkelová nevylučuje zpřísnění

Berlín - Evropská unie je připravena přijmout nové protiruské sankce, pokud se nepodaří naplnit dohody z Minsku, které měly zajistit příměří na Ukrajině. Po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem to dnes v Berlíně řekla německá kancléřka Angela Merkelová. O prodloužení protiruských sankcí má rozhodnout nadcházející summit EU. Porošenko opět obvinil Rusko a proruské separatisty z porušování minských dohod; v mírovém plánu podle něj není k těmto dohodám alternativa.

„V nutném případě jsme připraveni k novým sankcím,“ řekla Merkelová s tím, že unie takové opatření přijme při hrubém porušení dohod z Minsku. Dodržováním dohod a situací na Ukrajině se podle kancléřky bude tento týden zabývat i summit EU, Merkelová však neočekává, že by na něm padlo právně závazné rozhodnutí o konkrétní úpravě sankcí.

Osmadvacítka se ale podle kancléřky zatím ani nechystá protiruské sankce zmírnit. O takovém kroku by bylo možné mluvit jedině ve chvíli, kdy se začnou dohody o příměří uskutečňovat. Merkelová zároveň zdůraznila, že ani zastavení bojů na východě Ukrajiny nebude mít dopad na samostatný balíček sankcí, které EU uvalila na ruské představitele v souvislosti s anexí Krymu.

Unijní sankce, které zakazují export některých výrobků a omezují ruským bankám a firmám přístup na finanční trhy, jsou platné rok. Bez prodloužení by skončily v červenci.

Protiruské sankce jsou i neoficiálním tématem dnešního setkání unijních ministrů zahraničí. Šéfové diplomacií se podle Lubomíra Zaorálka budou snažit nalézt společné stanovisko ještě před čtvrtečním setkáním prezidentů a premiérů zemí EU.

Rakouský ministr Sebastian Kurz poznamenal, že v souvislosti s Minskem je třeba velmi opatrně volit slova. „Minsk je naše nejlepší šance na mírové řešení a měla by být využita,“ prohlásil. Předseda Evropské rady Donald Tusk zdůraznil, že sankce by měly ve stávající podobě zůstat zachovány. Odmítl argument, že je třeba věřit v dobrou vůli ruské strany či proruských separatistů. „Nevím, jestli je to naivita, nebo pokrytectví,“ řekl podle tisku.

Britský ministr zahraničí Philip Hammond doufá v jasnou politickou shodu na udržení sankcí do konce letošního roku. „Je významné vyslat Rusům signál, že jsme jednotní a odhodlaní a že musejí splnit své závazky před tím, než budou sankce uvolněny,“ vysvětlil. 

Zaorálek nepochybuje o tom, že Unie nakonec jednotné stanovisko nalezne. „Unie na základě toho, co se v terénu odehrává, jasně vytyčí způsob, kterým bude posuzovat situaci, a podle toho posuzovat, co se sankcemi,“ předpokládá.

Federica Mogheriniová dnes připomněla ve svém prohlášení rok od referenda o připojení ukrajinského poloostrova Krym k Rusku. „EU neuznává a odsuzuje toto porušení mezinárodního práva,“ napsala. Unie je podle ní odhodlána se dál řídit politikou neuznání tohoto vývoje a je znepokojena soustředěním ruských vojenských sil na poloostrově a tamním porušováním lidských práv, včetně perzekucí zástupců národnostních menšin."

17 minut
Tisková konference Angely Merkelové a Petra Porošenka
Zdroj: ČT24

Pro dohody z Minsku neexistuje alternativa

Porošenko obvinil proruské separatisty, že dohody z Minsku neplní. Rusko podle něj navíc nevyužívá svůj vliv na separatisty k tomu, aby naplnění dohod prosadilo. Stahování těžkých zbraní z fronty podle něj nelze nezávisle ověřit, Ukrajina také stále nezískala zpět kontrolu nad svou hranicí s Ruskem.

Kyjev naopak podle Porošenka dohody z Minsku plní a nahlásil Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jaké těžké zbraně z jakých míst fronty na východě Ukrajiny stahuje. Ukrajinský prezident také uvedl, že jeho země je připravena nabídnout povstaleckým oblastem na východě země zvláštní status v rámci země.

Porošenko i Merkelová se shodli, že dohody z Minsku jsou v současnosti jedinou možností, jak dosáhnout příměří na Ukrajině. Na jeho podobě se v únoru dohodli v běloruské metropoli Merkelová, Porošenko a prezidenti Francie a Ruska Francois Hollande a Vladimir Putin. 

Boje na východě Ukrajiny si dnes poprvé po pěti dnech vyžádaly nové oběti. Podle Kyjeva v Donbasu zahynul ukrajinský voják, povstalci hlásí dva mrtvé. Ztráty na životech naposledy bojující strany oznámily minulou středu. Od poloviny února, kdy byla v Minsku podepsána dohoda o příměří, se intenzita bojů na východě Ukrajiny výrazně snížila. Přestřelky ale neustaly.
 
Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko v dnešní informaci neupřesnil, kde a za jakých okolností ukrajinský voják zahynul. Informace povstaleckého „ministerstva obrany“ hovoří o tom, že boje se v posledních 24 hodinách soustředily do oblasti mariupolského přístavu. Armádní tank tam prý ostřeloval nákladní auto povstalců a dva členy jeho posádky zabil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 23 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...