Unie rozhoduje o sankcích, Merkelová nevylučuje zpřísnění

Berlín - Evropská unie je připravena přijmout nové protiruské sankce, pokud se nepodaří naplnit dohody z Minsku, které měly zajistit příměří na Ukrajině. Po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem to dnes v Berlíně řekla německá kancléřka Angela Merkelová. O prodloužení protiruských sankcí má rozhodnout nadcházející summit EU. Porošenko opět obvinil Rusko a proruské separatisty z porušování minských dohod; v mírovém plánu podle něj není k těmto dohodám alternativa.

„V nutném případě jsme připraveni k novým sankcím,“ řekla Merkelová s tím, že unie takové opatření přijme při hrubém porušení dohod z Minsku. Dodržováním dohod a situací na Ukrajině se podle kancléřky bude tento týden zabývat i summit EU, Merkelová však neočekává, že by na něm padlo právně závazné rozhodnutí o konkrétní úpravě sankcí.

Osmadvacítka se ale podle kancléřky zatím ani nechystá protiruské sankce zmírnit. O takovém kroku by bylo možné mluvit jedině ve chvíli, kdy se začnou dohody o příměří uskutečňovat. Merkelová zároveň zdůraznila, že ani zastavení bojů na východě Ukrajiny nebude mít dopad na samostatný balíček sankcí, které EU uvalila na ruské představitele v souvislosti s anexí Krymu.

Unijní sankce, které zakazují export některých výrobků a omezují ruským bankám a firmám přístup na finanční trhy, jsou platné rok. Bez prodloužení by skončily v červenci.

Protiruské sankce jsou i neoficiálním tématem dnešního setkání unijních ministrů zahraničí. Šéfové diplomacií se podle Lubomíra Zaorálka budou snažit nalézt společné stanovisko ještě před čtvrtečním setkáním prezidentů a premiérů zemí EU.

Rakouský ministr Sebastian Kurz poznamenal, že v souvislosti s Minskem je třeba velmi opatrně volit slova. „Minsk je naše nejlepší šance na mírové řešení a měla by být využita,“ prohlásil. Předseda Evropské rady Donald Tusk zdůraznil, že sankce by měly ve stávající podobě zůstat zachovány. Odmítl argument, že je třeba věřit v dobrou vůli ruské strany či proruských separatistů. „Nevím, jestli je to naivita, nebo pokrytectví,“ řekl podle tisku.

Britský ministr zahraničí Philip Hammond doufá v jasnou politickou shodu na udržení sankcí do konce letošního roku. „Je významné vyslat Rusům signál, že jsme jednotní a odhodlaní a že musejí splnit své závazky před tím, než budou sankce uvolněny,“ vysvětlil. 

Zaorálek nepochybuje o tom, že Unie nakonec jednotné stanovisko nalezne. „Unie na základě toho, co se v terénu odehrává, jasně vytyčí způsob, kterým bude posuzovat situaci, a podle toho posuzovat, co se sankcemi,“ předpokládá.

Federica Mogheriniová dnes připomněla ve svém prohlášení rok od referenda o připojení ukrajinského poloostrova Krym k Rusku. „EU neuznává a odsuzuje toto porušení mezinárodního práva,“ napsala. Unie je podle ní odhodlána se dál řídit politikou neuznání tohoto vývoje a je znepokojena soustředěním ruských vojenských sil na poloostrově a tamním porušováním lidských práv, včetně perzekucí zástupců národnostních menšin."

Nahrávám video

Pro dohody z Minsku neexistuje alternativa

Porošenko obvinil proruské separatisty, že dohody z Minsku neplní. Rusko podle něj navíc nevyužívá svůj vliv na separatisty k tomu, aby naplnění dohod prosadilo. Stahování těžkých zbraní z fronty podle něj nelze nezávisle ověřit, Ukrajina také stále nezískala zpět kontrolu nad svou hranicí s Ruskem.

Kyjev naopak podle Porošenka dohody z Minsku plní a nahlásil Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jaké těžké zbraně z jakých míst fronty na východě Ukrajiny stahuje. Ukrajinský prezident také uvedl, že jeho země je připravena nabídnout povstaleckým oblastem na východě země zvláštní status v rámci země.

Porošenko i Merkelová se shodli, že dohody z Minsku jsou v současnosti jedinou možností, jak dosáhnout příměří na Ukrajině. Na jeho podobě se v únoru dohodli v běloruské metropoli Merkelová, Porošenko a prezidenti Francie a Ruska Francois Hollande a Vladimir Putin. 

Boje na východě Ukrajiny si dnes poprvé po pěti dnech vyžádaly nové oběti. Podle Kyjeva v Donbasu zahynul ukrajinský voják, povstalci hlásí dva mrtvé. Ztráty na životech naposledy bojující strany oznámily minulou středu. Od poloviny února, kdy byla v Minsku podepsána dohoda o příměří, se intenzita bojů na východě Ukrajiny výrazně snížila. Přestřelky ale neustaly.
 
Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko v dnešní informaci neupřesnil, kde a za jakých okolností ukrajinský voják zahynul. Informace povstaleckého „ministerstva obrany“ hovoří o tom, že boje se v posledních 24 hodinách soustředily do oblasti mariupolského přístavu. Armádní tank tam prý ostřeloval nákladní auto povstalců a dva členy jeho posádky zabil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky 11. září předznamenaly odcházení USA z výsluní

Zdaleka nejtragičtější teroristický útok v historii spáchala před 25 lety islamistická organizace al-Káida ve Spojených státech. Sebevražední útočníci 11. září 2001 unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové budovy v New Yorku a u Washingtonu. Následná série konfliktů známá jako válka proti terorismu přivedla USA z výsluní globální politiky do složitých situací, ve kterých se pod palbu kritiků dostaly jejich vojenské dovednosti, strategické schopnosti i morální hodnoty.
před 1 hhodinou

Kyjev čelil ruskému dronovému útoku, Ukrajina udeřila v Bělgorodské oblasti

Kyjev a další ukrajinská města čelila v noci na pátek dalšímu náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem. V ukrajinské metropoli byl vyhlášen druhý stupeň leteckého poplachu a úřady vyzvaly obyvatele, aby se uchýlili do krytů. Údery v noci směřovaly také na ruské území. Úřady v Bělgorodské oblasti tvrdí, že si ukrajinské útoky vyžádaly dva mrtvé a šest raněných. V Saratově pak dronový útok způsobil požár v logistickém centru ruského internetového prodejce Ozon, prohlásila firma. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

Rusové na východě Ukrajiny zasáhli nákupní středisko, zemřelo pět lidí

Rusko ve čtvrtek odpoledne při dronovém útoku zasáhlo nákupní centrum ve východoukrajinském Pavlohradu. Podle poslední bilance zahynulo pět lidí a dalších 67 utrpělo zranění, napsal na telegramu šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža, který původně po útoku informoval o třech zabitých a 34 zraněných. Mezi zraněnými jsou i děti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve Švýcarsku havaroval autobus, podle policie zemřelo několik lidí

Při čtvrteční nehodě autobusu na východě Švýcarska zemřelo několik lidí. Bez bližších podrobností to na síti X oznámila policie kantonu Graubünden, kde se nehoda stala. Podle portálu Blick cestu autobusu organizovala nizozemská společnost. To následně potvrdila i policie, podle které tvoří Nizozemci většinu cestujících, možná všechny. Nizozemská asociace cestovních kanceláří ANVR hovoří výhradně o Nizozemcích. Zveřejněné fotografie ukazují autokar mimo silnici převrácený na bok.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael tvrdí, že zničil podzemní infrastrukturu Hizballáhu v horském hřebeni

Izrael dokončil demolici podzemní infrastruktury teroristického hnutí Hizballáh ve strategickém horském hřebeni Alí Táhir na jihu Libanonu. Ve společném prohlášení to podle agentury AFP uvedli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Jisra'el Kac. Podle zpravodajů agentury zazněly v oblasti mohutné výbuchy a následné tlakové vlny byly zaznamenány až ve zhruba 40 kilometrů vzdáleném pobřežním městě Sajdá. Výbuch podle americké geologické služby (USGS) způsobil otřes o síle 4,1 stupně.
před 8 hhodinami

Nejvyšší soud USA opět zablokoval pokus o zavedení nové volební mapy v Missouri

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek opět zamítl pokus o zavedení nové volební mapy ve státě Missouri, která by ve volbách do Kongresu mohla zvýhodnit republikány a o niž se zasazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí zřejmě otvírá cestu pro použití původní volební mapy státu v listopadových volbách, píše agentura AP.
před 9 hhodinami

V Rudém moři přituhuje. Hútíové obsadili strategický přístav

Íránem podporovaní hútíové porazili jemenské vládní síly a obsadili strategický přístav Muchá v Rudém moři. Píší to agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Dobytí přístavu poskytne islamistům silnější pozici k útokům na lodě v oblasti klíčové obchodní trasy procházející průlivem Báb al-Mandab.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPolsko dál posiluje obranu. Do nové techniky investuje i kvůli hrozbě z Ruska

Varšava pokračuje v rozsáhlém posilování své obrany a modernizaci armády. Novou vojenskou techniku představilo také na mezinárodním veletrhu obranného průmyslu v Kielcích, kde firmy uzavřely další kontrakty včetně těch s českými podniky. Varšava vydává na obranu téměř pět procent HDP a investice zdůvodňuje především rostoucí hrozbou ze strany Ruska.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.