Unijní lídři chtějí více podpořit libyjskou pohraniční stráž, jež je podle nich klíčová pro zastavení pašeráckých gangů, které vozí běžence z Afriky do Evropy. Na summitu se mluvilo i o významu dohod s africkými státy a s Tureckem a intenzivnějším přerozdělování běženců – hlavně dětí bez doprovodu. Podle českého premiéra se ale Unie nedohodla na reformě azylového systému. Ohledně povinných kvót panují rozpory.
Unie chce vracet migranty ze severu Afriky ještě před cestou do Evropy
Summit ocenil posun v jednání s africkými zeměmi, z nichž do Evropy míří největší počty lidí. Podle osmadvacítky lídrů se díky dohodám o spolupráci daří postupně omezovat silný migrační tlak z Afriky a očekávají v budoucnu další formy spolupráce i dohody s dalšími africkými státy.
Unie chce zároveň přispět k návratům migrantů přímo ze severní Afriky zpět do jejich zemí ještě předtím, než se vydají do Evropy. Summit také vyzval všechny členské země EU k většímu úsilí o zastavení migračních toků a zvýšení počtů navrácených osob.
Afričtí migranti
Evropští lídři rovněž vyjádřili podporu dohodě s Tureckem, která platí od dubna. Zdůraznili, že je nutné ji v plném rozsahu plnit ve všech bodech. Jednotlivé členské země by také měly dostát svým slibům a zintenzivnit přerozdělování běženců z Řecka a Itálie.
Česká republika přitom trvá na odmítavém postoji ohledně přerozdělování uprchlíků podle kvót. „Uvidíme, jaká bude debata, kdo bude co navrhovat. Ale jsem připraven zopakovat postoj České republiky. Chceme, aby byl důraz položen na pomoc v zemích původu migrantů, tranzitu a na ochranu vnější schengenské hranice,“ prohlásil po příjezdu předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Summit EU řešil migraci a prodloužil protiruské sankce (zdroj: ČT24)
Přesto, že země ze středu a východu Unie odmítají už loni dohodnutý a dosud nepříliš funkční jednorázový mechanismus přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, navrhla Evropská komise trvalý přerozdělovací mechanismus jako součást budoucí reformy evropského azylového systému. Měl by pomoci v případě krize, která by některý členský stát zahltila vysokým počtem příchozích.
Premiér Sobotka o výsledcích summitu EU (zdroj: ČT24)
Bratislava měla přijít s kompromisním návrhem
Slovenské předsednictví se několik měsíců snažilo najít kompromis mezi tak odlišnými postoji členských států, jako je maďarské jednoznačné odmítání podobného plánu a italské či švédské trvání na existenci mechanismu.
Výsledkem je koncept „efektivní solidarity“, kdy Slováci navrhli, že přerozdělování by sice bylo povinné, státy by si ale mohly vybrat například skupiny lidí, kterým by pomáhaly – třeba děti bez doprovodu.
Shodu se však slovenskému předsednictví stejně nepodařilo nalézt a návrh závěrů nynějšího summitu tak ukládá následujícímu maltskému předsednictví, aby v práci pokračovalo a snažilo se dál o zprostředkování kompromisu a shody států osmadvacítky ohledně reformy azylového systému EU.
GALERIE
Summit 15/12
Tématem setkání vrcholných představitelů zemí EU bylo také dění v Sýrii. Unie zdůraznila potřebu humanitární pomoci ve válkou ničené zemi. Francouzský prezident Francois Hollande při příjezdu do Bruselu uvedl, že je nyní klíčová evakuace civilistů z Aleppa a humanitární pomoc těm, kteří chtějí ve městě zůstat.
EU také zdůrazní, že peníze z Evropy na obnovu země půjdou jen v případě věrohodných politických změn v zemi, kde má nyní v občanské válce jednoznačně navrch režim prezidenta Bašára Asada podporovaný Ruskem.
Azylová politika, spolupráce s NATO i plán brexitu
Předseda unijních schůzek Donald Tusk poslední letošní summit naplánoval jako jednodenní, začínalo se tedy už pracovním obědem.
U něj se probírala témata související s mezinárodní politikou, právě od Sýrie přes Ukrajinu, fungování jarní dohody o migraci mezi EU a Tureckem a užší spolupráci s africkými státy. Prezidenti a premiéři se mimo dohodli na zárukách, které Nizozemsku umožní jako poslední zemi EU ratifikovat asociační dohodu s Ukrajinou.
Odpoledne se summit, částečně za účasti generálního tajemníka NATO, zabýval posilováním evropské bezpečnosti, spoluprací se Severoatlantickou aliancí a také hospodářskou problematikou. Večer pak přišel na řadu brexit.
Potvrzen má být postup EU27 poté, co Londýn příští rok na jaře formálně spustí dvouleté vyjednávání o odchodu. Proti předpřipravenému plánu už protestuje europarlament, který by měl v jednáních hrát menší roli, než si jeho představitelé přejí.