Ženeva – Účastníci dnešní ženevské schůzky o Ukrajině se shodli na nezbytnosti mírového řešení krize. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po schůzce oznámil, že se všechny strany dohodly na nutnosti odzbrojení všech nelegálně ozbrojených stran konfliktu. Zároveň musí být vráceny všechny obsazené vládní budovy. Lavrov také vyzval k širokému celonárodnímu dialogu v zemi, decentralizaci Ukrajiny a posílení pravomocí regionů. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho jsou zatím výsledky jednání jen na papíře. Pokud Rusko závazky nedodrží, přijdou další sankce.
Ukrajina: Po krvavé noci přišla ženevská naděje
- Ruský prezident Vladimir Putin v televizní debatě s občany prohlásil, že pevně doufá, že nebude muset využít práva poslat na Ukrajinu ruskou armádu
- Putin odmítl, že by na východě Ukrajiny byli ruští vojáci nebo instruktoři
- Konflikt ve středu večer v Mariupolu si vyžádal životy tří proruských separatistů; šlo o zatím největší přestřelku na východě Ukrajiny
- Účastníci čtyřstranné ženevské schůzky o Ukrajině se shodli na nezbytnosti mírového řešení ukrajinské krize a na odzbrojení separatistů; USA očekávají splnění ruských závazků, v opačném případě bude Moskva čelit dalším sankcím
- Kyjev oznámil restrikce týkající se vstupu Rusů na ukrajinské území
- Proruští separatisté odpoledne krátce pronikli do budovy mezinárodního letiště ve východoukrajinském Doněcku
- Ukrajinská prokuratura zahájila přes 200 trestních stíhání kvůli separatismu a více než desítce bank podezřelých z jeho podpory byla zastavena finanční činnost
Čtyřstranných jednání se účastnili šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová a ministři Sergej Lavrov, John Kerry a Andrij Deščycja. Shodli se na nezbytnosti mírového řešení krize. Klíčovou roli musí ale sehrát sami Ukrajinci. Hlavní role ve zprostředkovatelském úsilí na Ukrajině by se měla ujmout Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Lavrov předpokládá rozšíření její už probíhající mise. USA i EU chtějí podle Lavrova s Ruskem o Ukrajině dále jednat.
Účastníci schůzky podle šéfa ruské diplomacie vyzvali všechny nelegálně ozbrojené skupiny na Ukrajině, aby složily zbraně. Obsazené budovy mají vrátit jejich vlastníkům a mají ukončit okupace nejrůznějších prostranství. Diplomaté rovněž vyzvali k vyhlášení amnestie pro všechny účastníky protestních akcí s výjimkou těch, kteří mají na svědomí závažné trestné činy.
Lavrov zdůraznil, že výzva k odevzdání zbraní a ukončení okupačních akcí se týká obou stran konfliktu, tedy proruských separatistů i pravicových radikálů podporujících vládu v Kyjevě. „Vysíláme signál všem stranám na Ukrajině, že na nich je odpovědnost za východiska z krize,“ konstatoval ruský ministr. Zbraněmi mohou disponovat jen vojáci a policisté, dodal Lavrov.
Vůdce aktivistů okupujících vládní budovu v Doněcku ovšem požadavek na její vyklizení odmítl s tím, že nejdřív mají odejít z kyjevského Majdanu stoupenci prozatímní ukrajinské vlády.
Ukrajinský ministr zahraničí Deščycja v Ženevě představil plány kabinetu na ústavní reformy, které mají poskytnout regionům větší pravomoci na úkor centrální vlády. Ujistil, že reformní proces bude transparentní a že Kyjev stojí o široký národní dialog.
Podle šéfa tuzemské diplomacie Lubomíra Zaorálka má současná vyhrocená situace na východě země také zásadní vliv na nadcházející volbu ukrajinské hlavy státu. „Pokud by Rusové pokračovali v podobném kurzu jako dnes, nevěřím, že by se mohly prezidentské volby konat,“ poznamenal Zaorálek s tím, že právě řádné květnové volby mohou být cestou ven z krize. „Nynější nátlak Moskvy může být záměrný, protože se v těchto volbách nerýsuje žádný jí nakloněný kandidát,“ dodal v Událostech, komentářích.
V otázce Krymu se ministři neshodli
Mezi tématy ženevské schůzky byl i jihoukrajinský Krym, který Moskva v březnu začlenila do Ruské federace. Kerry řekl, že názory Západu a Ruska jsou v této věci nadále zcela odlišné a že Lavrovovi opět sdělil, že Washington považuje anexi autonomního poloostrova za nelegální, jelikož odporuje ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v televizní debatě s občany vyjádřil přesvědčení, že nebude muset využít práva poslat na Ukrajinu ruskou armádu. Toto právo mu už dříve poskytla horní komora ruského parlamentu. Putin vyzval Kyjev ke „skutečnému dialogu“ s etnickými Rusy a znovu odmítl obvinění, že akce separatistů na východě Ukrajiny řídí ruská armáda (více zde).
Obama Moskvu varuje: Přijdou další sankce
Obama v rozhovoru pro televizi CBS zdůraznil, že Rusko naprosto jasně porušilo ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost březnovou anexí Krymu. Rusové také pokračují v podpoře proruských milicí na jihu a východě Ukrajiny. „Pokaždé když Rusko podnikne kroky směřující k destabilizaci Ukrajiny a porušení její svrchovanosti, bude to mít následky,“ řekl americký prezident. „Putinova rozhodnutí jsou špatná nejen pro Ukrajinu. Dlouhodobě uškodí i Rusku,“ dodal.
Americký prezident Barack Obama:
„Spolupracujeme s našimi evropskými spojenci. Doufám, že se v těchto dnech blížíme k vyřešení situace. Podle posledních zkušeností na to ale nemůžeme spoléhat a musíme být připraveni na další vměšování se Ruska do situace na Ukrajině.“
Agentura AP dala výroky amerického prezidenta do souvislosti s přípravami nového balíku protiruských sankcí, které by měly postihnout ruské boháče blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Navzdory rostoucímu napětí v regionu, včetně průletů ruského vojenského letounu okolo amerického torpédoborce hlídkujícího v Černém moři, Obama zůstává přesvědčen, že Rusko se nechystá vyvolat vojenský konflikt s USA. „Nemají zájem o vojenský střet s námi a my nepotřebujeme válku,“ dodal podle CBS News.
Hlavní body řešení ukrajinské krize, na nichž se shodli účastníci ženevské schůzky:
- žádné další násilí: všechny strany konfliktu se musí zdržet veškerých násilností, nelegálně vyzbrojené skupiny musí odevzdat své zbraně, radikálové musí vyklidit okupované budovy, úřady i veřejná prostranství;
- klíčová role Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě: USA, Rusko i EU se shodly na tom, že OBSE ve zprostředkování smíru na Ukrajině podporují a že její misi poskytnou pozorovatele;
- změna ústavy: proces musí být transparentní a musí do něj být zapojena široká veřejnost; Rusko požaduje federalizaci Ukrajiny, což Kyjev odmítá, regionům chce ale udělit větší pravomoci;
- amnestie: protestující, kteří složí zbraně a opustí okupované budovy, nebudou stíháni, pokud se nedopustili vážných zločinů;
- ekonomická stabilita Ukrajiny je důležitá: účastníci konference se shodli na významu ekonomické a finanční rovnováhy Ukrajiny, o možnostech podpory chtějí jednat
Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová se během telefonátu shodli, že Rusko by mělo využít svého vlivu na ozbrojené skupiny na východní Ukrajině a přispět tak k uklidnění situace v této oblasti. „Oba sdílejí obavy ohledně současného vývoje na východě Ukrajiny, proto vyzývají Rusko, aby pomohlo zmírnit napětí,“ uvedla mluvčí německé kancléřky. Oba politici spolu hovořili ještě před skončením ženevské schůzky.
