Kyjev/Charkov – Ukrajinské pořádkové síly na východě země opět ovládly sídlo oblastní správy v Charkově, kde zatkly okolo 70 proruských separatistů. Úřad vyčistila od separatistů speciální jednotka Jaguar z centrální Ukrajiny, a to bez obětí na životech. Podle Radia Svoboda mezi zatčenými nejsou žádní Rusové. V Doněcku a Luhansku se stále vyjednává. Moskva vyzvala Kyjev, aby okamžitě ukončil vojenské operace na východě země – mohly by podle ní rozpoutat občanskou válku.
Ukrajinské síly vyčistily charkovský úřad od proruských separatistů
Strážcům zákona už pogratuloval úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Pohrozil separatistům, obsazujícím se zbraní v ruce úřední budovy, zacházením „jako s teroristy a zločinci“. Přislíbil však, že „pořádkové síly nikdy nepozdvihnou zbraň proti pokojným demonstrantům. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov akci proti charkovským aktivistům označil jako “protiteroristickou operaci".
Podle agentury Unian vyčistila úřad od separatistů speciální jednotka Jaguar z centrální Ukrajiny, a to bez obětí na životech. Většina proruských aktivistů, kteří se charkovské budovy zmocnili během nedělní demonstrace, odešla ještě během noci, a to po jednáních s ministrem vnitra Arsenem Avakovem. Pořádkové síly zasáhly a budovu ovládly poté, co proruští aktivisté vhodili zápalné lahve do dvou kanceláří. Oheň se hasičům podařilo rychle uhasit.
Martin Koller, vojenský analytik
„Když se podíváme na tu situaci, tam nedojde k žádnému Majdanu, tam se maximálně poperou s klacky. Tyto oblasti jsou stále pod ukrajinskou vládou, může tam zasáhnout ukrajinská armáda a hlavně Rusů je tam menšina, což je zásadní rozdíl. Proto si také nemyslím, že by tam Rusko zasáhlo, protože by tento zásah nemohlo zdůvodnit referendem jako na Krymu.“
Ukrajinský parlament podle agentury Unian zpřísnil tresty za protistátní zločiny. Za pokus o narušení územní celistvosti má hrozit od tří po 15 let vězení či doživotí, za vlastizradu od 12 po 15 let. Ještě dnes mají poslanci projednávat návrh na vyhlášení výjimečného stavu v Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky ovšem výjimečný stav ani ozbrojený zásah proti separatistům v nejbližších dnech nehrozí.
GALERIE
videogallery_433842
V parlamentu se během dnešního jednání ukrajinští poslanci poprali. Bitku vyprovokoval proslov šéfa ukrajinských komunistů Petra Symonenka. Když obviňoval nacionalisty, že postupují v souladu s plány Moskvy na rozbití Ukrajiny, přiběhli k řečnickému pultu dva poslanci krajně pravicové strany Svoboda a odstrčili Symonenka od mikrofonu. Na obranu svého vůdce přispěchali komunisté a pak se už do pranice začali zapojovat další a další poslanci.
Dělící čára na východě nejde mezi Ukrajinci a Rusy
I přes dramatické události posledních dní ovšem východní ukrajinské regiony žijí relativně běžným životem. „V Doněcku místní administrativu ovládá maximálně stovka lidí, samotný Doněck má přitom jeden milion obyvatel a celá doněcká oblast má 4,5 milionu obyvatel,“ zdůraznil Pazderka.
Dělící linie mezi zastánci a odpůrci připojení dalších ukrajinských oblastí k Ruské federarci proto nevede na základě etnických či lingvistických rozdílů, ale spíše podle politického smýšlení. „Etnických Rusů je v Doněckém regionu kolem 40 procent, rusky mluvících lidí je zde podle posledního sčítání zhruba 70 procent,“ konstatoval Pazderka.
GALERIE
videogallery_433714
Kvůli vření na východě země přesto Kyjev posílil ostrahu hranic a rovněž vyslal policejní posily z dalších regionů do Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Včera proruští separatisté v regionálních centrech Doněcku a v Charkově vyhlásili vlastní takzvané lidové republiky, nezávislé na zbytku země. Požádali také o ruskou vojenskou pomoc.
- Obracíme se na vás, Vladimíre Vladimiroviči, jako k poslední naději pro nás a naše děti. Jen v Rusku vidíme jediného obránce naší kultury. Jen ruské mírové síly mohou dát jasný signál kyjevské chuntě, která se dostala k moci krví a násilím," prohlásil jeden z proruských demonstrantů.
Vše je dílem Moskvy, tvrdí Kyjev
Doněck také navštívila prezidentská kandidátka Julia Tymošenková. Podle ní v Doněcku nikdo nechce válku a nestabilitu, akce radikálů ale prý podněcuje Moskva. „Jsou tam dva druhy protestujících: příslušníci ruských tajných služeb a ti, které si najali a chovají se velmi agresivně,“ prohlásila bývalá premiérka. Rovněž podle amerického ministra zahraničí jsou za nepokoji ruští agenti. Nasazení placených provokatérů je podle Johna Kerryho nezákonným pokusem o destabilizaci Ukrajiny.
Rovněž oficiální představitelé Ukrajiny včetně premiéra Arsenije Jaceňuka jsou přesvědčeni, že vření na ruskojazyčném východu země zorganizovalo Rusko. Podle znalců místních poměrů ovšem není příliš reálné, že by se ruské ozbrojené síly do situace vložily. „Pokud by tak měly v plánu, udělaly by to prý už v počátku nepokojů,“ poznamenal Padzerka.
Julija Tymošenková ve východoukrajinském Doněcku
Politolog Emil Sulejmanov je přesvědčen, že Moskva v tomto případě vůči Kyjevu použije odlišný scénář než v případě Krymu, jenž s využitím vojenských sil anektovala. „Na východě Ukrajiny není tolik lidí, kolik by si přálo připojení k Rusku. Anexe těchto regionů by proto byla větší problém,“ tvrdí odborník z FSV UK s tím, že Rusko nyní vsadilo na politiku dlouhodobé nestability na východu Ukrajiny.
„Scénář a plány Moskvy se neustále rozvíjí. Před anexí Krymu jsme také nevěděli, že chce Rusko poloostrov připojit, protože Putin tvrdil, že to není v jeho plánech,“ podotkla redaktorka Rádia Svobodná Evropa - Rádio Svoboda Natalia Churikova. „Když Rusko uvidí, že je Ukrajina slabá, tak je jakýkoliv scénář možný,“ dodala novinářka.