V Donbasu žijí normální ukrajinští občané, s nimiž je třeba se domluvit – ne je zabíjet. V rozhovoru pro ČT24 to řekla ukrajinská opoziční politička a šéfka hnutí Antivojna Viktoria Šilova. „Vládli u nás zloději jako Janukovyč, a nyní vrahové jako Porošenko. Copak je možné poslat armádu proti svým spoluobčanům? Copak by česká armáda bombardovala Moravu?“ konstatovala aktivistka.
Nebýt Majdanu, žili bychom klidným životem, říká Šilova
„Hnutí Antivojna podporuje minské dohody, ale nechtěla bych naše spoluobčany označovat za separatisty, jsou to naši spoluobčané. Kdyby nebylo proamerického převratu na Majdanu, žili bychom klidně, jako jsme žili předtím,“ konstatovala Šilova s tím, že je nutný dialog.
„Ukrajina se musí domluvit uvnitř – evropsky a demokraticky, ne lidi bombardovat. Nelze používat armádu proti vlastnímu lidu,“ zdůraznila aktivistka. Ukrajinský prezident Petro Porošenko měl podle ní zastavit válku. „Lidé kvůli tomu pro něj hlasovali, ale co je teď – válka pokračuje, všem jsme dlužni a s takovým nákladem chceme do Evropy?“ podotkla politička.
Pokud bude pokračovat válka a nebudou plněny minské dohody, v Evropě bude až pět milionů utečenců z Ukrajiny, varovala Šilova. Ukazovat realitu, v níž Ukrajinci žijí, by měli podle ní novináři.
Kyjevská vláda zatím opakuje, že k jednacímu stolu se zástupci povstalců neusedne. Naopak to ale prý neplatí. „Pokud vím, bylo přijato rozhodnutí, že jsou volby (na území ovládaném rebely) odloženy na únor. Toto rozhodnutí přijali lidé v Donbasu. Nejvyšší rada ale odjela na měsíc na dovolenou, místo aby plnila minské dohody,“ poznamenala Šilova, která kritizovala také schválený zákon o žoldnéřské armádě, kde mají sloužit lidé bez občanství.
V Donbasu už se týden nestřílelo
Na východní Ukrajině pokračuje stahování zbraní z frontové linie. Obě strany konfliktu odsunují jak těžkou, tak lehčí výzbroj. Stahují se i samotní vojáci a separatisté. Proces, který dohodli státníci takzvané normandské skupiny minulý týden v Paříži, má trvat celkem jednačtyřicet dnů.
Už týden nepadl na frontě jediný výstřel. Podle Porošenka se ale současná situace rozhodně nedá považovat za mír ani za konec války. „Válka skončí tehdy, až bude osvobozen poslední kousek ukrajinské země od nepřítele, okupanta,“ konstatoval Porošenko.
Aktivistka volá po nových volbách a spolupráci s Ruskem i EU
Podle Šilove je ale nutné začít od začátku. „Děti chodí do škol, lidé vylezli ze sklepů, ale moc, která přišla po Euromajdanu, si musí uvědomit, že odráží zájmy jen části ukrajinského 40milionového národa. Proto by byl správný nový politický proces – volby prezidenta i parlamentu, kam by se dostaly nejen strany války, ale i míru,“ řekla aktivistka.
Celý proces by měl podle ní probíhat v těsném kontaktu s Unií, ale i s Ruskem a Běloruskem. „Jsou to naši sousedé, naši bratři. Je to naše krev. Nemůžeme se rozkmotřit a vzdát se tisíců našich životů,“ dodala Šilova.
Ukrajinský konflikt odstartovalo před dvěma lety rozhodnutí tehdejší vlády nepodepsat asociační dohodu s Unií. V únoru 2014 byl sesazen proruský prezident Viktor Janukovyč – následovala ruská anexe Krymu a boje na východě Ukrajiny, které si už vyžádaly asi 8 tisíc mrtvých – většinou civilistů.
