Ukrajina rozšíří armádu k „odražení ozbrojené agrese“

Kyjev - Ukrajinský parlament chválil zákon, který umožňuje rozšířit početní stav armády zhruba o třetinu. Právní akt vstoupí v platnost poté, co ho podepíše prezident Petro Porošenko, což je formalita, neboť návrh Nejvyšší radě sám předložil. Vlivní představitelé americké Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Johnem Boehnerem mezitím vyzvali dopisem prezidenta Baracka Obamu, aby co nejrychleji schválil dodávku vojenské pomoci včetně zbraní na Ukrajinu.

Ukrajinská armáda aktuálně čítá zhruba 130 000 vojáků. Premiér Arsenij Jaceňuk v lednu sdělil, že připravený návrh počítá se zvýšením početního stavu ukrajinských ozbrojených sil o 68 000 lidí. Nový právní předpis uvádí, že početní stav se stanovuje v rozsahu, „který nepřekračuje 250 000 lidí, z toho 204 000 vojáků“.

Zákon ovšem rovněž stanoví, že se velikost armády může v určitém období na základě prezidentem vyhlášené mobilizace zvýšit o osoby povolané k výkonu vojenské služby.

S rozšířením armády souhlasilo 270 zákonodárců, přičemž nutná byla podpora alespoň 226 členů parlamentu. Ve zdůvodnění zákona se uvádí, že rozšíření ozbrojených sil je nezbytné „k včasnému vytvoření a nasazení určitých seskupení vojsk k odražení ozbrojené agrese a likvidaci ozbrojeného konfliktu“.

Z východu Ukrajiny jsou hlášeny další přestřelky. Jeden voják zemřel. „Separatisté i ládní jednotky se obviňují ze vzájemného ostřelování. Mluvčí protipovstalecké operace oznámil, že za uplynulých 24 hodin byly pozice armády napadeny separatisty více než 40krát. Ze strany vzbouřenců nejsou za poslední období žádné informace. Tvrdí ale, že i jejcih pozice jsou ostřelovány. Používány jsou minomety i děla. Nejintenzivnější boje jsou v Pieskách a Avdějevce,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Rusko: Na Ukrajině jsou američtí vojáci

Ukrajinské ozbrojené síly čelí na východě země proruským separatistům, kteří kontrolují část Doněcké a Luhanské oblasti. Západ a Kyjev tvrdí, že Moskva povstalce podporuje, a to zbraněmi i příslušníky pravidelné ruské armády, a že tudíž jde o ruskou vojenskou agresi. Ruské vedení taková obvinění opakovaně odmítá. 

Ukrajinští vojáci
Zdroj: Evgeniy Maloletka/ČTK/AP

Západ proto uvažuje o vyzbrojení ukrajinské armády, což Moskvu znepokojuje. Podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí Alexandra Lukaševiče by dodávky ohrozily příměří. „Dodávky výzbroje nejen hrozí zhroucením příměří a novou eskalací na jihovýchodě, ale také ohrožují bezpečnost Ruské federace, o čemž jsme už opakovaně hovořili,“ řekl mluvčí. 

Lukaševič rovněž uvedl, že se do Javorivského výcvikového prostoru ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny přesouvá z Itálie 300 příslušníků 173. výsadkové brigády ozbrojených sil USA. Tato jednotka má prý cvičit ukrajinské vojáky v „používání zámořské vojenské techniky“. „Takže američtí vojáci jsou už na Ukrajině. Je zřejmé, že vůbec nemají v úmyslu přinést do této země mír,“ prohlásil ruský mluvčí.

Garri Kasparov
Zdroj: ČTK/AP/Rune Stoltz Bertinussen

Kasparov: Putin je rakovina, vyjednávat s ním nelze!

Situaci na východě Ukrajiny, ruské roli v ukrajinské krizi a případnému poskytnutí zbraní Kyjevu se v posledních dnech intenzivně věnuje americký Kongres. Středečního slyšení v jednom ze senátních výborů se mimo jiné zúčastnil i čelný představitel ruské opozice Garri Kasparov, který důrazně vyzval k rozšíření izolace ruského prezidenta Vladimira Putina a k vyzbrojení Ukrajiny.

„Nemůžete vyjednávat s rakovinou. A jako rakovina musejí být Putin a jeho elita odříznuti,“ prohlásil bývalý šachový mistr světa, zjevně rozzlobený nedávnou vraždou svého přítele a dalšího předáka ruské opozice Borise Němcova v Moskvě. V souvislosti s tímto zločinem také zdůraznil, že „Putin a jeho elita si po 15 letech u moci myslí, že mohou dělat všechno, že není žádná červená čára“.

„Vyzýváme vás k rychlému schválení dalších kroků k podpoře Ukrajiny a její snaze o obranu svého suverénního území, a to včetně dodávek zbraní a obranných systémů ukrajinské armádě,“ citoval Reuters dopis pro Obamu, pod který se podepsalo osm amerických republikánů a tři demokraté.

Kyjev o zbraně opakovaně žádá. Zájem má především o pokročilé obranné systémy,
jako jsou radary pro sledování dělostřelecké palby či protiraketové a protitankové zbraně. Ukrajina tvrdí, že díky takové výzbroji bude schopná účinně čelit agresi proruských separatistů a že zbraně zároveň poslouží jako odstrašující prostředek.
  
Právní cesta pro dodávky zbraní z USA již existuje. Loni v prosinci Kongres schválil právní předpis, který umožňuje zbrojní dodávky na Ukrajinu. Obama sice tento zákon podepsal, nadále ale může rozhodnout, zda zbraně skutečně Ukrajině poskytne. Americká podpora Ukrajině je tak prozatím omezena na diplomatickou pomoc a dodávky podpůrného vojenského materiálu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 52 mminutami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk bude až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
před 3 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 4 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 6 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 7 hhodinami

Američtí a kubánští generálové se setkali na základně Guantánamo

Vysocí američtí a kubánští vojenští představitelé se v pátek setkali na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě. Šéf amerického vojenského velitelství pro Střední a Jižní Ameriku a Karibik (SOUTHCOM) generál Francis Donovan krátce jednal s kubánskou delegací o bezpečnostních otázkách. Uvedla to americká armáda na síti X. Kubánské ozbrojené síly následně na facebooku potvrdily, že se jednání skutečně uskutečnilo.
před 11 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...