Ukrajina chce v Haagu pohnat Rusko před světovou spravedlnost

Kvůli střelbě v ulicích Majdanu, anexi Krymu a bojům v Donbasu chtějí ukrajinské úřady pohnat Rusko hned před několik světových tribunálů. Kyjevská ambasáda v Haagu chystá žaloby k Mezinárodnímu trestnímu soudu i Mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN. Rozsudky ovšem leží v nedohlednu.

3 minuty
UDÁLOSTI: Ukrajinsko-ruská právní bitva
Zdroj: ČT24

„Rusko porušilo všechny možné i nemožné normy mezinárodního práva,“ konstatuje ukrajinský velvyslanec v Haagu Olexander Horin. Jeho země ve snaze pohnat Rusko před světové soudy argumentuje zejména budapešťským memorandem z roku 1994, ve kterém se světové mocnosti včetně Ruské federace zavázaly respektovat územní integritu nově vzniklé Ukrajiny výměnou za to, že se coby jeden z nástupnických států Sovětského svazu vzdá jaderných zbraní.

Před Mezinárodní soudní dvůr OSN, který sídlí v haagském Paláci míru, mohou Ukrajinci předstoupit teprve ve chvíli, kdy to schválí Moskva. V Radě bezpečnosti, která rozsudky soudu naplňuje, má navíc Ruská federace právo veta. I přes ruský odpor ale chtějí Ukrajinci dokázat, že Moskva v jejich zemi financovala mezinárodní terorismus. „Samozřejmě, nebude to rozsudek, ale jen poradní názor soudního dvora,“ připouští haagský velvyslanec Kyjeva Horin.

U Mezinárodního trestního soudu v Haagu žádá Kyjev o prošetření masakru na Majdanu a v Donbasu. V centru pozornosti stojí zejména tzv. krvavý čtvrtek, kdy po střelbě sniperů zemřelo v ulicích ukrajinské metropole osm desítek lidí, a boje s východoukrajinskými separatisty. Ukrajinská tajná služba SBU již dříve oznámila, že shromáždila tři svazky důkazů o zločinech proti lidskosti, kterých se měli rebelové na Východě dopustit. Důkazy se mají zakládat na výpovědích osvobozených ukrajinských zajatců a podle SBU mimo jiné svědčí o lékařských pokusech na vězních a o brutálních popravách.

Kromě toho by kyjevská vláda před tribunálem ICC ráda viděla i ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho nejbližší spolupracovníky, kteří nesou odpovědnost za anexi Krymu. K jejímu plánování se Putin veřejně přiznal v televizním dokumentu. Experti jsou ovšem v otázce souzení a trestání ruského prezidenta skeptičtí, a to i v případě, že by se Ukrajině hypoteticky podařilo Putinovu vinu prokázat. „Mezinárodní trestní soud nemá žádnou mezinárodní policii. Pokud má problém zadržet africké vůdce, pochybuji, že by se mu to podařilo v případě velmocí, jako je Rusko,“ konstatuje expert Haagského institut globální spravedlnosti Aaron Matta.

Může proto trvat roky, než nějaký verdikt u mezinárodních soudů (a zda vůbec) padne. Spravedlnosti se přitom Kyjev dovolává také u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, a to kvůli mrtvým na okupovaném Krymu a na východě Ukrajiny. Podle expertů z Rady Evropy ovšem není ukrajinské vyšetřování násilností na kyjevském Majdanu nezávislé a nedostatky v ukrajinském vyšetřování masakru odporují mezinárodním standardům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 16 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...