Ukrajina chce v Haagu pohnat Rusko před světovou spravedlnost

Kvůli střelbě v ulicích Majdanu, anexi Krymu a bojům v Donbasu chtějí ukrajinské úřady pohnat Rusko hned před několik světových tribunálů. Kyjevská ambasáda v Haagu chystá žaloby k Mezinárodnímu trestnímu soudu i Mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN. Rozsudky ovšem leží v nedohlednu.

3 minuty
UDÁLOSTI: Ukrajinsko-ruská právní bitva
Zdroj: ČT24

„Rusko porušilo všechny možné i nemožné normy mezinárodního práva,“ konstatuje ukrajinský velvyslanec v Haagu Olexander Horin. Jeho země ve snaze pohnat Rusko před světové soudy argumentuje zejména budapešťským memorandem z roku 1994, ve kterém se světové mocnosti včetně Ruské federace zavázaly respektovat územní integritu nově vzniklé Ukrajiny výměnou za to, že se coby jeden z nástupnických států Sovětského svazu vzdá jaderných zbraní.

Před Mezinárodní soudní dvůr OSN, který sídlí v haagském Paláci míru, mohou Ukrajinci předstoupit teprve ve chvíli, kdy to schválí Moskva. V Radě bezpečnosti, která rozsudky soudu naplňuje, má navíc Ruská federace právo veta. I přes ruský odpor ale chtějí Ukrajinci dokázat, že Moskva v jejich zemi financovala mezinárodní terorismus. „Samozřejmě, nebude to rozsudek, ale jen poradní názor soudního dvora,“ připouští haagský velvyslanec Kyjeva Horin.

U Mezinárodního trestního soudu v Haagu žádá Kyjev o prošetření masakru na Majdanu a v Donbasu. V centru pozornosti stojí zejména tzv. krvavý čtvrtek, kdy po střelbě sniperů zemřelo v ulicích ukrajinské metropole osm desítek lidí, a boje s východoukrajinskými separatisty. Ukrajinská tajná služba SBU již dříve oznámila, že shromáždila tři svazky důkazů o zločinech proti lidskosti, kterých se měli rebelové na Východě dopustit. Důkazy se mají zakládat na výpovědích osvobozených ukrajinských zajatců a podle SBU mimo jiné svědčí o lékařských pokusech na vězních a o brutálních popravách.

Kromě toho by kyjevská vláda před tribunálem ICC ráda viděla i ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho nejbližší spolupracovníky, kteří nesou odpovědnost za anexi Krymu. K jejímu plánování se Putin veřejně přiznal v televizním dokumentu. Experti jsou ovšem v otázce souzení a trestání ruského prezidenta skeptičtí, a to i v případě, že by se Ukrajině hypoteticky podařilo Putinovu vinu prokázat. „Mezinárodní trestní soud nemá žádnou mezinárodní policii. Pokud má problém zadržet africké vůdce, pochybuji, že by se mu to podařilo v případě velmocí, jako je Rusko,“ konstatuje expert Haagského institut globální spravedlnosti Aaron Matta.

Může proto trvat roky, než nějaký verdikt u mezinárodních soudů (a zda vůbec) padne. Spravedlnosti se přitom Kyjev dovolává také u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, a to kvůli mrtvým na okupovaném Krymu a na východě Ukrajiny. Podle expertů z Rady Evropy ovšem není ukrajinské vyšetřování násilností na kyjevském Majdanu nezávislé a nedostatky v ukrajinském vyšetřování masakru odporují mezinárodním standardům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Austrálie uctila památku obětí střelby na Bondi Beach

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
před 16 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 25 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Francisku bez proudu kvůli výpadku

Americké San Francisco v sobotu zasáhl výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 15 hhodinami
Načítání...