Ukončit násilí může jen konstruktivní dialog, tvrdí papež a patriarcha

Istanbul - Papež František na závěr své třídenní návštěvy Turecka podepsal společné prohlášení s cařihradským patriarchou Bartolomějem, v němž oba vyzvali ke sblížení mezi křesťany a muslimy. Obě náboženství by se podle nich měla ruku v ruce zasazovat o ukončení konfliktů a násilí zejména na Blízkém východě.

„Vyzýváme muslimy a křesťany, aby společně pracovali v zájmu spravedlnosti, míru a respektu pro důstojnost a práva každého člověka,“ stojí v prohlášení. Právě probíhající konflikty prý ukazují, jak důležitý je „konstruktivní dialog založený na vzájemné úctě a náklonnosti“. Konkrétně se František a Bartoloměj zmínili o situaci v Sýrii, v Iráku a na Ukrajině.

Papež se s patriarchou Bartolomějem, vůdcem 300milionové komunity pravoslavných křesťanů, setkal už v sobotu. Dnes dopoledne František sledoval liturgii v chrámu sv. Jiří v patriarchově sídle ve Fenaru, která oslavila jeden z nejvýznamnějších pravoslavných svátků - svátek sv. Ondřeje.

2 minuty
Papež vyzval ke sblížení mezi křesťany a muslimy
Zdroj: ČT24

Ještě předtím se František sešel rovněž s hlavním tureckým rabínem Ishakem Halevou. Kromě vstřícnosti k ostatním náboženstvím, kterou hlava katolické církve v sobotu symbolicky demonstrovala i modlitbou v istanbulské Modré mešitě, se dnes papež znovu pokusil upozornit na tragické důsledky konfliktů v Iráku a v Sýrii. Naplánoval si kvůli tomu setkání se skupinou uprchlíků, kteří našli útočiště v Turecku.

Právě 30. listopad, kdy si pravoslavní křesťané připomínají Ondřeje jako zakladatele cařihradského patriarchátu, je dnem, kdy se i v minulosti často setkávali představitelé západní a východní větve křesťanství. Letos je to navíc padesát let od chvíle, co se po půl tisíciletí od rozdělení církve na dva proudy po velkém schizmatu z roku 1054 sešel papež s patriarchou vůbec poprvé. Historická chvíle nastala v roce 1964 v Jeruzalémě, kde se papež Pavel VI. objal s tehdejším cařihradským patriarchou Athénagorasem I.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...