Tymošenková ve vězení zůstane, soud nevyhověl stížnosti

Kyjev - Ukrajinský kasační soud zamítl stížnost bývalé premiérky Julije Tymošenkové ohledně sedmiletého trestu vězení. Soud minulý rok poslal Tymošenkovou za mříže kvůli překročení pravomocí při podpisu smlouvy o dodávkách ruského plynu, která byla údajně pro Ukrajinu nevýhodná. Manžel Tymošenkové verdikt odsoudil a vyzval Západ k ostrým sankcím proti prezidentovi Ukrajiny. Evropská unie Kyjevu vzkázala, že ji rozhodnutí soudu „hluboce zklamalo“.

Soud stížnost ukrajinské expremiérky, která si stěžovala na porušení lidských práv, projednával již minulý týden. Svůj verdikt bez bližších podrobností oznámil až dnes. „Znamená to jediné: Soudci si nejsou jistí a čekají na pokyny z prezidentské kanceláře,“ poznamenal k tomu jeden z opozičních vůdců Arsenij Jaceňuk.

Sama politička se dnešního stání neúčastnila, kvůli dlouhodobým problémům s páteří leží od května v nemocnici v Charkově. Kasační stížnost byla pro Tymošenkovou poslední možností, jak rozsudek z loňského října zvrátit před domácími soudy. Očekává se, že obhájci se nyní odvolají k soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ani tato instance ale verdikt tuzemských úřadů nezvrátí.

Manžel opoziční političky Oleksandr Tymošenko v reakci na verdikt kasačního soudu vydal prohlášení, v němž ukrajinskou justici označil za nedemokratickou. „Soudní systém Ukrajiny je definitivně pohřbený. Rozsudky se připravují v kanceláři (prezidenta Viktora) Janukovyče a soudci je vynášejí třesoucím se hlasem,“ napsal. Vyzval všechny demokratické země světa, aby zavedly osobní sankce proti představitelům Janukovyčova režimu a uzavřely sponzorům režimu konta v bankách. „Demokracii na Ukrajině se odpočítává čas. Ve volbách bez opozičních lídrů jsou šance malé, stejně budou zfalšované,“ konstatoval. Parlamentní volby Ukrajinu čekají za dva měsíce.

Na politicky motivovaný proces si ve Štrasburku už stěžoval exministr vnitra Jurij Lucenko, kterému kyjevský soud udělil čtyřletý trest za zpronevěru a zneužití moci. Evropský soud mu minulý měsíc přiznal odškodnění ve výši 15 tisíc eur. Kyjev reagoval s tím, že na výši trestu toto odvolání nic nemění.

Lucenko byl jedním z blízkých spolupracovníků Tymošenkové, v roce 2004 spolu organizovali "oranžovou revoluci, která vynesla k moci pozdějšího prezidenta Juščenka. Podle politoložky Alžběty Chmelařové se situace Julije Tymošenko ani dalších opozičních vůdců nezmění do té doby, dokud bude u moci současný prezident Viktor Janukovyč a jeho Strana regionů.

Demonstrace před kasačním soudem na podporu Julije Tymošenkové
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Chmelařová však soudí, že nynější stíhání Tymošenkové a jejích bývalých spolupracovníků může ukrajinské opozici paradoxně pomoct. Mnoho obyvatel totiž nechápe, proč Janukovyč svou soupeřku žene do vězení. „Jakékoliv politické ignorování by Tymošenkovou pohřbilo, takto ji pouze oživuje,“ myslí si spolupracovnice portálu ČT24.

Před soudní budovou v Kyjevě se dnes podle ukrajinské agentury Unian sešly asi dvě stovky stoupenců Tymošenkové s ukrajinskými vlajkami a fotkami vězněné političky. Skandovali „Svobodu Juliji!“

Expremiérku do vězení dostal „nevýhodný“ obchod s plynem

Proces s Tymošenkovou vedl ke zhoršení vztahů Ukrajiny se Západem. Evropská unie i Spojené státy tvrdí, že byl politicky motivovaný a že současný prezident Viktor Janukovyč a jeho lidé využili justici k tomu, aby se zbavili své hlavní rivalky.

Tymošenková napadla rozsudek, kterým ji kyjevský soud poslal na sedm let do vězení za údajné překročení služebních pravomocí. Jako předsedkyně ukrajinské vlády v roce 2009 podepsala údajně nevýhodnou smlouvu na dovoz ruského zemního plynu. Následky kontraktu jsou podle žaloby takové, že dodnes zatěžují ukrajinský státní rozpočet. Tymošenková se proti rozsudku odvolala, ale odvolací soud verdikt potvrdil.

Ukrajinská prokuratura Tymošenkovou stíhá také za údajné defraudace a daňové úniky z 90. let, kdy stála v čele společnosti Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 1 hhodinou

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský tanker na LNG vzplál a potopil se ve Středozemním moři

Moskva tvrdí, že na ruský tanker určený pro přepravu zkapalněného zemního plynu Arktic Metagaz zaútočily ukrajinské námořní drony poblíž teritoriálních vod Malty. Podle agentury AP, která se odvolává na libyjské úřady, se loď i potopila. Kyjev se k tomu nevyjádřil. USA, EU a Velká Británie na plavidlo už dříve uvalily sankce. Ruský vládce Vladimir Putin kvůli potopení plavidla obvinil Ukrajinu ze spáchání teroristického útoku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...