Tymošenková s Putinem jednala o zemním plynu a Gruzii

Moskva - Cena dodávek ruského zemního plynu na Ukrajinu byla hlavním tématem dnešního moskevského jednání premiérů Ukrajiny a Ruska Julije Tymošenkové a Vladimira Putina. Předsedkyně ukrajinské vlády souhlasila s požadavkem Moskvy přiblížit cenu ruského zemního plynu ceně světové, trvala ale na tom, že se tak musí stát postupně, okamžité stanovení světové ceny by prý pro ukrajinskou ekonomiku byl nezvládnutelný šok. Přesná cena zatím nebyla stanovena.

Ukrajina doufá, že cena ruského zemního plynu v příštím roce nepřevýší 300 dolarů za tisíc metrů krychlových. Dnes činí necelých 190 dolarů. Šéf Gazpromu nedávno nevyloučil, že cena plynu od roku 2009 může činit 400 dolarů. Ukrajinský státní rozpočet přitom pro příští rok počítá s cenou kolem 250 dolarů.

Putin dnes také obvinil Ukrajinu, že vyslala vojenský personál, aby bojoval proti Rusku v Gruzii. Podle něj ukrajinští odborníci řídili gruzínský protiraketový systém, který byl v srpnové válce použit proti ruskému letectvu. Rusko už dříve tvrdilo, že Ukrajina Gruzii pomohla zbraněmi, ale Putin dnes dodal, že dodávky raket se uskutečnily poté, co válka už vypukla, a že protiraketové systémy obsluhovali Ukrajinci.

Tymošenková uvedla, že obvinění z dodávek zbraní vyšetří zvláštní ukrajinská parlamentní komise. Dodala, že podle ukrajinských zákonů je prodej zbraní do zahraničí v gesci prezidenta a jeho bezpečnostní rady a že její kabinet do toho nemá co mluvit. „Máme velký zájem na tom, aby naše vztahy byly přátelské,“ řekla ukrajinská premiérka.

Tymošenková dorazila na jednání do Moskvy se zpožděním a novinářům řekla, že ho způsobil prezident Viktor Juščenko, její politický rival, protože prý bez jejího vědomí použil „její“ vládní letoun k vlastní cestě na západní Ukrajinu. Juščenkův úřad ale oznámil, že prezidentův letoun měl technickou poruchu a musel být před cestou vyměněn. Tymošenková ale tvrdila, že takovému vysvětlení nevěří, že si ho prezident vymyslel a že skutečným důvodem byla snaha znemožnit jednání premiérky v Moskvě.

Z bývalých spojenců v takzvané oranžové revoluci z roku 2004, která je vynesla k moci, se v poslední době stali nesmiřitelní političtí nepřátelé. Je pravděpodobné, že Juščenko a Tymošenková se střetnou v příštích ukrajinských prezidentských volbách.

  • Vladimir Putin a Julija Tymošenková autor: ČTK, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/444/44387.jpg
  • Ruský premiér Putin jednal v Moskvě s ukrajinskou premiérkou Tymošenkovou. autor: ČTK, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/444/44389.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 53 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...