Turecko vedle islamistů v Sýrii útočí i na Kurdy v Iráku

Ankara - Turecká vojenská letadla v pátek dvakrát bombardovala pozice islámských radikálů v Sýrii a v noci na dnešek také tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v sousedním Iráku. Premiér Ahmet Davutoglu oznámil, že vláda dala příkaz k další vlně útoků, které právě pokračují. Turecko se pátečními operacemi připojilo k zemím, které zasáhly do syrských bojů, ale ohrozilo také dohodu s tureckými Kurdy. PKK už oznámila, že mírová jednání s Ankarou nebudou pokračovat - nemají prý už smysl.

S USA se podle tureckého ministerstva zahraničí Ankara dohodla na tom, že na syrsko-turecké hranici vznikne pásmo, z něhož budou vytlačeni bojovníci Islámského státu.

Na Kurdy v severním Iráku zaútočilo Turecko poprvé od zahájení mírových jednání v roce 2013. Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984. Vůdce PKK Abdullah Öcalan vyzval k příměří a vláda tehdy slíbila, že zastaví vojenské operace proti Kurdům. „Příměří po nynějším bombardování okupantské turecké armády pozbývá smyslu,“ reagovala PKK na nový vývoj událostí.

Letecké útoky proti Straně kurdských pracujících se soustředily na pozice PKK v horách na severu provincie Dahúk a na úkryty, bunkry a skladiště v pohraničních horách Kandíl na irácko-íránské hranici. Tam je podle AP sídlo velitelství PKK. Podle vládních zdrojů zasáhla letadla sedm cílů. PKK je v Turecku zakázaná, ale provozuje několik výcvikových táborů v Iráku.

Útok ve městě Suruc
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA/AA

Napětí mezi tureckou vládou a Kurdy se vystupňovalo v posledních dnech poté, co sebevražedný atentát připisovaný Islámskému státu v tureckém pohraničním městě Suruc zabil 32 lidí. Kurdské skupiny obviňují tureckou vládu, že s IS nebojuje. Ve středu se PKK přihlásila k odpovědnosti za smrt dvou policistů nedaleko města Sanliurfa obývaného převážně Kurdy. „Takže dnešní prohlášení o ukončení mírových jednání je spíše potvrzením toho, že se PKK vrací k násilí proti představitelům tureckého státu,“ komentuje zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.

  • „Celá ofenziva turecké armády proti islamistům i proti Kurdům byla pravděpodobně naplánována tak, aby proběhla současně,“ dodal Macháček. 

Turecko prý blokuje internetové stránky tureckých Kurdů

Turecké úřady začaly podle listu Hürriyet blokovat kurdské internetové stránky. Uživatelé mají problémy dostat se na Twitter a Facebook. Cílené stránky jsou obtížně dostupné nejen v Turecku, ale také v severním Iráku. Právník specializovaný na počítačovou technologii Mehmet Ali Köksal se domnívá, že se turecké úřady snaží kontrolovat provoz na sociálních sítích, aby zachytily komunikaci členů a příznivců PKK. Kvůli tomu se prý může přístupnost serverů zpomalovat.

Parlament v březnu schválil bezpečnostní zákon, který vládě umožňuje zablokovat internetovou stránku z důvodu „ochrany života, majetku, národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku“. Telekomunikační úřad může tento zákon uplatnit do čtyř hodin a až dodatečně si vyžádat náležité povolení.

V pátek turecká armáda provedla dvě vlny útoků na IS v Sýrii. Zahynulo při nich údajně několik desítek bojovníků IS. Davutoglu oznámil, že vláda dala rozkaz k další vlně útoků v Sýrii i v Iráku. „Právě nyní tam bojuje letectvo i pozemní jednotky,“ sdělil ráno v Ankaře. Turecká policie v pátek provedla ve 13 provinciích razie a pátrala po stoupencích IS. Zatkla 590 lidí a dnes úřady zakázaly na neděli plánovaný mírový pochod svolaný kvůli atentátu v Surucu.

Turecko se dosud do bojů v Sýrii nevměšovalo, ale citlivě reagovalo na pohraniční incidenty. Přijalo na své území téměř dva miliony syrských uprchlíků a od počátku syrské války ostře vystupuje proti syrskému prezidentovi Bašárovi Asadovi, přičemž v minulosti bylo jeho spojencem. Ankara také prosazovala vytvoření nárazníkové zóny, aby lépe chránila své pohraničí. Vyjednávala o tom v minulých dnech. Turecký tisk píše, že půjde o úsek dlouhý 98 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Aleppo, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů.

Turecký list Hürriyet píše o obratu v taktice v boji proti IS, protože poprvé se dohodli klíčoví spojenci USA a Turecko. Nálety, kterými bude bezpečnost v zóně zajištěna, budou provádět hlavně americká letadla, jimž dá Turecko k dispozici základnu v jihotureckém Incirliku. Turecko bude do operací zasahovat, jen bude-li to nezbytné. Poskytne k tomu nejen svá letadla, ale také dělostřelectvo. Kvůli bojům u hranice už v minulých dnech posílilo jednotky na hranici.

Policie rozháněla demonstranty vodními děly

Proti leteckým úderům turecké armády v severním Iráku demonstrovala v Ankaře asi tisícovka lidí. Turecká policie proti nim nasadila vodní děla a slzný plyn. Turecké úřady také nepovolily mírový pochod, který chtěli odpůrci leteckých úderů uspořádat v neděli v Istanbulu. Zdůvodnily to obavami o bezpečnost a dopravu ve městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 9 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 37 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...