Washington - Zahraniční výbor amerického Kongresu přijal rezoluci, v níž označil masakr Arménů osmanskými Turky za první světové války za genocidu. Turecko, které se snažilo hlasování zabránit, vzápětí okamžitě stáhlo svého velvyslance z USA. Americký Kongres nakonec rezoluci zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů projednávat nebude. Shodli se na tom zástupci americké vlády a Kongresu.
Zastánci rezoluce zvítězili rozdílem jediného hlasu. Turecko přesto na hlasování zareagovalo doslova několik minut poté, co bylo rozhodnutí zveřejněno. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil, že jeho vláda odvolala svého velvyslance ve Washingtonu „ke konzultacím“, což je diplomatický termín pro stažení velvyslance na protest proti kroku hostitelského státu.
Kvůli rezoluci mluvil ve středu prezident Obama se svým tureckým protějškem Abdullahem Gülem. I ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová vyzývala výbor, aby rezoluci neschvaloval. Podle ní to mohlo poškodit nejen vztahy mezi Washingtonem a Ankarou, ale zabránit narovnávání vztahů mezi Tureckem a Arménií. Podobně argumentoval šéf turecké diplomacie Ahmet Davutoglu.
Co by rezoluce znamenala?
Kdyby rezoluci schválil i Kongres, museli by američtí představitelé užívat slovo genocida ve vztahu k událostem z první světové války v oficiálních projevech. Například Obama se přitom tomuto označení při projevu loni v dubnu vyhnul, přestože v předvolební kampani v roce 2008 sliboval, že ho bude používat.
Bush „genocidu“ odvolal
Zahraniční výbor Kongresu už v roce 2007 zabití Arménů za genocidu označil. Na výsledek hlasování reagovala Ankara už tehdy stažením svého velvyslance z USA a pohrozila, že znemožní Američanům přístup na leteckou základnu v Turecku, která měla rozhodující význam pro operace v Iráku. Tehdejší prezident George Bush následně dotlačil Kongres k tomu, aby jako celek o rezoluci už nehlasoval.
Arménská genocida
Arménie tvrdí, že v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích v Osmanské říši zahynulo přes půldruhého milionu Arménů. Turecko připouští jen 300 000 až 500 000 mrtvých, které ale označuje za oběti války, a odmítá označení genocida.
