Tsunami z mlhy: Fascinující úkaz připomíná katastrofu z roku 1929

Lark Harbour - Ne vždy musí mít tsunami podobu obří vodní masy. Přesvědčili se o tom obyvatelé malé obce Lark Harbour na západním pobřeží kanadského Newfoundlandu. Video s mlhou valící se přes horský masiv Long Range Mountains a připomínající právě tsunami umístil na YouTube Andrew Perry. Video zhlédlo už skoro 600 tisíc lidí. Newfoundlanďanům určitě připomnělo smutnou historii. V roce 1929 totiž zasáhla poloostrov Burin tsunami, která zaplavila desítky obcí. Zemřely skoro tři desítky obyvatel a další stovky zůstaly bez domova. V souvislosti se zemětřesením šlo vůbec o největší katastrofu v dějinách Newfoundlandu.

Gigantické vlny tsunami fascinují a zároveň děsí od nepaměti. Obyvatelé Newfoundlandu s nimi mají zkušenost tvořící velkou černou skvrnu na stránkách učebnic zdejší historie. Tsunami totiž nejsou v této oblasti obvyklé a už vůbec ne s tak tragickými následky. Co se tedy stalo v roce 1929?

Osmnáctého listopadu 1929 v pět hodin odpoledne zasáhlo zemětřesení Grand Banks vzdálené zhruba 265 kilometrů od poloostrova Burin. Události toho dne dopodrobna popisuje kanadský server heritage.nf.ca. Podle něj zemětřesení dosáhlo 7, 2 stupně Richterovy škály a zaznamenali ho i ve vzdáleném Portugalsku. Na pooostrově se nic vážného nestalo. Lidé ale netušili, co bude následovat - nikdo z nich totiž nezažil ani otřesy podobného typu, natož obří přílivové vlny. Neexistoval tu seismograf a se zbytkem ostrova spojovala obyvatele jediná telegrafní linka.

U Grand Bank ovšem otřesy vyvolaly značný sesuv půdy pod vodou, jehož výsledkem byla série gigantických vln šířících se oceánem. Když tsunami dorazila na pobřeží Burinu, dosahovala rychlosti 40 kilometrů za hodinu. Zhruba hodinu a půl od chvíle, kdy lidé na Burinu pocítili otřesy, začalo moře rychle ustupovat. Pár minut nato na pobřeží narazily tři vysoké vlny a hladina se na většině míst zvedla o tři až sedm metrů. Nejhůř dopadly úzké zátoky, kde se zvedla o 13 až dokonce 27 metrů - mezi nimi byly třeba Port au Bras, St. Lawrence a Taylor Bay.

O tsunami na Burinu několik dní nikdo netušil

Obří vlny s sebou odnesly celé domy, mola a zasáhly rybáře, kterým moře vzalo prodejny. Server heritage.nf.ca uvádí, že moře odneslo celkem 127 tisíc kilogramů tresek. Lidé navíc museli čekat několik dní na pomoc, jelikož jejich jediný komunikační spoj byl přerušen. Až 21. listopadu připlula v rámci svých pravidelných zastávek loď SS Portia, která měla na palubě bezdrátové rádio.

Celkem tehdy tsunami zasáhla na 40 obcí. Většina z 28 obětí se utopila, ostatní zemřely na následky šoku. Vláda později vyčíslila škody na majetku na milion dolarů.

V roce 2013 se ale obyvatelé Newfoundlandu nemusejí bát, nýbrž se mohou stejně jako ostatní kochat přírodním úkazem, který jim sice připomíná tragickou událost, zároveň ale dokazuje, že žijí na místě, které jim má co nabídnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska. USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
00:03Aktualizovánopřed 11 mminutami

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
05:08Aktualizovánopřed 21 mminutami

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně tři lidé

Nejméně tři lidé zemřeli a několik osob utrpělo zranění při rozsáhlém ruském vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Informoval o tom v sobotu podle agentury AFP šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnik.
06:54Aktualizovánopřed 28 mminutami

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 7 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 10 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 11 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 11 hhodinami
Načítání...